Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi nás kvůli zničenému pomníku šikanují, stěžují si Poláci z Těšína

  16:49aktualizováno  18:19
Polská média řeší případ pomníku generála Josefa Šnejdárka, který nedávno poničil neznámý vandal. Někteří činitelé polské menšiny na Těšínsku si stěžují, že ve městě roste protipolská hysterie a situaci přirovnávají k Bělorusku. Česká policie obvinění z účelových výslechů Poláků odmítá.

Pomník generála Josefa Šnejdárka v Těšínsku někdo nedávno poškodil (20. prosince 2012) | foto: Petr Majer

Loni 28. října odhalili Češi na vrchu Polední u obce Bystřice pomník legionářského generála Josefa Šnejdárka. Vydržel jen do Vánoc. Objevil se na něm hákový kříž a kdosi pak celý pomník zničil.

Boje o Těšínsko

Postup do Polska stoply mocnosti

Šnejdárek, který je v Česku považován za hrdinu bojů proti Polákům a Maďarům v letech 1919-1920, je naopak na polské straně hranice považován na "válečného zločince", který dal údajně příkaz k popravě zajatých polských vojáků a civilistů. Poláci na něj dokonce spáchali neúspěšný atentát. České historické prameny většinu zločinů, které jsou Šnejdárkovi připisovány, nepotvrzují, nebo dokonce vyvracejí.

Kvůli zničenému pomníku se podle místních Poláků rozpoutalo na Těšínsku peklo. "Policie chce pozvat k výslechu všechny lidi, kteří se veřejně k otázce pomníku generála Šnejdárka vyslovili," tvrdí v rozhovoru pro polský deník Rzeczspospolita předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek. On sám prý už u výslechu byl. "To je velmi podivné a připomíná to běloruské metody," přirovnává situaci českých Poláků k Lukašenkem pronásledované polské menšině v Bělorusku.

Generál Josef Šnejdárek

Narozen 2. dubna 1875 v Napajedlech, zemřel 13. května 1945 v Casablance.

Pocházel z rodiny mlynáře. Absolvoval kadetku, sloužil i v rakouské armádě. Z armády odešel, cestoval po světě a nakonec vstoupil do francouzské cizinecké legie, bojoval v severní Africe.

Za první světové války vstoupil do řad legií ve Francii. Po válce se stal vojenským velitelem Ostravy, velel vojskům na Těšínsku.

V roce 1920 byl na něj členy polské vojenské organizace podniknut neúspěšný atentát. Pak působil na Slovensku proti Maďarské republice rad. V polovině 30. let byl penzionován. V roce 1939 odešel do Francie, po jejím obsazení Němci pokračoval do severní Afriky, kde také zemřel.

Prověřte sběrné suroviny, žádá policie

Szymeczek říká, že když byly v minulosti ničeny polské nápisy, tak to česká policie nevyšetřovala. "A teď najednou takové pátrání," stěžuje si. Současně prý na něj začala chodit udání a jeho český zaměstnavatel je vyzýván, aby ho vyhodil z práce. Současně Szymeczek dodává, že on stejně jako další představitelé polské menšiny jsou proti ničení jakýchkoli pomníků, včetně toho Šnejdárkova.

Szymeczkův zástupce Rudolf Molinski k tomu dodává, že napětí mezi zdejšími Čechy a Poláky trvá od roku 2009, kdy se připomínalo kulaté výročí česko-polské války o Těšínsko. "My jsme měli svoji akci ve Stonavě, kde jsou pochováni padlí Poláci, a Češi v Orlové, kde jsou pochováni jejich vojáci," uvádí Molinski. "Věřím, že někdy v budoucnu budou Češi a Poláci schopni pokládat na obou hřbitovech věnce k hrobům společně. Teď je bohužel něco takového nepředstavitelné," dodává.

Tvrzením o protipolské štvanici na Těšínsku však odporují informace české policie. "V souvislosti s případem nebyl vyslechnut ani jeden Polák," řekla iDNES.cz mluvčí karvinské policie Zlatuše Viačková.  

"Prostřednictvím společného pracoviště v Chotěbuzi jsme ale požádali polské kolegy, aby prověřili sběrné suroviny na polské straně hranice. Deska na pomníku byla totiž z mosazi," říká Viačková s tím, že policie pátrá i ve sběrnách v Severomoravském kraji. Podle informací z polské komunity však vyšetřování pod karvinskou policii spadá jen okrajově a hlavní část vyšetřování spadá pod velitelství Frýdek-Místek. 

Komorowski do Těšína

O situaci na Těšínsku se přijede už příští pondělí osobně přesvědčit polský prezident Bronislaw Komorowski, který navštíví polskou část hranic rozděleného Těšína, ale chce se projít i po hraničním mostě. Nedaleko něj je pomník polských obětí bojů o Těšínsko v letech 1918-1920.

Česko-polské vztahy se nehledě na tento incident pokládají za nejlepší v historii. Prezident Václav Klaus dokonce označil Poláky za Čechům "nejbližší stát". V anketě o nejoblíbenější národ se naopak Češi u Poláků už tři roky umisťují na prvním místě.

K polské národnosti se v Česku hlásí asi padesát tisíc lidí. Většina z nich, asi 80 procent, žije na území Těšínského Slezska, větší počet také v Praze. Kromě toho žije v Česku cca 20 000 občanů Polské republiky.

Český Těšín

Český Těšín

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.