Soud dal Stiessovi pokutu za to, že se v roce 1998, když do funkce nastoupil, vědomě prokazoval falešným lustračním osvědčením.
Soudkyně Jana Kantorová mírnější trest odůvodnila tím, že už jednou byl Stiess v této kauze odsouzen k pokutě 200 tisíc korun. Tehdy mu však soud kladl za vinu ještě další trestný čin, ze kterého byl později v odvolacím řízení osvobozen.
"V této souvislosti se trest jevil jako nepřiměřeně přísný," vysvětlila Kantorová.
Pokud by Stiess pokutu nezaplatil, strávil by ve vězení tři měsíce. Bývalý šéf FNM je však odhodlán peníze co nejdříve složit na účet, a to přesto, že s verdiktem nesouhlasí.
"V boji budu pokračovat dál," prohlásil Stiess. Prostřednictvím svého obhájce chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu, případně se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
Pátý verdikt: pokuta 200 tisíc
Pátý rozsudek, který loni v září vynesl Obvodní soud pro Prahu 5, nezměnil nic na dosud vyneseném trestu pro bývalého šéfa Fondu národního majetku. Jan Stiess podle něj měl zaplatit dvousettisícovou pokutu, nebo jít na půl roku do vězení.
Shodný verdikt přitom vynesl soud už v květnu 2002. "Stejný trest, stejný trestný čin," zdůvodnila tehdy rozhodnutí samosoudkyně Věra Trojanová.
Čtvrtý rozsudek zrušil podle Trojanové pražský městský soud jen proto, že obhajoba a obžaloba neměly dostatek času na přípravu k hlavnímu líčení a že soud dostatečně nezkoumal, zda peněžitý trest odpovídá Stiessovým majetkovým poměrům.
"Neověřená fotokopie lustračního osvědčení totiž není veřejnou listinou," tvrdil Stiessův obhájce Josef Monsport. Vyplývá to podle něj z komentovaného znění trestního zákona.
Dvousettisícová pokuta padla už v roce 2000
Už v prosinci 2000 Obvodní soud pro Prahu 5 uznal Jana Stiesse vinným a uložil mu dvousettisícovou pokutu. Kdyby ji nazaplatil, šel by na šest měsíců za mříže. Odvolací soud ale namítl, že u žalovaných skutků nešlo o pokračující čin, ale o tři samostatné skutky.
"Musím se držet právního názoru městského soudu," prohlásila tehdy samosoudkyně Věra Trojanová. Ta ve dvou případech zastavila Stiessovo stíhání kvůli amnestii. V dalším bodě ho obžaloby zprostila.
|
Za padělání úřední listiny, kterou je i lustrační osvědčení, hrozí až dvouleté vězení. Některá média, například televize Nova, spekulovala o tom, že bylo před několika lety možné koupit nevyplněné lustrační osvědčení. |
Ministerstvo vnitra v roce 2000 oficiálně potvrdilo, že lustrační osvědčení, kterým se Jan Stiess prokazuje, je padělek.
Důkazy, že by své osvědčení zfalšoval přímo Stiess, však chybějí.
Stiess odešel z vedení FNM kvůli tlaku médií
Stiess se ujal vedení FNM na podzim 1999. Poté média přinesla zprávy o jeho údajné spolupráci se Státní bezpečností.
Podle sdělovacích prostředků je osoba téhož jména a shodného data narození vedena pod krycím jménem Strkal v takzvaných Cibulkových seznamech spolupracovníků StB - jednou jako důvěrník a dvakrát jako tajný spolupracovník.
Stiess rezignoval na funkci šéfa FNM 4. února 2000 s odůvodněním, že jsou vůči němu vedeny masivní mediální útoky, které mu ztěžují řízení fondu.
