Nikomu se sem takhle časně na procházku ani kvůli běhání příliš nechce. Mezi stromy promodrává Balt, je vidět i gdaňský přístav s dlouhými moly a sklady.
Před 70 lety tu od rána bylo slyšet střelbu. K zemi padli první mrtví druhé světové války. Westerplatte. Úzký krátký poloostrov na jižním okraji Gdaňské zátoky při ústí jednoho z ramen Mrtvé Visly. Tady to začalo. Aspoň oficiálně.
Symbol hrdinného boje hrstky polských vojáků proti přesile, tak se o Westerplatte jako o místě prvních výstřelů druhé světové války mluví desetiletí. Přitom málokdo už ví, že nacistické Německo udeřilo dříve na místě vzdáleném čtyři sta kilometrů jižně. Letadla Luftwaffe bombardovala západní území Polska. Prvním cílem se stalo město Wieluń.
Když přiletěly bombardéry
Wieluń ještě spala. Čtyřicet minut po čtvrté hodině ranní 1. září 1939, ještě před svítáním, patnáct tisíc obyvatel tehdy probudily výbuchy bomb a zvuk sirén. "Devětadvacet bombardérů přiletělo z jihu a začalo ničit město," říká mi historik Jan Ksiazek.
Tehdy čtrnáctiletý Eugeniusz Kolodziejczyk spěchal s otcem na ranní vlak. "Nejdříve jsem slyšel hluk, pak bylo vidět letadla, mysleli jsme, že to je cvičení, ale začaly padat bomby, hořelo a rozpoutalo se peklo," vzpomínal při mé poslední návštěvě Wieluně.
Německá letadla zcela zničila centrum, kostel, nemocnici a synagogu. Tři čtvrtiny města byly v troskách. Stopy po bombardování jsou vidět dodnes. Bomby usmrtily 1 200 obyvatel. Vlastně tady začala druhá světová válka.
Teprve až o pět minut později německá loď Schleswig Holstein ostřelovala polské pobřeží na Westerplatte. Bitva trvala celé dny a dala vznik legendě. Svět si s prvními minutami šestiletého běsnění proto spojuje Westerplatte, ačkoliv ve Wieluni stále častěji a hlasitěji připomínají, že "oni byli první".
Stojím nad přístavem na široké pláni, které vévodí pětadvacet metrů vysoký žulový pomník Obránců pobřeží. Vzadu vlevo jsou ruiny kasáren a strážní budky, přede mnou mola přístavu a pak už na horizontu jen hladina Baltu.
Před sedmdesáti lety naproti Westerplatte kotvila už od 25. srpna 1939 německá válečná loď Schleswig Holstein. Posádka čekala na příkaz k zahájení útoku.
Ve čtyři hodiny třiačtyřicet minut kapitán vydal rozkaz (přičemž první byl už 26. srpna, ale byl po několika hodinách odvolán, válka tak vypukla později) k zahájení palby, první rána z děla vyšla o pět minut později. Během sedmi minut loď vyšle k Westerplatte 67 ran. Do večera se ozve ještě 869 výstřelů.
Přesile tři a půl tisícovky německých vojáků vzdoruje 206 Poláků majora Henryka Sucharského. "Co nám Němci vzali během dne, v noci jsme získali zpět," popsal dny bojů jejich přímý účastník do válečného deníku.
FALŠOVÁNÍ DĚJINDruhou světovou válku rozpoutalo Polsko, tvrdí ruský ministerský web |
Naděje na vítězství byla mizivá, přesto urputně bojovali. Útoky pěchoty, dělostřelba z křižníku a bomby Luftwaffe. Po sedmi dnech vzdoru museli Poláci kapitulovat. Padlo jich patnáct, ale Němců zahynuly čtyři stovky.
Dnešních časů se dožili jen čtyři "westerplatčíci", jak se jim v Polsku říká.
Jediný, kdo na dnešní oslavy výročí vypuknutí války přijel, je Ignacy Skrowroń. Ve svých čtyřiadevadesáti letech se prý cítí skvěle. "Se zdravím to docela ujde. V Gdaňsku si chci popovídat a zavzpomínat, už čtyři roky jsem tam nebyl," říká. Tři jeho někdejší spolubojovníci na oslavy nepojedou. Je jim přes devadesát a zdravotní stav jim to prostě nedovolí. Dva z nich už ani nemohou vstát z lůžka.
Jsou tu Putin i Merkelová
Westerplatte bude dnes v centru dění. Evropské politické špičky v čele s ruským premiérem Putinem a německou kancléřkou Merkelovou si připomenou začátek světového krvavého běsnění. Za Ameriku přijel pouze bývalý ministr obrany William Perry a Poláci to nesou velmi nelibě. Na adresu Bílého domu se snesla vlna ostré kritiky.
Ústřední postavou tak bude ruský premiér Putin. Mezi Polskem a Ruskem se totiž přiostřily už tak dlouhodobě napjaté vztahy. Důvodem jsou různé pohledy na pakt, který tehdejší Sovětský svaz podepsal s nacistickým Německem. Zatímco ho většina zemí odsuzuje, Rusko pakt brání. Pro Polsko například znamenal nejen napadení Německem, ale i Stalinovými vojáky. Poláci Rusům připomínají: Byli jste agresorem! - více čtěte zde
Sověti totiž do Polska vkročili už 17. září, což komunistické školství nikdy nezmiňovalo. Sovětský voják byl vždy představován pouze jako osvoboditel. A začala kanonáda slov: některá ruská média naopak Polsko obviňují z falšování historie a označují je navíc za Hitlerova spojence.
Poláci se měli údajně sami připravovat na napadení Sovětského svazu. Pro Poláky to je silné kafe. "Polsko se nenechá vyprovokovat," řekl polský premiér Donald Tusk.
Co řekne Putin na Westerplatte? Zopakuje názor jednoho z Kremlu blízkých historiků, že Polsko je odpovědné za rozpoutání války? Uvěří mu jeden z posledních žijících účastníků první bitvy druhé světové války? Ví, že on určitě nikoho nenapadl.
