Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

DOKUMENT: Polemika Daniely Drtinové s vedením zpravodajství ČT

  16:51aktualizováno  16:51
V ČT panuje nervozita, mlžení ředitele zpráv Zdeňka Šámala jí nezabrání, píše Radě ČT a panelu odborníků moderátorka a signatářka stížnosti Radě ČT Daniela Drtinová. Přinášíme celý text její polemiky.

Televizní moderátorka Daniela Drtinová při rozhovoru pro OnaDnes.cz | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Drtivou většinu bodů z podnětu 24 redaktorů, reportérů a editorů ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal nezpochybňuje. Neuvádí, že si je autoři podnětu vymysleli. Nepopírá, že se staly, jen postup zvolený šéfredaktorem považuje za správný a kloní se k tomu, že patří ke standardním metodám práce s informacemi ve veřejnoprávním médiu. Druhý zásadní poznatek je, že ředitel zpravodajství odmítá napadané zásahy do některých pořadů tím, že v jiných pořadech se zmíněné události v "nezasažené" podobě hrály. To ale není možné. Nemohu říci, "jednoho člověka jsem sice podle všeho jedem přiotrávil, ale jiné jsem nechal ve zdraví být".

Stanovisko Zdeňka Šámala

Vyjádření zaznělo na Radě ČT 6. listopadu

Šéfredaktor Petr Mrzena se navíc podle svědectví z redakce soustředí především na Události. Je třeba říci, že hlavní zpravodajská relace Události, vysílaná na ČT24 i na ČT1, má samozřejmě největší sledovanost. Větší než třeba Události, komentáře, jimiž se ředitel zpravodajství ve vyjádření mnohokrát hájí, a které se vysílají jen na ČT24. Nelze říci, "vysílali jsme to v Událostech, komentářích", protože speciálně tým Událostí, komentářů, 168 hodin, Interview, HydePark, ale i řada dalších relací na ČT24, a je jich většina, má editory, moderátory a redaktory, kteří se ovlivnit nenechají nebo se brání. A v řadě případů se taky podle výpovědí "nepokřivené" zprávy odvysílaly jen díky ochotě a odvaze tlakům čelit.

Problém, který ale nelze brát na lehkou váhu, je to, že podle svědectví z redakce k podobným pokusům ze strany šéfredaktora vůbec dochází. To je, co vyvolává dlouhodobé napětí a stres mezi částí redakce a šéfredaktorem, první případy se objevily už v roce 2011. Tímto způsobem lze médium zevnitř postupně zničit. Nemluvě o autocenzuře, kdy část redakce vnímá, že šéfredaktor sleduje "jakési vyšší zájmy", i takové poznámky jsem u redaktorů zaznamenala.  

Zásahy ve prospěch Hradu, SPOZ a haškovcům

Ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal: "Podnět se věnuje pouze případům, které odkazují k jedinému politickému uskupení".

Odkazujeme ke třem politickým subjektům: k Hradu, k ČSSD (Michal Hašek) a k SPOZ. Jiné příklady zásahů jsem se od redaktorů nedozvěděla. Pokud o nějakých ředitel zpravodajství ví, může je přidat na náš seznam.

Podnět nevznikal tak, že bych obcházela redaktory a ptala se jich, zda nemají něco na Hrad či SPOZ. Redaktoři o příkladech informovali sami, pouze jsme je ověřovali. Pokud jsme si nebyli jisti, do textu podnětu jsme je ani nedávali, takto se některá další podezření do textu ani nedostala. Viz pozdržení informací o utajené Lánské schůzce, nevpuštění Miroslava Šloufa do Otázky Václava Moravce před volbami, "black list" novinářů kritických k ČT, či nezařazení zprávy do Událostí o tom, že Konfederace politických vězňů letos poprvé nenominovala své kandidáty na státní vyznamenání jako protest proti jednání prezidenta.

Na jednotlivé příklady lze nahlížet jednotlivě, ale důležitější je kontext a celkový obraz. Když se totiž složí mozaika jednotlivých případů, vytvářejí podle autorů podnětu nebezpečnou systémovou tendenci, jakousi "ovlivňovací" šedou zónu, která určitě nepatří ke standardním postupům práce s informacemi ve zpravodajství.  I pro nás bylo ovšem silně překvapivé, když před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny začala tendence z prezidentské kampaně posilovat. Tak vznikla příloha 2).

