Policisté se bojí ve městech použít zbraň, protože střelivo má vysokou průbojnost.

Policisté se bojí ve městech použít zbraň, protože střelivo má vysokou průbojnost. | foto: David Votruba, iDNES.cz

Policejní střelivo zbytečně ohrožuje lidi v okolí zásahu

  • 1237
Policie střílí na útočníka. Ten sice zchytá několik zásahů, okolí ale ohrožuje dál. Odražená policejní střela navíc zranila opodál stojícího člověka. Kde se stala chyba? Podle odborníků za tím může být druh střeliva. A česká policie používá munici, která se třeba do města příliš nehodí.

Ohrožení policisté se proto často bojí použít zbraň ve městech. Celoplášťové náboje se totiž po výstřelu mohou odrazit od pevné překážky a ohrozit nevinné.

"Například v metru je střelná zbraň někdy téměř nepoužitelná vzhledem k ochraně lidí kolem," potvrdil iDNES.cz policista, který u podobných akcí zasahuje, ale nepřál si uvést své jméno.

To se stalo v roce 2002 osudným policistovi z ostrahy pražského metra. Šel na pomoc cestujícímu, kterého ve stanici zranil muž s nožem na tyči. Policista Ján Mato ale osudově zaváhal s použitím zbraně na nástupišti plném lidí. Útočník ho jedním bodnutím do srdce zabil. - více zde

Tehdejší policejní náměstek konstatoval, že policista vlastně jednal správně, když zbraň v metru nepoužil. "V nebezpečí jsou pak všichni, kteří jsou u zásahu," potvrdil iDNES.cz podplukovník magistr Pavel Černý, který je lektorem pro speciální zbraně a přednáší na policejní škole.

Postřelená spolujezdkyně
Auto ve kterém policisté postřelili při honičce na Ostravsku spolujezdkyni
Na nevýhody současné policejní munice upozornila i pondělní honička za řidičem, který ujel od benzinky bez placení. Policejní střely auto nezastavily, ale zato zranily spolujezdkyni (více zde). Celoplášťová střela udělala do pneumatiky jen malou díru, která se silou gumy hned sevřela. Při použití například náboje s řízenou deformací by v pneumatice vznikl půlcentimetrový otvor.
"V situaci, kdy proti policistovi vyrazí člověk třeba se sekerou, je lehké díky obrovskému stresu ho minout. Právě celoplášťová střela pak může být velmi nebezpečná, protože je poměrně náchylná k odrazu. Takto odražená střela pak může trefit někoho i sto metrů daleko," upřesnil Černý, který je také autorem knihy Manuál obranné střelby.

Policista je pak odpovědný i za zásahy odražených střel. Nesmí proto střílet, když nemá jistotu, že nikoho neohrozí.

"To by ale policista nemohl vlastně střílet nikdy a nezasáhl by proti nikomu ani v případě, že střelba bude naprosto neodkladná. Jeho svět, díky takzvanému tunelovému vidění, v tu chvíli sahá deset metrů daleko a obvykle pod obrovským stresem kouká na nejbližší hrozbu, tedy člověka, který se ho chystá rozsekat," potvrdil Černý.

Pachatele nemusí zastavit ani víc zásahů
Právě případ, kdy muži zákona zasáhli kromě ozbrojeného lupiče i člověka stojícího za ním, přinutil Německo zavést do policejní výbavy munici s takzvanou řízenou deformací. Tu dnes také používá už většina policejních sborů EU.

U této munice je málo pravděpodobné, že by prostřelila například několik lidí za sebou či se odrážela od tvrdého povrchu. "Při použití této munice máte přitom větší šanci zastavit ozbrojeného pachatele, a to díky větší zraňující schopnosti," upřesnil policejní odborník Pavel Černý.

policejní střelivo

INFOGRAFIKA: Jak funguje policejní střelivo

Střela s řízenou deformací (někdy nesprávně nazývaná dum-dum) totiž po zásahu zvětší svou plochu (podrobnosti v infografice zde). Pachatel sice bude mít rozsáhlejší zranění, ale zase k jeho zastavení bude stačit i jediný zásah do nohy.

