USA dosud nasadily do operací poblíž hranic s Irákem 15 tisíc mužů, zejména pěšáků, námořníků a letců. Celkem v oblasti Perského zálivu a blízkém Afghánistánu operuje 60 tisíc amerických vojáků.
Pentagon však zamýšlí vyslat do Zálivu dalších 50 tisíc mužů. Po Novém roce by měli posílit už nasazené jednotky pro případ možného útoku proti Iráku. Britové oznámili, že v lednu vyšlou do regionu svou těžkou techniku. - více zde
Americká armáda záměr ohlásila ve vnitřním sdělení. "Předběžné oznámení bylo předáno jednotkám," potvrdilo obsah sdělení pro agenturu Reuters několik amerických činitelů, kteří si nepřáli být jmenováni.
Americký prezident George Bush zatím žádné konečné rozhodnutí o předběžném plánu na vyslání jednotek nevyslovil. Podle expertů bude záležet na vývoji zbrojních inspekcí OSN v Iráku.
Irák se může stát spálenou zemí
USA stále posilují své jednotky poté, co varovaly prezidenta Saddáma Husajna, aby počítal s útokem, pokud nesplní požadavky rezoluce Rady bezpečnosti OSN, podle níž musí ukončit vývoj zbraní hromadného ničení. - více zde
Pokud k invazi dojde, Irák použije taktiku spálené země a obviní z devastace země USA, míní americké zpravodajské služby. Tento postup předpokládá zapálení ropných polí, likvidaci potravin a elektráren s cílem vytvořit humanitární krizi velkého rozměru.
Zpravodajské služby vycházejí ze zkušeností z války v Perském zálivu v roce 1991. Zapálení ropných polí si irácká armáda tehdy vyzkoušela při ústupu z Kuvajtu. Podle agentů se Husajn může obrátit i na teroristy, aby zahájily nové útoky proti USA.
Vojákům hrozí antrax či botulin
Obavy přináší i použití zbraní hromadného ničení, zejména chemických a biologických. "Husajn je nasadí už na samém počátku konfliktu, dospěje-li k přesvědčení, že jeho pád je neodvratný," citovaly experty americké televize.
Irácká armáda může použít antrax (sněť slezinnou) a jedy jako botulin, ricin a yperit (hořčičný plyn). Vedle samotných Iráčanů budou cílem podobného útoku podle zpravodajských služeb američtí vojáci a také obyvatelstvo Izraele a Kuvajtu.
Irák tvrdí, že zbraně hromadného ničení nevlastní. USA však poukazují na chybějící hlavice, kterých se experti OSN po obnovení zbrojních inspekcí nemohli dopočítat. Na místech, kde se dřív vyráběly zbraně, byl podle Washingtonu zaznamenán pohyb. Irák navíc dovezl podezřelé komponenty ze zahraničí.
Budou nasazeny jaderné zbraně?
Použití jaderných zbraní americké zpravodajské služby nepředpokládají, protože Bagdád je zřejmě nemá. Se svržením jaderné bomby na Irák, pokud Husajn použije chemické nebo biologické zbraně, však souhlasí většina Američanů.
Pro užití nukleárních zbraní je jednoznačně šest z deseti obyvatel USA, odhalil průzkum veřejného mínění pro deník The Washington Post a televizní stanici ABC News. Stejně zřetelně se proti nasazení atomových zbraní vyslovila zhruba třetina lidí.
Téměř devět z deseti Američanů si myslí, že válka je nevyhnutelná, protože Bagdád disponuje zbraněmi hromadného ničení. Přesně 54 procent lidí se bojí, že prezident George Bush zatáhne zemi do válečného konfliktu příliš brzy. Čtyřicet procent je naopak přesvědčeno, že Bush nezareaguje včas.