Prezidentova viróza

Výčet pořadů ve vyjádření ředitele zpravodajství, kde všude se viróza v ČT hrála, je působivý. Ale to náš podnět nezpochybňoval. V našem podnětu se ptáme, proč se vyměňovaly za archivy či vystřihovaly autentické záběry prezidenta v pěti relacích (na tom trváme, na webu se na uváděné zprávy každý může podívat, ostatně při pečlivém čtení vyjádření ředitele Šámala zjistíme, že ani on počet zpráv, v nichž k zásahům došlo, nezpochybňuje, jen je to popsáno tak, aby to trochu pravý stav věci zamlžilo), konkrétně v podnětu uvedených. Mimochodem, šéfredaktor na poradě generálního ředitele s moderátory a dramaturgy dne 16. 9. 2013 tvrdil, že záběry byly v pátek vyměněny jen v jedné relaci ČT24, jinak se hrály.

Pokud ředitel zpravodajství považuje ukazování záběrů nemocného prezidenta za porušující etický kodex, pak tedy v této logice neměly být záběry prezidenta s virózou vysílány vůbec.

Vzhledem k tomu, že šlo o zprávy den po přímém přenosu, může na to být spíš nahlíženo tak, že se šéfredaktor pokusil neutralizovat záběry v době, kdy se o události ještě příliš nemluvilo. Když se pak začaly objevovat na všech serverech, nemělo už smysl záběry schovávat.

Kauzu viróza vnímám tedy jako spor o to, zda má ČT jako veřejná služba nekriticky přijmout stanovisko Hradu o nemoci prezidenta jako obecně platné a závazné a podle toho zasahovat do zpráv a upravovat je.

V žádném případě nejde o snahu dehonestovat prezidenta. Náš pohled je ale takový, že by televize veřejné služby neměla nekriticky přijmout oficiální stanovisko, které jí dá Hrad o nemoci hlavy státu a podle toho neprodleně začít vystřihovat či jinak upravovat autentické záběry prezidenta. Nevíme, zda prezident měl opravdu virózu, jak tvrdil Hrad. Divák by měl mít možnost udělat si názor a závěr sám. Nepotřebuje, aby mu televize, kterou si platí, upravovala realitu.

V tomto kontextu je důležité rovněž vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře z 9. 7. 2013 ( web ČT24): "Viróza jako oficiálně podané odůvodnění nejisté chůze prezidenta u korunovačních klenotů byla chyba." ČT byla tedy v tomto ohledu "papežštější než sám papež", protože, jak uvádíme v podnětu, dva dny opakovala, aniž ji k tomu kdokoliv nutil, že „prezident má virózu.“ Tím spíš, že ředitel zpravodajství sám ve svém vyjádření uznává, že dodnes nikdo nedisponuje oficiálním vyjádřením, jak to bylo a co prezidentův stav způsobilo. V podnětu stěžovatelů se naopak nikde nepíše, že se ve zprávách mělo naznačovat, že prezident je opilý, o to spor vůbec není, jen o manipulaci se záběry.

Viróza ve 168 hodinách

Na zářijové poradě generálního ředitele s moderátory popsala dramaturgyně "168", že jí šéfredaktor zakázal použít jakékoliv záběry z kaple. Toto on tehdy na poradě nijak významně nerozporoval, pouze uváděl, že jejich debata byla standardní, což ona vnímala jinak. Její verzi popisu na poradě potvrdil editor, na kterého se tehdy obrátila se žádostí o radu, jak má postupovat. E-mailová korespondence nedokladuje průběh, nýbrž až výsledek dohody, že viróza se odvysílá v Malostranských korekcích.

Podnět Radě ČT

Dokument podaný nespokojenými zaměstnanci

Benešovy dekrety

Pokud ČT před volbami nikdy nevysílá živě tiskové konference jednotlivých kandidátů, proč pak živý přenos schválila, nechala připravit štáb, aby jej krátce před vysíláním zrušila? TOP 09 si situaci a zrušení přenosu i zpětně vybavuje. ("Na to si vzpomínám. V tu chvíli nám to opravdu přišlo jako krok, který zvýhodňoval jednoho z kandidátů." Marek Pražák, bývalý mluvčí prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga/tyden.cz)

Proti nepravdivým informacím šéfeditora ČT24 F. Lutonského, který v MF DNES 7. 11. 2013 vysvětloval, proč ČT24 přímý přenos zrušila, se rovněž ohradil volební tým Karla Schwarzenberga. V textu ale píšeme, že šéfredaktor má samozřejmě právo rozhodnout o nezařazení tiskové konference do živého vysílání, okolnosti ale byly nestandardní a taky se staly součástí diskuse mezi šéfredaktorem a sloužícím editorem.

