Překladateli Antoni Krohovi pod ruku nyní hledí tisíce polských amatérských švejkologů, upozorňují na chyby, které opravil oproti staršímu překladu, i na drobné nuance, v nichž se odchýlil od českého originálu. Fanoušci se přou, co by Josef Švejk dělal, kdyby žil dnes.
Zajímal by se Švejk o odposlechy?
Spisovatel Leszek Mazan soudí, že kdyby Josef Švejk popíjel pivo v hospodě U Kalicha dnes, "divoce by se bavil" nad protiraketovým štítem a nad "módou odposlechů". "V Česku je počet legálních odposlechů v poměru k počtu obyvatel proporcionálně nejvyšší na světě," citovala spisovatele Rzeczpospolita v článku s titulkem: Švejk věčně živý.
Poláci, ač známí patrioti a váleční hrdinové, by si českého antihrdinu nejraději "přesadili" do Varšavy. "Švejk dnes? Určitě by se osvědčil jako pozorovatel a komentátor zasedání parlamentu - obzvláště polského," řekl listu herec Grzegorz Halama, který hraje Švejka na prknech divadla v Bielsku-Biala.
List Dziennik to komentuje slovy: "Mění se svět, mění se i Poláci." Polsko, země, kde se každá druhá ulice jmenuje po generálovi či armádě, kde vládne kult vojenských mundúrů a kde má církev stále velké slovo, se najednou baví Haškovým "jedovatě protikatolickým" humorem, který představuje dříve posvátné uniformy v groteskních barvách.
Filozofie "kreténa s modrýma očima"
V uniformě by Švejka viděl i dnes Jerzy Stuhr, herec, který si jej zahrál v polském filmu z roku 1999. "Dobrého vojáka bychom i dnes museli na mapě hledat na místech válečných konfliktů. Myslím, že by sloužil v Afghánistánu," řekl listu Rzeczpospolita herec.
Každopádně slovy spisovatele Mazana "filozofie modrých očí kreténa" je naprosto univerzální. "Když na vás křičí žena, policajt vyhrožuje pokutou nebo šéf vyhazovem, dělejte hlupáka. Srdečně doporučuji," radí Mazan.
Český antihrdina má v tom prý leccos společného s Hamletem, podle Poláků s tím rozdílem, že Hamlet byl kralevic dánský a Švejk se živil prodejem psů, kterým falšoval rodokmeny. Polský obdiv k českému bohatýrovi shrnuje list Dziennik slovy: "Slovákům jsme ukradli Jánošíka, teď chceme Čechům ukrást Švejka."
Švejkova slávaČtyřdílný román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923) byl přeložen do 54 jazyků. Zprvu to s ním však tak nadějně nevypadalo. Mezi literárními historiky kolují zkazky o tom, jak Hašek prodával po hospodách první poloamatérské výtisky a utržené peníze ihned propíjel. V Česku, a ještě déle v Polsku, byl text považován (slovy českoněmeckého haškologa Jana Berwida-Buquoye) za "bezcennou prasárnu", která českému národu bude pouze škodit. Velké umění založené na originální satiře a grotesce však v díle objevili Němci. Ti pak přesvědčili svět o jeho kvalitách. Německo následoval třeba tehdejší Sovětský svaz i Velká Británie. Jako "švejky" vidí Čechy velká část Evropanů, například Estonci či Bulhaři. V lepším případě (třeba Poláci či Maďaři) v nás spatřují kombinaci "dobrého vojáka" a "pobledlého Kafky". Na překladu knihy pracuje v současnosti i Vietnamec Tran Ngoc Chau. Největším oříškem podle něj je, jak přeložit humorné scény. "My se totiž našim vládcům neumíme vysmívat. Co je u vás humor, to je u nás urážka," řekl před časem v rozhovoru s reportérem MF DNES Tran. |
