Pod velkým tlakem se znovu ocitly úřednice z přepadené pošty, které na Budíka mladšího ukázaly jako na lupiče. Už potřetí musí vypovídat proti policejním důstojníkům.
Obvinění policisté podle žaloby věděli, že Jan Budík je vážně podezřelý z loupeže, ale důkazy a svědectví pověřené komisařce nepředali. Že je z loupeže podezřelý Budín, se provalilo náhodou. Přítelkyně jednoho policisty v Ostrově se znala s poštovní úřednicí, která tvrdila, že lupičem je policista a případ se zametá pod koberec.
Soud Budíka v samostatné kauze zprostil viny pro nedostatek důkazů.
Policisté byli již loni v březnu odsouzeni za maření vyšetřování k trestům od šesti do šestnácti měsíců. Odvolací soud v Plzni ale rozsudky nad Vladimírem Budíkem, Miroslavem Roušalem, Jaroslavem Hladíkem a Jiřím Kožíškem zrušil a celou kauzu vrátil k novému projednání. Mimo jiné i proto, že soud může hodnotit důkazy podle přísnějšího paragrafu.
Obhájci rozplakali svědčící pošťačku
"Je to dost dlouhá doba. Já si to fakt nepamatuji," rozplakala se před soudem pošťačka Vladimíra Tesařová, když se do ní obhájci policistů pustili palbou nepříjemných otázek.
Navíc Tesařová i vedoucí pošty na Růžovém vrchu Milada Kusá musely na chodbě před soudní síní čekat osm hodin, než na ně jako na svědkyně přišla řada. Byly pozvány na osmou ráno, ale zavolali je až před třetí odpoledne.
I kvůli tomuto nervovému vypětí Tesařová začala plakat. "Strávila jsem tu celou pracovní dobu. Neskutečné," zlobila se Kusá. Stejně jako další svědci neřekla a ani nemohla říci u soudu nic nového.
Zato obžalovaní bývalí policejní šéfové díky novému projednávání kauzy zjevně ožili. Třeba když vyšetřovatelka loupeže Věra Fidrovská povídala, případ už po měsíci odložila, protože neměla ani tušení, že kolegové vedou ke stejnému případu zvláštní spis.
"Materiály se k vám nedostaly, protože jste si je nevyžádala," útočil na ni obžalovaný Kožíšek. K němu se přidal i Hladík. "Vytýkal jsem vám, že nekomunikujete s operativci, kteří pracují o patro výše," tvrdil.
Údajný lupič se vrátil se složenkou
K poštovní loupeži došlo 20. prosince 2002. "Dejte sem peníze a nic se vám nestane," napsal pachatel na lístek a podal ho pošťačce. Ta mu peníze vydala. Poznala ho o tři dny později, když údajně tentýž člověk přišel na poštu se složenkou.
Byl to policista Budík. "To je on," vydechla v šoku úřednice Karin Vitková a volala na linku 158. Netušila, že kriminalisté ji budou přesvědčovat o opaku, místo aby věc předali Inspekci ministra vnitra.
Hlavní roli v kauze zmařeného vyšetřování sehrál otec podezřelého a zástupce karlovarského policejního ředitele Vladimír Budík. Zavolal si svého syna a spolu se dvěma vyšetřovateli ho znovu poslal na poštu.
"Když tě poznají, půjdeš do basy," rozkázal. Tím ale zmařil důkaz, při kterém by pošťačky měly pachatele rozeznat mezi jinými lidmi.
Když policisté Kožíšek a Homolka přivedli mladého Budíka na poštu, znovu tím pošťačky jen vyděsili. "Strnadová i Vitková reagovaly tak jako by u přepážky stál pachatel," stojí v policejním záznamu.
Původně bylo obžalovaných policistů pět. Petra Fojta ale soud před rokem zprostil obžaloby. Všichni ostatní mezitím odešli do civilu nebo do důchodu.