Tento zásah, jakkoliv obhajitelný, jen dokresluje napětí, které podle některých nerovný přístup šéfredaktora k politickým subjektům vyvolával. A není nepodstatný s ohledem na následující situaci. A v tomto smyslu jsme taky tento bod v podnětu pojali.

Lživý inzerát

V podnětu stěžovatelů opět nikdo nezpochybňuje, že se v Událostech, komentářích téma hrálo. Pokud ředitel zpravodajství není schopen, jak píše, polemizovat s detaily údajného postupu šéfredaktora Mrzeny, třeba si na ně vzpomene sám šéfredaktor.

Je to jeden z dalších příkladů, kdy šéfredaktor tlakem na "křivení zpráv" vyvolává dlouhodobé napětí u řady editorů a redaktorů, protože se zásahům nechtějí podvolit.

Naopak pokrytecké je to, že se nyní vedení redakce zpravodajství hájí tím, že událost na ČT24 odvysílána byla: byla odvysílána jen proto, že se editor nátlaku šéfredaktora nepodvolil. Nezávislému auditorovi samozřejmě poskytneme informace, které bude k posouzení potřebovat.

(Pozn. Milan Šmíd/louc.cz: Argumentuje §35 zákona o volbě prezidenta republiky, který "stanovuje určité limity volební kampaně ve volebních místnostech a v blízkém okolí v době konání voleb." Odkaz na toto ustanovení zákona neodpovídá běžné praxi, protože ČT běžně ve svém zpravodajství vysílá prohlášení politiků poté, co odvolili. A navíc: jestli nebyl z hlediska zákona problém odvysílat čtenou zprávu v Událostech, proč by měl být stejný problém s vyjádřením samotného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga?)

Zahraniční ohlasy na první kolo prezidentské volby

V tomto bodě označuje ředitel zpravodajství argumentaci v podnětu za nepravdivou. A uvádí, že reportáž se hrála 13. ledna. O tom se ale v podnětu nepíše. Dne 13. ledna se totiž v Událostech vysílaly reakce zahraničních zpravodajských webů, ale hlavní komentáře světových médií se objevily právě až v pondělních vydáních 14. ledna. A ty se oproti zvyklostem v Událostech nehrály s nestandardním odůvodněním, že "zahraniční média budou určitě psát o Zemanově vazbě na Rusko a redakce to nebude mít jak vyvážit". Nabízí se taky úvaha o přípustnosti či nepřípustnosti tzv. umělého vyvažování. 

Čínský orchestr

Obhajoba ředitele zpravodajství v tomto případě zcela míjí podstatu. V podnětu autoři v žádném ohledu nezpochybňují zpravodajský význam události roku Hada ani proslulost Čínského orchestru. To, co zpochybňují, byla naprosto bezprecedentní účelovost a absurdita při výrobě reportáže na zakázku, u které se nabízí podezření, že mohla například posloužit jako nosič komerčního subjektu – PPF, viz podnět. (Téma rozebral také tabletový týdeník Dotyk v článku Cenzura v televizi.)

Sám ředitel zpravodajství označil na redakční poradě výrobu této reportáže výrazem "klientelismus", nestalo se tak, pokud si vzpomínám,  v soukromém hovoru. Pokud by tento výrok padl jen soukromě, neuváděla bych jej. Hájit se tím, že slovo "klientelismus" mělo vyjadřovat jen to, že "avízo akce bylo na jeho adresu přeposláno od kolegy z ČT", není dostačující.

Na zmiňované poradě ředitel řekl, že takto vyrobenou reportáž považuje za chybu a šéfredaktorovi postup vytkne. Z toho vyplývá, že neetičnost výroby spotu sám vnímal. Zda k pokárání šéfredaktora došlo, nevíme. Nelze ale podobnou věc smést ze stolu pouhým konstatováním, že šlo o klientelismus. Pokud by se něčeho podobného dopustil řadový reportér, podle všeho by musel "odevzdat průkazku". 

