Palikotovo hnutí zabodovalo u voličů, kteří mají dost zkostnatělosti polské politiky a společenských poměrů. Někdejší poslanec liberální Občanské platformy (PO) Janusz Palikot slíbil, že bude dělat vše pro omezení silného vlivu katolické církve na veřejný život.
V Palikotově týmu jsou pochybní lidéDo války za světské a svobodnější Polsko pod vedením Palikota vytáhli bojovníci za práva žen a sexuálních menšin, ale i osoby s temnou minulostí a úplně neznámí kandidáti. Je to nepředvídatelná strana, což ukazuje sama osobnost Janusze Palikota. |
Šestapadesátiletý politik přitom paradoxně kdysi vydával katolický časopis. Jenže zcela neúspěšně, takže se rozhodl začít podnikat v jiné oblasti. Novinařinu opustil a pustil se do obchodování s šumivým vínem a vodkou. Časem vstoupil do PO a stal se předním polským antiklerikálem.
Mediální slávu mu nepřinesly výsledky práce, ale skandály. Tragicky zesnulého konzervativního prezidenta Lecha Kaczynského označil za "burana" a jeho bratra Jaroslawa, šéfa druhé nejsilnější strany Právo a spravedlnost (PiS), plánoval "zastřelit, vykuchat a jeho kůži prodat".
Po nedělním hlasování se však zdá, že Poláci právě na takového politika čekali. Palikotovo hnutí získalo deset procent hlasů a skončilo třetí. Je zřejmé, že ho podpořili hlavně lidé zklamaní vládní Občanskou platformou a Svazem demokratické levice (SLD).
SLD prohrála drtivě, věřila v 15 procent a získala sotva osm. Ani čtvrtí lidovci nedopadli tak špatně, získali necelých deset procent hlasů. Volby ale také ukázaly, že značná část Poláků stále věří ultrakonzervativcům slibujícím silný stát založený na vlastenectví a katolicismu. Na druhém místě totiž skončil Kaczynského PiS s takřka 30 procenty hlasů.
Vláda stability ale strachu z reforem
Po sečtení takřka všech hlasů vše nasvědčuje tomu, že PO zůstane u moci a Donald Tusk se stane prvním polským politikem po roce 1989, který bude premiérem dvě funkční období za sebou. Polsko během čtyřleté vlády PO a lidovců zažilo období nebývalé stability.
Tuskova vláda se ale neodvážila k zásadnějším reformám, které by zlepšily stav veřejných financí země. PO připouští, že lidé budou muset do důchodu odcházet později. Budou se muset řešit daňová zvýhodnění zemědělců, a aby si země udržela současný, v EU nadprůměrný hospodářský růst, musí dále investovat do zastaralé dopravní infrastruktury. Polsko proto čeká tvrdý boj při jednáních o unijním rozpočtu na roky 2014 až 2020.
