Šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová

Šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová | foto: Dan Materna, MAFRA

Spor o zveřejnění platů je sporem o princip, říká Bradáčová

  • 249
Jejímu úřadu hrozila pokuta až pět milionů, nakonec má pražské vrchní zastupitelství zaplatit za zveřejnění platů zaměstnanců sto tisíc korun. Šéfka žalobců Lenka Bradáčová ani tak s rozhodnutím Úřadu na ochranu osobních údajů nesouhlasí. "Postupovali jsme tak, jak už dřív rozhodl Nejvyšší správní soud," říká v rozhovoru iDNES.cz.

Čekala jste, že vám Úřad na ochranu osobních údajů uloží pokutu?
Ano. Už podle toho, jak bylo řízení vedeno od začátku. Spis ostatně obsahuje pokyn předsedy úřadu na zahájení řízení, takže i z něj jsem předpokládala, že výrok bude, že jsme zákon porušili. Předseda úřadu a právníci úřadu navíc dlouhodobě dávají najevo, že nesouhlasí s názorem Nejvyššího správního soudu, který v podobných případech už několikrát rozhodoval.

A co pokutě říkáte?
Nesouhlasím s ní. Stejně tak nesouhlasím s argumentací, kterou Úřad na ochranu údajů ve svém rozhodnutím použil. Oni totiž naznačují, že všechna dosavadní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nemohou obstát oproti tomu, co si o této problematice myslí úředníci úřadu.

Trest od hlídačů osobních údajů

Šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová nechala platy všech svých podřízených i ten svůj zveřejnit letos v únoru (detaily zde). Úřad o to požádal nejmenovaný člověk podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřad na ochranu osobních údajů pak začal případ prověřovat a hrozil, že žalobcům za postup udělí až pětimilionovou pokutou.

Jak hodláte v tom sporu dál pokračovat?
Máme na vyhodnocení rozhodnutí patnáct dnů, pak určitě podáme rozklad. A budeme čekat, jak úřad rozhodne.

Ptám se na to, zda počítáte s tím, že spor může skončit u soudu?
Pokud bude potvrzeno to první rozhodnutí o uložení pokuty, tak se určitě obrátíme na správní soudnictví. Nejdřív by byl na řadě soud nižší instance, pak i Nejvyšší správní soud.

Neženete to zbytečně do extrému? Jak má veřejnost vnímat, že se tímto způsobem mezi sebou perou dvě státní instituce?
Já v tom ale vidím principiální otázku. Nejvyšší správní soud sice v minulosti řekl, že testu proporcionality (v tomto případě jde o posouzení, zda je víc ochrana soukromí, nebo právo na informace, pozn. red.) zveřejňování údajů o platech ve veřejných institucích nepodléhá, není to ale respektováno. V našem sporu proto vidím cestu, jak celou věc nechat znovu posoudit u nejvyššího správního soudnictví. A mohlo by z toho vzejít stanovisko, které ukáže, jak se k této problematice stavět jednou provždy. I když je jasné, že se praxe může v budoucnu ještě změnit.
Před soud to ale chci dostat i kvůli argumentaci úřadu, o níž jsem už mluvila. Pokud totiž úřad tvrdí, že v případě zveřejňování platů státních úředníků nemůže obstát argumentace nejvyšší soudní instituce v zemi (ve správním řízení), tak se ptám, kde je právní jistota těch, kteří se řídí rozhodnutím nejvyšších soudů.

Počítáte s variantou, že prohrajete?
Ano, ten konečný výrok soudu může být i takový. Ale může být také naprosto odlišný. Třeba do rozsahu toho, co jsme měli a co neměli zveřejnit. Úřad nám ostatně dal pokutu za zveřejnění platů zaměstnanců, nikoliv za zveřejnění platů žalobců. A odůvodnil to tím, že státní zástupci nemají právo na takovou ochranu soukromí jako ostatní zaměstnanci. I s tímto tvrzením chci polemizovat.

Kdo zaplatí pokutu, pokud ji soud potvrdí? Vy, nebo váš úřad?
Úřad. Jemu byla ostatně pokuta uložena. Ale já věřím, že pokutu nedostaneme, drželi jsme se judikatury, která v této záležitosti už existuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video