Stejně tak nelze opomenout, že šéfredaktor dodatečně trval na doplnění výroku od Jana Kohouta, budoucího ministra zahraničí ve vládě J. Rusnoka. Došlo k němu způsobem, který se používá jen ve specifických a zpravodajsky významných případech – použitím úryvku z jiného vysílání.

Boj uvnitř ČSSD

V tomto bodě argumentace ředitele zpravodajství je opět výčet zpravodajských vstupů působivý. O to ale přece vůbec nejde. Podnět nijak nezpochybňoval spoty, které nakonec byly odvysílány. Popisoval přístup šéfredaktora k podřízeným, když spot vznikal. Rozhodující je, zda šéfredaktor Mrzena uvažuje a pracuje s informacemi způsobem, jaký uvádíme v podnětu "musí být víc Haška" (byli u toho svědkové) a taky jaký k tomu má motiv.

V redakci panuje dlouhodobá nervozita už jen z toho, že podobnému nátlaku ze strany nadřízeného musí editoři i redaktoři v řadě situací, čelit. Pokud dlouhou dobu čelí v řadě případů podřízení v redakci tendencím "křivit zprávy" ze strany nadřízeného, který navíc má v ruce nástroj poslat např. externistu z hodiny na hodinu domů, vyvolává to značné napětí, pokud se dotyčný nechce podvolit neetickým příkazům.

Stejně tak je, opakuji, pokrytecké hájit se tím, že se věc přece nakonec odvysílala v souladu s pravidly.  Mnohdy je tomu tak jen proto, že editoři i redaktoři zprávu zařadí či nepokřiví, byť riskují, že budou vystaveni nelibosti šéfredaktora nebo jim nakonec nezbývá, než z ČT odejít. Nijak přitom nezpochybňuji tvrzení 61 lidí z redakce, že tlaky nevnímají. Tlak se může týkat pouze několika redaktorů a editorů, kteří zpracovávají politická témata. Ve spotřebitelských spotech, které vytvářejí podstatnou část agendy Událostí, není žádný důvod k ovlivňování. S těmi, kteří tlaky vnímají, by měl auditor mluvit, pokud se skutečně bude chtít dozvědět, co přesně se odehrává v redakci při zpracovávání politických témat. Ostatně o nejkřiklavějších případech byla řeč na výše zmiňované redakční poradě za účasti redaktorů.

A co je podstatné: ani v tomto bodě ředitel zpravodajství nepopírá, že skutečně došlo k výměně názorů mezi editorem a šéfredaktorem, za přítomnosti svědků, na téma "kolik má být Haška" ve vysílání.

Černá stavba zastupitele ČSSD

V případě této zakázané reportáže je argumentace nelogická: s odkazem na to, že z "inventury zpravodajských výstupů ČT od 1. 1. 2012 až do současnosti vyplývá, že se reportáž na dané téma ve vysílání ČT neobjevila". Neobjevila, jelikož byla zakázána už v přípravné fázi, ještě než se začala natáčet.

Zda šlo o "sousedský spor", jak se píše ve vyjádření ředitele zpravodajství, vůbec nebylo možné zjistit, protože reportáž byla zastavená v samotném zárodku.

Vzhledem k tomu, že stavba vůbec nebyla ohlášená, což potvrdila vedoucí stavebního úřadu v Radotíně, jak píšeme v podnětu, nelze případ bagatelizovat odkazem na sousedské spory. Nelogická je rovněž argumentace, že se reportáž neobjevila ani v jiném audiovizuálním médiu v ČR. Neobjevila, jelikož to bylo tzv. vlastní téma ČT. Naopak: pokud by ČT mohla reportáž bez zásahu vysílat, jistě by se v médiích objevila, navíc s citací ČT, že událost přinesla jako první.

Prezident Zeman a byty OKD

Souhlasíme s tvrzením ředitele zpravodajství, že ČT24 věnovala diskusi o návrhu prezidenta výrazný prostor. A opakujeme naši námitku z podnětu, že v Událostech tomu tak bylo bez kritické analýzy, naopak s podtextem Zeman zachraňuje OKD.

Co považujeme ve vyjádření ředitele zpravodajství za vážné, je tento jeho komentář: "Ve vysílání ČT tuto tezi (rozuměj tezi stěžovatelů z podnětu, že ČT nepodrobila návrh prezidenta na převedení bytů OKD na Moravskoslezský kraj kritické právní analýze) rozporoval přímo předseda vlády Jiří Rusnok!"¨

Vedení redakce zpravodajství potvrdilo, jako v případu virózy, že se v hodnocení některých událostí řídí oficiálními stanovisky politických institucí, namísto toho, aby je podrobilo vlastní, nezaujaté, nezávislé a kritické analýze. Jediným analytikem události byl tedy v tomto případě premiér Jiří Rusnok.

