Polský archeolog Zbigniew Sawicki u masového hrobu v Malborku.

Polský archeolog Zbigniew Sawicki u masového hrobu v Malborku.

Poláci po 60 letech pohřbili dva tisíce Němců zahrabaných pod hradem

  • 38
Je to největší středověká stavba v Evropě. Když se polský křižácký hrad Malbork stal součástí světového dědictví UNESCO, nikdo netušil, že památka skrývá jedno z nejkrvavějších tajemství dějin 20. století. Turisté se po desetiletí procházeli po hrobě téměř dvou tisíců lidí. Dnes, po více než šedesáti letech, se oběti poválečného vyvražďování dočkaly důstojného pohřbu.

Ještě loni na podzim se investorům zdálo, že postavit luxusní čtyřhvězdičkový hotel se 175 pokoji vedle jednoho z nejznámějších hradů v Polsku bude vynikající investice. Jenže když Radoslaw Gajc, jeden ze stavebních dělníků, kopl krumpáčem do země, začal narážet na lidské kosti.

"Ze začátku jsme nacházeli jednu dětskou kostru za druhou. A nebyl tomu konec. Bylo to pro mě velice těžké. Taky mám malého syna," řekl Gajc německému listu Der Spiegel. Čím déle dělníci, už pod vedením archeologů, kopali, tím víc bylo jasné, že u Malborku v masovém hrobě skončily tisíce lidí.

Ale proč? A jak je možné, že o tom dosud nikdo nevěděl? A kdo jsou ti lidé, ptali se historici. Zahynuli během druhé světové války, nebo později? Podlehli nějaké epidemii?

"Nenašli jsme žádné osobní věci, žádné brýle, žádné zlaté zuby, ba co víc, ani zbytky šatů," řekl listu Der Spiegel archeolog Zbigniew Sawicki. Uvedl, že v masovém hrobě leželi němečtí civilisté, kteří do té doby v Malborku (dřívějším Marienburku) žili. A německé noviny publikovaly seznam pohřešovaných z divokých poválečných měsíců.

Kdo vraždil? Poláci? Rusové?

Němec Alfred Ruther už ležel v posteli, když mu zazvonil telefon. "Viděl jsi tu reportáž? Viděl jsi, kde našli ten masový hrob? Na našem dvorku!" ozval se na konci drátu rozrušený hlas jeho bratra.

Polské město Marienburk (dnes Malbork).

Polské město Marienburk (dnes Malbork).

Ruther byl jedním z odsunutých Němců žijících do konce války v Polsku. Ne všem se však podařilo utéct jako jemu, ne všichni se protlačili do posledního vlaku, který by je odvezl do bezpečí. Ruther neví, co se v jeho rodném domě, kde strávil dětství, dělo na sklonku války. Ví jen, že do jeho dvanácti let, přesněji do 24. ledna 1945, kdy Polsko musel opustit, tam žádný, natož pak masový hrob nebyl.

Ačkoli ihned posléze nad městem přebrali kontrolu Rusové a jejich Rudá armáda, Ruther je přesvědčen, že masakr spáchali Poláci. A mnohé německé noviny si kladou otázku, zda je "Malbork polskou Katyní".

"Nemyslete si, že bych choval vůči Polákům nějakou nenávist, ale myslím, že to oni takhle pomstili příkoří, které se jim od Němců dostalo během druhé světové války," řekl Ruther listu Gazeta Wyborcza.

Jak je možné, že by se o tak masových vraždách nevědělo? Poláci tvrdí, že je to kvůli tomu, že město bylo v rukou Rusů. Evidence či důkazy o vraždách v polských archivech z těchto měsíců jednoduše chybějí.

O své případné vině a záměrném zamlčování nechtějí ani slyšet, kauzu už začali prošetřovat historici z Ústavu paměti národa. Stát oficiálně zažádal o přístup do ruských archivů. Leč žádost zůstala bez odezvy. Moskva mlčí. Znamená to, že Rusové vraždili Němce v Malborku tak jako Poláky v Katyni?

Za Rusů z Malborku zmizeli civilisté. I děti

Zatímco dvanáctiletý Ruther byl jedním z posledních, kteří město opouštěli, tehdy desetiletý Polák Tadeusz Bronowski byl jedním z prvních, kdo se do něj v polovině května 1945 vrátil. Bylo to těsně předtím, než Rusové opět předali vládu Polákům. Celé dny se toulal po ulicích a sháněl něco k snědku.

Masový hrob v polském Malborku.

"Pamatuji si otrhané německé vězně, kteří na příkaz Rusů jezdili po městě a sbírali rozkládající se těla. Házeli je na hromadu u zámku," řekl agentuře AP Bronowski, dnes 74letý architekt. Podle něj bylo město Malbork téměř mrtvé. Nikde žádní civilisté. Žádné děti. Německé statistiky uvádějí, že smrt v Malborku našlo 2 600 Němců a 1 800 jich od války pohřešovali.

Ačkoli svědci vypovídají, že Rusové v poválečných měsících stříleli staré lidi, polští archeologové upozorňují, že pouze jedno procento obětí z Malborku našli s prostřelenou lebkou. Většina lidí se tak pravděpodobně stala obětí posledních válečných dnů, zemřela hlady, zimou či na šířící se tyfus.

Ještě než je Rusové dali v obavě před šířící se epidemií zahrabat, zbavili je všech cenností i šatů. Nestarali se ani o zachování elementární lidské důstojnosti, do jámy je naházeli společně s uhynulými zvířaty. Nálezy zvířecích kostí pod hradbami středověkého hradu potvrdili archeologové listu Der Spiegel.

Pohřeb více než 2 tisíc německých civilistů, kteří zemřeli v roce 1945, a po celou dobu byli v masovém hrobě v Malborku. (14. srpna 2009)

Pohřeb více než 2 tisíc německých civilistů, kteří zemřeli v roce 1945, a po celou dobu byli v masovém hrobě v Malborku. (14. srpna 2009)

"Ať už to bylo jakkoli, tito lidé byli nevinní civilisté. Zaslouží si být pohřbeni s úctou, důstojně," řekl agentuře AP nad hromadou zažloutlých kostí Polák Marian Kempka. Alespoň to se dnes splnilo, oběti se dočkaly důstojného pohřbu ve městě Staré Czarnovo. Na místě, kde ostatky ležely dosud, vyroste pomník. Investor od stavby hotelu na místě masového hrobu upustil.

"Nad tím, co se stalo, pociťuji velký zármutek," řekl před začátkem dnešního obřadu německý velvyslanec v Polsku Michael Gerdts. "Zároveň mám ale pocit, že tu je větší odpovědnost, aby Německo a Polsko spolu s ostatními zeměmi pracovaly na tom, aby se nic takového již nikdy nestalo," dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video