Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik stojí říct, že Sověti napadli Polsko? V Rusku 200 tisíc rublů

  14:34aktualizováno  14:34
Soud v ruském Permu uložil pokutu dvou set tisíc rublů - téměř 70 tisíc korun - obyvateli, který na sociální síti VKontakte sdílel text, zmiňující sovětskou účast na napadení Polska v roce 1939. Maturitní dvojka z dějepisu podle soudu svědčila o tom, že muž věděl, že „šíří nepravdu“.

Výmluvný obrázek z podzimu 1939. Polsko je dobyto, sovětský důstojník se zdraví s německým. Snímek byl v roce 1940 v SSSR publikován k prvnímu výročí „osvobození západní Ukrajiny a Běloruska“. | foto: Válečný korespondent Tiskové agentury Sovětského svazuCreative Commons

Vladimir Luzgin je prvním obyvatelem Permu, odsouzeným podle nového zákona kriminalizujícího „rehabilitaci nacismu“, uvedl Kommersant.

A také příkladem tažení ruských úřadu proti opozici, protože Luzgin je, jak vyšetřovatelé zjistili od jeho otce, kritikem ruské intervence na východě Ukrajiny. Tlakem na méně známé opozičníky režim nebudí takový mediální rozruch, strach v řadách opozice ale ano (tuto techniku popsala v rozhovoru pro iDNES.cz i Žanna Němcovová, dcera zastřeleného kritika Kremlu).

Sovětský vpád do Polska

Sověti spolupracovali s nacisty na základě tajného dodatku ke smlouvě o neútočení (paktu Molotov-Ribbentrop) ze srpna 1939.

Dodatek vymezoval sféry vlivu mezi oběma zeměmi. Na východ Polska vpadli Sověti s tvrzením, že se země zhroutila a že přišli jen chránit civilisty. Kde „zhroucení“ Poláci kladli odpor, například ve Vilniusu či v Grodně, tam je Rudá armáda prostě rozstřílela.

Po pádu Polska uspořádali Němci a Sověti společnou vojenskou přehlídku v Brestu Litevském. Sovětský ministr zahraničí Molotov také řekl, že „německý a pak sovětský úder zničily odporné dítě Versailleské smlouvy“.

V Rusku, zemi s největším počtem obětí druhé světové války, je dodnes přechodné období nacisticko-sovětské spolupráce bolestivým tématem.

Luzgin 24. prosince 2014 na sociální síti VKontakte - ruské obdobě Facebooku - sdílel text „15 faktů o Banderovi“ (najdete jej např. zde). Jeho součástí je i zmínka o tom, že se Sovětský svaz účastnil přepadení Polska - a také, že před německou invazí v létě 1941 Moskva a Berlín spolupracovaly.

Podle textu komunisté a nacisté „učili jeden druhého, dělali společné represe, přehlídky, vyměňovali si zbraně a společně napadli Polsko, čímž 1. září 1939 začala druhá světová válka“.

Datace je chybná, onoho dne začal pouze německý útok. Sověti vpadli do týla bránícím se Polákům 17. září a zpečetili jejich porážku. Polská armáda tou dobou byla už citelně oslabená, stále ale ještě Němcům kladla organizovaný odpor.

Učil se dobře, tak to musel vědět

Server Meduza.io, specializující se na Rusko i zbytek postsovětského prostoru, uvedl, že podle soudu byla Luzginova znalost dějepisu - odmaturoval s dvojkou - dostatečná na to, aby si uvědomil, že šíří „nepravdivé informace o příčinách druhé světové války“. Soud také uvedl, že teze o „společném útoku na Polsko“ odporuje závěrům norimberského tribunálu, který za viníka války označil Německo.

Luzgin měl podle soudu očekávat, že sdílení článku může mít „škodlivé účinky na veřejnost, včetně dětí, rozvíjejí přetrvávající domněnky o negativních aktivitách Sovětského svazu za druhé světové války“.

Podle listu Kommersant se Luzgin hájil tím, že na zmínku o tom, že 1. září vpadli do Polska nacisté a na východ země vstoupila sovětská vojska, narazil během studia dějepisu ve škole.

Tajný dodatek paktu Molotov-Ribbentrop, na jehož základě Sovětský svaz anektoval Pobaltí, část Polska, Rumunska a po krvavé válce též Finska, bývá v soudobém Rusku někdy interpretován jako nutná příprava na očekávaný střet s Německem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.