Vyjádření ředitele tedy nezpochybňuje stížnost autorů podnětu, že Události kritickou analýzu nepřinesly. Hájí se tím, že analytika o den později měly, v Událostech v regionech: předsedu vlády ČR. Vlády, na jejímž půdorysu se podílel prezident Zeman. I v tomto případě se ředitel zpravodajství mimo jiné hájí i tím, že hloubkový rozbor přece přinesly pak večer Události, komentáře. To podnět nezpochybňuje.

Události, komentáře kriticko-analyticky rozebírají veškeré události, editoři i moderátoři jsou nekompromisní. Události ale mají daleko vyšší sledovanost, jde o hlavní zpravodajskou relaci veřejnoprávní televize. A v tomto pořadu, tedy v hlavní zpravodajské relaci, se událost vysílala, podle stěžovatelů, spíš jako politická reklama pro "Zachránce OKD prezidenta Zemana", než jako standardně zpracovaný a vyvážený spot televize veřejné služby.

Zemanova spanilá jízda po republice

Autoři podnětu i v tomto případě zpochybňují, jak byla událost vysílána v Událostech a nikoliv v jiných pořadech, kterými se hájí ředitel zpravodajství. Nelze říct, "sice máme jedno jablko shnilé nebo nahnívající, ale ostatní jablka v kupě máme zdravá". Už proto, že časem se mohou i ta ostatní jablka hnilobou nakazit, pokud se toho shnilého nezbavíme.

Ani v tomto případě vyjádření ředitele zpravodajství námitky z podnětu stěžovatelů nezpochybnilo a neoznačilo za vymyšlené. Nelze se věrohodně hájit tím, že o zatčeném demonstrantovi a policejním zásahu informovaly  Události v regionech v Brně. To nikdo nezpochybňuje. Podnět kritizuje to, že v Událostech tato reportáž opět nekriticky zachycovala dění toho dne kolem hlavy státu, byť komerční elektronická média, viz TV Nova, byla daleko kritičtější, stejně jako například Český rozhlas. Informace, že pískající demonstrant byl zatčen, totiž byla dostupná už ten večer 25. 9. A Události mají největší dopad na diváky, jelikož jsou nejsledovanější.

V hlavní zpravodajské relaci by naopak vedení redakce mělo dbát na největší přesnost přinášených informací, mít ambici přinášet je jako první, dbát na vyváženost i kritickou analýzu dění, pokud to samé může učinit už v ten den veřejnoprávní rozhlas či komerční televize. 

Ministr SPOZ a personální čistky

V tomto bodě trváme na námitce, že nekriticky vedený rozhovor v Událostech s ministrem dopravy v demisi a současně s kandidujícím lídrem za SPOZ Zdeňkem Žákem hrubě porušil předvolební pravidla v již citovaném bodě 8.

Rozhovor byl politickou reklamou.

Události navíc ani JEDNOU neuvedly, v reportáži, která předcházela, ani ve zmiňovaném rozhovoru, že Zdeněk Žák KANDIDUJE za SPOZ v nadcházejících volbách. Uváděno bylo jen to, že Zdeněk Žák je ministr v demisi a je nestraník. Tím relace zamlčela podle stěžovatelů podstatnou informaci a naopak by bylo na místě, aby se moderátorka v tzv. doptávací otázce ministra Žáka zeptala, zda odvolávání ředitelů není součástí jeho předvolební kampaně?!  Jediná "doptávací" otázka, která v nekriticky vedeném rozhovoru od moderátorky směrem k ministrovi padla, byla tohoto znění: "A mluví se taky o tom, že nejistou pozici má šéf Řízení letového provozu Jan Klas.  Plánujete i jeho odvolání?"

Odvolaní ředitelé měli navíc v Událostech, v reportáži, nepoměrně menší prostor než ministr a kandidující lídr SPOZ Zdeněk Žák. Ani v tomto případě nelze argumentovat tím, že kritická analýza proběhla večer v Událostech, komentářích, mají menší sledovanost, než Události a pravdou je, že si nenechají do vedení rozhovorů ani do dramaturgie mluvit, pokud by pokus o ovlivňování byl proti pravidlům, a kritickou analýzu dění přinášejí vždy.

