V roce 2017 si jen Rakušané nechali prolustrovat v Česku 131 563 českých poznávacích značek aut, aby zjistili majitele a mohli mu poslat obsílku s pokutou – zpravidla za rychlost. Údaje získala MF DNES od rakouského ministerstva vnitra.
Čechy dohánějí pokuty za rychlost už i ve Francii, loni jich bylo 50 tisíc |
Kromě Rakouska jsou k Čechům ještě hodně přísné francouzské radary. Z Francie loni přišlo do Česka 48 824 obsílek. Pokuty v některých evropských státech jsou navíc vysoké. Typický příklad: jednomu majiteli auta z Prahy přišla zrovna v pondělí obsílka, že překročil před měsícem o osm kilometrů v hodině rychlost u Salcburku.
Pokuta činí 40 eur, tedy v přepočtu 1 040 korun. Rakušané jsou perfekcionisté a dopis je kromě němčiny napsán i v českém jazyce. Rovnou obsahuje složenku a upozornění, že pokud se bude chtít dotyčný odvolat, bude už muset s úřady komunikovat německy.
Pokutování ze země do země je možné díky evropskému systému výměny dat o řidičích EUCARIS. Postupně se k němu připojují státy Evropské unie a kromě nich třeba i Norsko nebo Švýcarsko.
Česko jde po cizincích od loňska
Například Česko poskytuje ostatním členským státům údaje o svých řidičích od roku 2016 a od loňského srpna také vymáhá pokuty za přestupky cizinců na našem území.
„Členský stát se obrátí s dotazem, kdo je provozovatel vozidla, které spáchalo přestupek. Software vyhodnotí informace z radaru a pošle dotaz do národního registru. Dostane požadované informace a pak je na daném státu, co s nimi udělá,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.
Zahodit obsílku z ciziny s fotkou z radaru se nevyplatí. Pokud pojedete do země znovu a zastaví vás policie, může vás popotahovat kvůli nezaplaceným sankcím z minula.
Závod tří aut, ferrari, porsche a mercedesu, s polskými značkami, který skončil o víkendu tragédií, mají na Slovensku ještě v čerstvé paměti.
Poláci jsou velkými piráty silnic i na evropské poměry a umisťují se na předních příčkách ve statistikách pokut vymáhaných napříč státy Evropské unie.
To Francouzi jsou zase naopak největšími „lovci řidičů“, kteří posílají do zahraničí ročně miliony obsílek. Česko je pak v přeshraničním vymáhání pokut pořád začátečníkem. Vyplývá to z porovnání údajů z různých evropských zemí, které MF DNES nashromáždila.
České ministerstvo dopravy i proto zdůrazňuje, že tuzemská čísla jsou jen orientační a „nelze interpretovat jako počet šetřených přestupků jedna ku jedné“. V Česku se systém EUCARIS teprve testuje.
Ale přesto – z těchto orientačních čísel z českého ministerstva dopravy vyplývá, že nejvíc u nás chybují Poláci a Slováci. Rakušané a Němci jsou mnohem ukázněnější.
Dominuje překročení povolené rychlosti
Od srpna 2017 do března 2018 si Česko kvůli přestupkům nechalo zjistit zhruba 18 300 slovenských řidičů a 16 300 Poláků.
MF DNES poptala údaje o přestupcích v tuzemsku ve všech okolních státech.Výměna informací se podle Jakuba Stadlera z ministerstva dopravy týká hlavně následujících přestupků: překročení rychlosti, jízdy na červenou, jízdy bez zapnutých pásů, telefonování za jízdy, jízdy na motorce bez helmy a alkoholu za volantem. Dýchají samozřejmě řidiči zastavení při silniční kontrole, ale i tak policie ověřuje údaje o autě.
Dohody o vzájemné výměně údajů se uzavírají individuálně mezi jednotlivými státy. Například loni je s Českem uzavřela již zmíněná Francie a hned odtamtud přišlo padesát tisíc obsílek.
Chystá se zdražení pokut: za telefonování a focení až 10 tisíc a 4 body |
Drtivá většina případů se týká překročení nejvyšší povolené rychlosti a automatických radarů, ale najdou se i jiné „pasti na řidiče“.
Řidič Oliver Vávra z Prahy dostal „na dálku“ pokutu i za to, že vjel v italské Florencii do nepovolené zóny, kam smějí jen auta místních obyvatel.
Dopis z Itálie mu přišel s poměrně velkým časovým odstupem letos v květnu. Přitom Itálii navštívil už v srpnu 2017. Odesilatelem bylo město Florencie a pokuta činila 100 eur. Radnice si na vymáhání pokut najala servisní firmu, jejíž motivací bylo vymoci co nejvíce peněz. Takže text dopisu byl poměrně ostrý.
„V dopise stálo, že pokud nezaplatím do třiceti dnů, tak se sankce zvýší,“ vyprávěl včera Oliver Vávra.
Důkazem i v tomto případě byla fotka z kamery a Vávra dostal i přístupové kódy k italské internetové stránce s dalšími detaily o svém přestupku. „Přiznám se, že jsem si svoji chybu uvědomil, až když mi přišla ta výzva k zaplacení pokuty. Dokonce jsem do té zóny vjel dvakrát dva dny po sobě, tak už jen čekám, kdy přijde druhý dopis,“ přiznal se Vávra, který pokutu hned uhradil.
Doma smí jezdit, v Berlíně ne
Nejde jen o peníze. Některé státy, jako třeba Německo, také mají své bodové systémy a nevyjímají z nich ani cizince. V Německu má řidič osmibodové konto a bod se mu z něj odečte za každý přestupek s pokutou vyšší než 60 eur.
Takhle se pak může stát, že se řidič v dané zemi vyboduje. Bude pro něj platit zákaz řízení třeba právě v Německu, i když doma v Česku dál sedat za volant může.
Řidič naopak nedostane za přestupek v cizině české trestné body, protože česká policie se o konkrétním přestupku ani nemusí dozvědět. Je potřeba dávat pozor i na to, že pokuty za hranicemi jsou znatelně vyšší než v Česku a policie v některých zemích ráda pokutuje i věci, na které se ta česká tolik nezaměřuje. Němečtí policisté pokutují telefonující cyklisty, kteří podobně jako řidič nesmějí držet mobil v ruce.
Velké rozdíly v pokutách
Pokutující Evropa není úplně spravedlivá a sazby se hodně liší – a to i mezi zeměmi, které jsou v kupní síle zhruba na stejné úrovni. Typicky je to vidět při porovnání Německa a Rakouska.
Například řidič, který mimo obec v Německu překročí rychlost maximálně o 10 kilometrů v hodině, dostane pevnou sankci 10 eur. V Rakousku za stejný prohřešek řidič běžně zaplatí čtyřikrát víc. Rakouskou specialitou jsou také obecně vyšší sankce za rychlost na dálnicích, než na ostatních silnicích. Německo má přitom pořád na dálnici neomezený rychlostní limit.
V Česku se sazby za konkrétní přestupky liší. Záleží na posouzení policie a úřadu. Za překročení rychlosti mimo obec do 30 kilometrů v hodině může policista udělit maximálně tisíc korun.
Maximální sazba se dává třeba za překročení rychlosti na zúžení na D1, běžné jsou ale nižší pokuty v řádu stovek korun.
