A co je největší zlom oproti době před deseti lety - polská piva se dají pít a dopracovala se na slušný evropský průměr. S českým průměrem se to ale stále srovnat nedá.
Že by ale každodenně urazili v hospodě deset kousků, jak je obvyklé v české kotlině, to nad Vislou nehrozí. Půllitr tam totiž vyjde na padesát, osmdesát, ale většinou tak na sto korun. I na to si ale už Poláci zvykli.
Díky pivu čechizace Poláků značně pokročila a někteří polští jazykovědci uvažují i o tom, že by byl po vodce odstraněn i spřežkový pravopis, čím by polština přestala být od češtiny k rozeznání.
Proti počeštění Polska se však tvrdě brání tamní národovci, kteří vkládají naděje do vesnického obyvatelstva, které dále zdatně pije vodku. K obraně před zničením základů polského národního života dává na česká piva, která by jinak zavalila díky své láci a kvalitě celou zemi, pořádná cla, dokonce vyšší, než na piva německá, dánská či holandská.
Na čechizaci Polska si proto budeme muset počkat až na vstup do Evropské unie. Po zmizení hranic zalijí polské nížiny miliony hektolitrů českého piva a děti našich dětí se pak možná dočkají, až na polské bílo-červené vlajce přibude modrý klín.