Události jsou samostatný pořad, mají své diváky a Události, komentáře nejsou jejich pobočkou. Rozhovor se Zdeňkem Žákem se zkrátka vůbec nemusel hrát, v Událostech a už vůbec ne jako politická reklama. Pořad by přece událost nezamlčoval, pokud by o ní přinesl jen reportáž. Miroslav Šlouf, kritizující SPOZ, nemohl dokonce do Otázek Václava Moravce ani v době, kdy už byl z kandidátky odstraněn, tudíž nekandidoval. Na kandidáty SPOZ mohl být tedy "jiný metr" a takového podezření se vedení redakce zpravodajství mohlo snadno vyvarovat, pokud by takový prostor v Událostech kandidujícímu ministrovi nedalo. A navíc, opakuji, bez uvedení informace, že Zdeněk Žák byl volebním lídrem SPOZ v Praze.

Vztyčený prst výtvarníka Davida Černého na Vltavě

Popis redakční diskuse v podnětu stěžovatelů je pravdivý. Šéfredaktor Mrzena zakazoval hrát Vztyčený prostředníček Davida Černého už během dne, na ČT24. Tuto informaci mi volal už toho dne dopoledne jeden z redaktorů, který si toho všiml. Na ČT24 se Vztyčený prostředníček vysílal jen proto, že na odvysílání editoři na ČT24 trvali. Proto argumentovat tím, že se téma vysílalo v Událostech v regionech a ve Studiích ČT24 je opět pokrytecké. Hrálo se díky iniciativě editorů a navzdory přání šéfredaktora. V Událostech se pak téma z rozhodnutí vedení nezahrálo.

Argumentace vedení redakce, že autor plastiky David Černý může být podporovatelem TOP 09, a proto není vhodné Vztyčený prostředníček vysílat, nesedí. I s ohledem na to, že nekriticky vedený rozhovor s lídrem SPOZ a ministrem Zdeňkem Žákem vedení redakce nevadí. David Černý na rozdíl od ministra nikam nekandidoval. O plastice Davida Černého informovala i taková média jako BBC či Reuters, nedá se říci, že zpravodajský význam události byl nepodstatný. Opět se nabízí otázka podezření z rozdílnosti přístupu k politickým subjektům, stejně jako v prezidentské kampani.

Legendární František Čuba a vyznamenání

Argumentace ředitele zpravodajství, že se nemusela uvádět stranická příslušnost u kandidáta za SPOZ F. Čuby ve čtené zprávě jen proto, že v předvolebních pravidlech se tato povinnost stanoví jen tehdy, pokud kandidující v pořadech VYSTUPUJÍ, je hrou se slovy. Stačilo F. Čubu, člena SPOZ, z čtené zprávy v Událostech vynechat a napsat tam jinou z mnoha prezidentem 28. října vyznamenaných a oceněných osobností. ČT si přece sama stanovila velmi přísná pravidla ohledně informování o kandidátech. V jiných pořadech (Reportéři ČT, Otázky Václava Moravce a třeba Máte slovo) platila de facto absolutní stopka".

Pak je tedy otázka, jak je možné, že zrovna kandidát SPOZ v tak příznivé souvislosti, jako je ocenění prezidentem, uveden být mohl. A navíc bez uvedení příslušnosti ke straně, jejímž je prezident Zeman čestným předsedou, tedy k SPOZ. Nehledě na to, že uvedení této informace, že bude prezidentem vyznamenán, samozřejmě před volbami zvedlo F. Čubovi kredit, za přispění ČT. Ani v tomto bodě ředitel zpravodajství nekonstatoval, že bychom si chybu vymysleli.

Další podobná iniciativa se nebude opakovat

Autoři podnětu, po tříměsíční práci s informacemi a pozorování dění v redakci a svědeckých výpovědích redaktorů usoudili, že k podání podnětu existuje důvod. A tento důvod vyhodnotili jako velmi závažný, protože založil obavu, že může docházet v samotné podstatě k ohrožení nezávislosti televize veřejné služby tím, že v redakci zpravodajství vznikla jakási šedá zóna, v níž šéfredaktor realizuje i jiné zadání než to, které mu ukládá zákon.

