Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Desetinásobně na 100 000 korun se má zvýšit maximální sankce za zmaření, ztížení nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby. Stejně tak se má zvýšit pokuta za provozování obchodní, výrobní či jiné výdělečné činnosti bez příslušného oprávnění.
Místo 10 000 by měl nově zaplatit občan až 50 000 korun, pokud by úřadu sdělil nesprávný nebo neúplný údaj, případně mu požadovaný údaj zatajil kvůli získání neoprávněné výhody. Stejná sankce má nově hrozit za způsobení škody na cizím majetku, neoprávněné užívání cizí věci nebo přisvojení si věci nálezem.
Až 50 000 korun má místo vládou navrhovaných 20 000 korun nově hrozit také za způsobení škody na cizím majetku, neoprávněné užívání cizí věci nebo přisvojení si věci nálezem. Poslanci za to chtějí sankcionovat nejen občany, ale i firmy a živnostníky. Za opakované páchání takového přestupku by se pokuta mohla zvýšit o dalších 20 000 na 70 000 korun.
Na 10 000 korun má zákon zvýšit maximální pokuty za ublížení na cti, nedodržení omezujícího opatření, vzbuzování veřejného pohoršení nebo rušení nočního klidu, jakož i „znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci“.
Proti tomu měli ze senátorů výhrady bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová nebo advokát Jan Láska (oba za SZ). Podle něj není zřejmé, zda nebude důvodem k sankci už konstatování, že úředníci jsou placeni z daní občanů a podle toho by se k nim měli chovat. Senát ale jejich návrhy na zrušení této pasáže nevyslyšel a normu schválil hlasy 28 z 53 svých přítomných členů.
Státní úřady se v posledních letech zabývaly více než 250 000 přestupky a udělily za ně pokuty kolem 700 milionů korun. Asi jeden milion přestupků ročně v minulých letech řešila policie, která za ně v posledních třech letech vždy rozdala pokuty za více než 400 milionů korun.
