Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie přišla o své sídlo v Praze 4, za nájem zaplatí přes 100 milionů

  0:01aktualizováno  0:01
Policie přišla o lukrativní osmipodlažní budovu v Praze 4, ve které sídlí dva její odbory. Podle zjištění MF DNES o tom rozhodl soud, který řešil privatizační spor. Policie za nájemné a doplatek za užívání budovy do roku 2019 navíc musí zaplatit 106 milionů korun.

O budovu, ve které například sídlí policejní odbor kontroly zbraní, se stát soudil téměř dvacet let. | foto:  Michal Šula, MAFRA

„Obvodní soud pro Prahu 4 vydal celkem osm rozhodnutí, z nichž bylo sedm městským soudem zrušeno,“ přiblížila dlouholetý soudní spor mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Soud o budově, jejíž hodnota se pohybuje kolem 270 milionů korun, rozhodl už v září 2013. Verdikt ještě mohl zvrátit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který policii zastupoval. Proti rozsudku se ale odvolal se zpožděním, což potvrdil také soud.

Dřívější postup ÚZSVM hodlá současné vedení prověřit. „Generální ředitelka zadala mimořádnou kontrolu na prověření těchto skutečností,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka poté, co ho redakce MF DNES seznámila se svým zjištěním.

Jedním z nových majitelů budovy, jež má ve sklepení kryt civilní ochrany až pro 300 lidí, se stala podnikatelka Klára Sovová, která v Krkonoších spoluvlastní Luční a Labskou boudu.

Jak se to ale stane, že tak velkou a hodnotnou budovu získá od policie krkonošská hoteliérka?

Celé je to dozvuk divokých časů privatizace z počátku devadesátých let. V té době se totiž ministerstvo vnitra rozhodlo zprivatizovat firmu Stavební výroba Praha, která tehdy budovu právě dostavovala.

Když se ale těsně před rozdělením Československa do čela ministerstva dostal Jan Ruml, zjistil, že se policii bude budova v budoucnu hodit. „Potřebovali jsme ji pro odbor pasové kontroly,“ snaží se Jan Ruml obtížně rozpomenout na dobu před více než třiadvaceti lety. „Dal jsem proto pokyn, aby se to z privatizačního projektu vyjmulo,“ dodává.

„Nechápu to,“ hodnotí dnešní situaci další pamětník privatizace firmy Zdeněk Vocloň, který měl tehdy na ministerstvu vyjmutí budovy z privatizačního projektu na starosti.

Podle současné majitelky Kláry Sovové ministerstvo tehdy zkolaudovalo novou budovu jako svou, ačkoli už státu nepatřila. „Kdyby takto postupoval obyčejný člověk, tak by ho s největší pravděpodobností zavřeli,“ prohlašuje. A soud jí v tom dal za pravdu.

Klára Sovová se už nemusí obávat, že by o budovu přišla. Přesto v některých věcech zůstává záhadná. „To je naše tajemství, není to nic pro noviny,“ odpovídá například na otázku, od koho získala firmu, která dnes budovu vlastní. Chrání si tím prý své know-how.

Kdo byl majitelem firmy před ní, nelze zjistit, protože tehdy měla anonymní akcie. Dnes ji každopádně spolu s ní ze třetiny vlastní Jiří Schwarz, bývalý děkan Národohospodářské fakulty v Praze a rozhodce z kauzy Diag Human.

Autor:


Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.