V podnětu jsou totiž popsány systematicky se opakující zásahy ze dvou volebních kampaní. Z prezidentské a té poslední, sněmovní. V obou se šéfredaktor, a to je naší obavou, soustředí na to, jaký obraz ukazuje veřejnosti o Miloši Zemanovi, části ČSSD reprezentované Michalem Haškem a později i o SPOZ.

Je náhoda, že postup šéfredaktora v řadě příkladů kopíruje ve zpravodajství plán Hradu?

V době, kdy podnět vznikal, a předseda Rady ČT Milan Uhde už jej měl od 8. října, jsme nemohli vědět, že hned po skončení sněmovních voleb pojede Michal Hašek do Lán, následně padne a celý hradní plán se odkryje a zbortí. Pokud ve dvou kampaních řadu měsíců dochází ve zpravodajství k opakujícím se a podobným typům zásahů ve prospěch tří politických subjektů, může to být náhoda.

Ale podezření to vyvolává značné a k verzi náhody se po pečlivém zvažování autoři podnětu nepřiklonili. Po vyhodnocení situace jako závažné se rozhodli obrátit se v této věci na Radu ČT, zástupce veřejnosti. Je třeba tedy se vší vážností a důrazem takové podezření vyšetřit. Součástí musí být především rozhovory s lidmi z redakce, třeba i s garancí diskrétnosti, jen tak se lze dobrat relevantních informací o tom, co se v části redakce děje. Je totiž téměř jisté, že další podobná iniciativa redaktorů riskujících práci a poukazující na nešvary, se v dohledné době nebude opakovat. 

Autoři podnětu vedení redakce zpravodajství, ani generálního ředitele neobešli.

Události kolem seznamu zásahů až do předání všem členům Rady ČT se děly tři měsíce. Poprvé jsem řekla generálnímu řediteli Petru Dvořákovi o zásazích šéfredaktora z prezidentské kampaně 12. srpna po mém odvolání z Událostí, komentářů, kdy jsem se o zásazích dozvěděla. S generálním ředitelem jsme se dohodli, že přijmu Interview DD a generální ředitel mi slíbil, že se zásahy bude zabývat.

Pár dní poté proběhla tříhodinová porada s ředitelem zpravodajství, kde bylo 30 až 40 lidí z redakce a tam se nejvážnější příklady zásahů probíraly. Dál se nic nedělo. Náhle byla odvolaná ředitelka Nových médií Pavlína Kvapilová, která po mém odvolání z Událostí, komentářů apelovala na to, aby se vedení televize situací ve zpravodajství zabývalo.

I v reakci na její odvolání jsem poskytla rozhovor Lidovým novinám. Zopakovala jsem v něm, že nebudu o zásazích mlčet a že připravím podnět pro Radu ČT. Kauzu viróza jsem v LN popsala. Poté svolalo vedení redakce na 16. září předvolební setkání části redakce s generálním ředitelem Petrem Dvořákem, kde generální ředitel podmiňoval převzetí seznamu podpisy redaktorů, což jsem odmítla, po odvolání P. Kvapilové jsem nechtěla riskovat a kolegy ohrozit. Zopakovala jsem, že jde o zásahy, ne o podpisy redaktorů. Podpisy jsem nesbírala, ale mezitím jsem psala členům vedení i nejbližším spolupracovníkům generálního ředitele. Upozorňovala jsem je, že seznam se zásahy skutečně nemůže zůstat neřešený v mém počítači.

Po dvou měsících od začátku sporu jsme tedy s kolegou napsali manažerovi kanceláře generálního ředitele ČT Vítu Kolářovi, že podpisy v redakci nesbíráme, a že mu seznam se zásahy sami doneseme, nebo se obrátíme na Radu ČT. V té době už byl seznam ověřen a zpracován v konečné podobě. Manažer kanceláře GŘ Vít Kolář nám potvrdil setkání. Ještě týž den byl kolega zastrašován šéfredaktorem Mrzenou. Tím jsem pokus řešit problém uvnitř televize po dvou měsících ukončila, což jsem taky písemně oznámila jak řediteli zpravodajství, tak i vedení ČT (prostřednictvím Víta Koláře) s tím, že zastrašování a vyhrožování jsou metody, které pro mě nejsou v roce 2013 akceptovatelné. Dodala jsem, že seznam se zásahy zatím ukládám do trezoru televizních odborů. Dne 8. října jsme se obrátili na předsedu Rady ČT Milana Uhdeho.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.