O vítězi se rozhodne v cílové rovince, do níž nyní závodníci vbíhají. Nejčerstvějším volebním tématem a možnou překážkou vítězného tažení liberálů je údajný plán Občanské platformy na privatizaci nemocnic.
 INFOGRAFIKAHlavní figury voleb |
Voliče na něj upozornila PiS, a uhodila tak hřebíček na hlavičku, neboť většina Poláků si přeje zachování státního zdravotnictví. Platforma obvinění radikálně odmítla.
Bodem zlomu ve volební kampani byly zřejmě televizní duely lídrů, po nichž začala převahu získávat Občanská platforma. Mladší, vyšší a útlejší Tusk, který věnuje na rozdíl od svého největšího soupeře pozornost šatníku, na obrazovce Kaczynského jednoznačně porazil.
Psycholog Janusz Czapinski upozorňuje, že průzkumy se provádějí většinou ve městech, kde tradičně vítězí liberálové. K urnám však půjdou i voliči z venkova, kteří jsou věrní Kaczynským. "PiS vyhraje s mnohem větší převahou nad PO než v roce 2005," odhadl proto.
Pokud Tusk neuspěje, bude to jeho třetí porážka v řadě po parlamentních a prezidentských volbách před dvěma lety. Politici PO by pak mohli přejít ke Kaczynskému, a Tusk by tak musel složit zbraně.
Kwasniewski ztratil body
Zasáhnout do volebního boje chce postkomunistická levice, která se spojila do aliance Levice a demokrati (LiD). Tváří její kampaně se stal populární exprezident Aleksander Kwasniewski.
Některá jeho nepříliš vydařená veřejná vystoupení však uskupení ubraly body (více zde). Levice počítá s tím, že když se dva perou, třetí se směje. Teprve volby ale ukážou, zda vsadila na správného koně.
Na své zemědělce spoléhá Polská lidová strana (PSL), která může jako poslední překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do dolní komory parlamentu. Právě koalici PO-PSL považuje Tusk společně s ekonomy za nejlepší povolební řešení. Možné je ještě spojení PO-LiD.
Za méně pravděpodobné považují politologové vznik koalice PO-PiS, která byla na spadnutí před dvěma lety. Někdejší spojenci si totiž zasadili tolik ran, že se jejich dohoda jeví jako nemožná.
Podobně je to se spojením PiS-LiD, Kaczynski totiž razantně odmítl s postkomunisty spolupracovat. To, že by některá strana obdržela tolik hlasů, že by mohla sama vytvořit většinu, připouští jen největší straničtí fanoušci.
Někdejší partneři zůstanou venku
V novém parlamentu se nejspíš už neobjeví někdejší koaliční partneři ve vládě Kaczynského: populistická Sebeobrana v čele s bývalým ministrem zemědělství Andrzejem Lepperem, jehož odvolání kvůli údajné účasti v korupční aféře odstartovalo pád koalice, ani nacionalistická Liga polských rodin.
Po šéfovi LPR a bývalém ministru školství Romanu Giertychovi zbudou v Polsku ve školách uniformy a na mezinárodní scéně vzpomínka na groteskní válku s Darwinovou teorií, závan homofobie a antisemitismu. Evropa si tak zřejmě oddechne, že se již s nacionalisty v polské vládě nesetká.
Ačkoliv oficiálně se zahraničí do vnitropolitických záležitostí v Polsku neplete, západní noviny předpovídají porážku Kaczynského. "Evropa na ni sází, ale nikdo v ni nevěří," říká Jean Quatremer z francouzského deníku Libération.
