Podobně geniální kalkulace státu byla možná tím pravým důvodem, proč dávný ouřad přestal trestat šizuňky máčením ve Vltavě a lehké děvy vypalováním cejchu - prodělával na bezplatných exekucích kalhoty. Moderní stát je v lidskosti pokročilejší a v ekonomice zdatnější. Trestá drobné hříchy penězi.
Zapomenutá dálniční známka patnáct tisíc, poškození státního symbolu - tři tisíce, roztrhaná "občanka" - pět tisíc. Lžidoktor Kalvoda by za neoprávněné užívání titulu včera zaplatil jeden tisíc, zítra už tři. I ješitnost podražila.
Olbřímí pokuty však mají vedlejší efekt, v sociálním státě nezanedbatelný. Chudina si už nebude moci dovolit hřešit. Tisíce a desetitisíce na pokuty nemá a příslušná sociální dávka ještě nebyla navržena.
Očekává snad řízný stát, že napříště budou přestupky dělat jen bohatí? Zřejmě ano. Bohatců je málo, pořádku by tudíž mělo přibýt. Ale nedej bože, aby lidé skončili s hřešením zcela. Kdyby přestali pytlačit, dělat si ze státních vlajek necudné sukně a z obrazů císaře pána legraci, pokuty by se nevybraly žádné. Stát by pak zase prodělával.
Nezbylo by mu než vypsat přísný sazebník pokut pro sebe. Deset tisíc za opožděné stavební povolení, padesát tisíc za líného úředníka, šedesát tisíc za... Byl by pak ten kýžený pořádek? Nebyl. Není dosud a nebude ani poté, co se pokuty vyšplhají do luxusní cenové hladiny. Byla by však alespoň rovnost lidí a státu před lajdáctvím. A ta je k nezaplacení.