Zahraniční zkušenosti navíc podle Černého dokazují, že celoplášťové střely mohou pachateli v konečném důsledku ublížit mnohem víc.

"Místo toho, aby policista zasáhl útočníka do nohy, a způsobil mu jedno závažnější zranění, tak ho musí zasáhnout více ranami. Jediná střela totiž nemusí mít zastavovací účinek," konstatoval odborník.

Něco podobného se stalo před dvěma roky, kdy na zákazníky smíchovského obchodního centra zaútočil 28letý muž se šroubovákem. Když se pak nechtěl při zásahu v garážích vzdát, policisté začali střílet. Násilník přestal klást odpor až po pěti zásazích - dvě střely měl v břiše a tři ve stehnech. Všechno byly průstřely, takže z nemocnice odešel po třech týdnech.

Prezidium: Musíme vyhodnotit poznatky
Policejní prezidium se zavedení střeliva s řízenou deformací nebrání. "Perspektivně se o tom uvažuje. Případné plošné zavedení policejní munice však bude do značné míry záviset na ekonomických možnostech policie. Po vyhodnocení poznatků, které je plánováno na letošní rok, bude rozhodnuto o dalším postupu," sdělila iDNES.cz vrchní komisařka Petra Srnková z tiskového oddělení.

Spotřeba munice
Oficiální čísla neexistují. Redakce iDNES.cz se tedy spotřebu munice pokusila alespoň odhadnout. Každý policista dostává 25 nábojů na měsíc, na střelnici chodí jednou za dva měsíce. Další padesátku nábojů dostane na rok pro výkon služby. To co nevystřílí vedení policie, které střelbu cvičí jen zřídka, spotřebují zásahové jednotky.

Policistů je asi 47 tisíc. Pokud by policie platila běžnou cenu za jeden celoplášťový náboj (4,30 Kč), zaplatila by za rok 70 milionů v případě minimální spotřeby (16 450 000 nábojů). Za náboje s řízenou deformací (5,65 Kč) by tak náklady vzrostly na 93 milionů korun.

Vše tak zřejmě závisí na penězích. Celoplášťové střelivo je totiž nejlevnější. Nikdo však nechce říci částku, kolik by přechod na dražší munici stál.

Zástupci výrobce iDNES.cz pouze sdělili, že náboje s řízenou deformací jsou zhruba o třicet až čtyřicet procent dražší. Cenu za náboj pro policii ani množství prodaného střeliva ale neprozradili.

Z odhadu redakce iDNES.cz (viz tabulka) vyplývá, že by se náklady na náboje do služebních pistolí zvýšily minimálně ze současných 70 milionů Kč na devadesát. S novou municí by se totiž musel provádět i pravidelný výcvik.

Na lepší munici chybí výcvik i peníze
O lepších vlastnostech munice s řízenou deformací ví i vedení policie. Ve výbavě ji však mají jen speciální a zásahové jednotky.

"Používání této munice bylo schváleno ministrem vnitra s tím, že primárně bude používána u nejexponovanějších útvarů. Například u zásahových jednotek, kde je použití zbraně pravděpodobnější a výcvik těchto policistů je kvalitativně na vyšší úrovni," uvedla mluvčí Srnková.

Odborníci však namítají, že veřejnost volá po tom, aby byli dobře vycvičení a nechybovali především běžní policisté v ulicích. (Nedostatečný výcvik byl také hlavním důvodem smrti policisty Jána Mata v metru, jak se shodli experti. - více zde)

"Policisté přitom na to mají jen rok a půl ve škole a vedení policie je systémem tlačené, aby škola byla kratší a kratší, protože policistů je málo. Ale nikdo už nechce dát ty prostředky a energii k tomu výcviku," potvrdil iDNES.cz důvěryhodný zdroj z policie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video