Úředníci, vědci, ředitelé škol, šéfové státních podniků i novináři se měli dozvědět, zda budou muset dokazovat, že za komunismu nespolupracovali se státní bezpečností.
Soud však prohlásil zákon, který měl odhalit minulost veřejných činitelů, za protiústavní. A Poláci, kteří ho bojkotovali, si oddechli. Rebelové však ještě nemají vyhráno.
Prezident Lech Kaczynski se totiž ještě před vyřčením verdiktu nechal slyšet: "Jestliže soud prohlásí lustrační zákon za protiústavní, nezbude jiné východisko než otevřít archivy Institutu paměti národa."
Masová výměna elit
Hon na čarodějnice, jak někteří vlnu prověrek nazývají, je v posledních měsících v Polsku tématem číslo jedna.
Německý politolog Klaus Bachmann dokonce v listu Gazeta Wyborcza napsal, že nejde o nic jiného než o masovou "výměnu elit". Přirovnal ji k 60. letům v Německu, kdy "poválečná generace hledala uplatnění, a proto se snažila zdiskreditovat válečnou generaci antifašistickými hesly".
Bratři Lech a Jaroslaw Kaczynští lustrace považují za nutnost a cestu, jak se definitivně vyrovnat s minulostí. Zákonu, který začal platit v březnu, se však vzepřeli i bývalí disidenti.
Rebelem byl i europoslanec Bronislaw Geremek, který řekl novinářům, že zákon odporuje ústavě, protože "nerespektuje lidskou důstojnost".
Přestože Poláci měli podle zákona nejpozději do 15. května požádat Institut paměti národa o svou prověrku, z několika set tisíc lidí, kterým zákon tuto povinnost uložil, to udělalo jen necelých třicet tisíc osob.
Za čtyři dny dvanáct
Mezitím odpůrci lustrací napadli zákon u Ústavního soudu. Čímž jim svitla naděje, že soud čtyři dny před vypršením lhůty zákon zruší. A to se v pátek navečer také stalo. Kdyby tomu ale bylo naopak, statisíce lidí by s nejvyšší pravděpodobností termín zmeškaly a mohly by přijít o práci.
Poláci mohli dříve listovat v seznamech Bronislawa Wilsteina, obdobě českých Cibulkových seznamů.
Stejně jako v Česku byly ale seznamy polských tajných služeb "děravé". I českým komunistům se podařilo nejdůležitější dokumenty zkratovat už v době, kdy se demonstrovalo v pražských ulicích.
Agenti a příslušníci Státní bezpečnosti pak mohli neoprávněně získat čisté lustrační osvědčení, nutné k výkonu řídících státních funkcí. To se však může v příštích letech změnit.
Státní bezpečnost si totiž dělala kopie dokumentů a vkládala je do různých svazků. Je pravděpodobné, že se důležité informace zachovaly a Češi se k nim dostanou po plánované digitalizaci všech dokumentů StB.
V Polsku se odhodlali k lustracím až po aféře, kterou odstartoval případ varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse.
Provalilo se, že spolupracoval s tajnou policií a navíc o své minulosti lhal. Pod nátlakem veřejnosti i Vatikánu rezignoval. - více zde
