Představme si naši společnost jako velký rybník, v němž se jako kapři prohání desítky ba stovky korupčních případů a jde o to, na které se policie a státní zastupitelství zaměří a začnou je vyšetřovat.
Rok a půl byly nyní desítky vyšetřovatelů nasazeny na dvě kauzy, které byly navíc propojeny. Na jedné straně to je případ tří poslanců ODS, kteří se vzdali mandátu, aby umožnili své straně prosadit klíčový zákon a byli za to odměněni trafikami ve státních firmách. Bylo to prý korupční jednání, které je potřeba vyšetřit. Proč se ale nevyšetřovaly desítky velmi podobných případů korupce v minulosti, nositelů trafik tady přeci pobíhá celá řada?
Druhým případem je Jana Nagyová, která prováděla řadu zprostředkovacích jednání v tomto i jiných případech. Navíc evidentně zneužívala svého nadměrného politického vlivu a dostala tak do maléru i řadu jiných státních úředníků, například z Vojenského zpravodajství. Nechápu, když ji Útvar pro vyšetřování organizovaného zločinu rok a půl sledoval a měl proti ní tolik důkazů, proč to neoznámil už dávno premiérovi a nevyzval ho, aby se jí okamžitě zbavil.
O pánech Rittigovi a Janouškovi nemá ani smysl mluvit, když jim nebylo zabráněno, aby opustili republiku, podobně jako se to stalo v případě Radovana Krejčíře. Ten dokonce mohl odejít ze své vily během domovní prohlídky, prováděné desítkami těžkooděnců v kuklách a nakonec odjet do Jižní Afriky.
Tyto a mnohé další otazníky mě přivádějí k otázce, zda celá tato rozsáhlá akce, o jejíž oprávněnosti v jednotlivostech nepochybuji, nebyla provedena hlavně kvůli Janě Nagyové, která je nejblíž premiérovi a jejíž trestní stíhání může nejvíce napomoci svržení Petra Nečase. Možná právě to byl pravý účel celé akce.
Českého korupčního rybníku se to ovšem jinak nedotkne. Jeho vyčištění by nás přitom mělo zajímat nejvíc. Obávám se ale, že od party, která se nyní hrne k moci, toho mnoho očekávat nemůžeme.
