"V dosahu našich střel je celé území Izraele. Máme možnost zaútočit na Izrael a můžeme tak odpovědět na jakýkoli sionistický útok," odpověděl Džafarí na otázku, zda je Írán schopen ohrozit izraelské jaderné provozy.
Revoluční gardy čítající asi 150 tisíc mužů patří k ideologicky laděnému křídlu íránské armády. Operují nezávisle na armádě, mají vlastní letectvo, loďstvo i pozemní jednotky. Za revoluce před 30 lety pomohly k moci islámským duchovním.
Samotní lídři íránského režimu se o možném útoku Izraele baví s despektem vůči židovskému státu. Podle nich není Izrael vůbec s to ohrozit zemi, která je pátý největším vývozcem ropy a nejednoznačně dodávají, že Írán by na jakýkoli útok odpověděl zacílením na americké zájmy a Izrael.
Džafarí nicméně přitlačil. "Nejsme zodpovědni za tento režim (Izraele) a pošetilost dalších nepřátel (...). Pokud udeří na Írán, naše odpověď bude tvrdá a přesná," řekl v televizi.
Írán tvrdí, že jeho rakety Šaháb-3 jsou schopny zasáhnout cíle ve vzdálenosti 2000 kilometrů, což pro útok na Izrael stačí. Zahraniční experti ale pochybují o přesnosti těchto zbraní, odvozených od severokorejské rakety.
Psychologická válka, nebo skutečnost?
Západ se obává, že program obohacování uranu slouží Íránu pouze jako záminka k výrobě jaderných zbraní, což režim ajatolláhů odmítá.
Izrael, který je považován za jedinou jadernou mocnost v oblasti Středního Východu, opakovaně označil íránský jaderný program za ohrožení své existence. Jako stát jej totiž islámský stát ani neuznává.
V Izraeli se uvažuje nejen o leteckém útoku na Írán, ale také o nasazení tří ponorek německé výroby s jadernými hlavicemi. Jedna z nich začátkem července vyplula ze Středozemního moře Suezským průplavem do rudomořského přístavu Ejlat.
Džafarí dnes řekl, že Írán nemá z izraelských zbraní strach. "Je to součást psychologické války Západu proti nám," řekl.
USA příští týden posílají do Izraele čtyři vysoké diplomaty a bezpečnostní představitele. Hovořit mají s Izraelci o Íránu a také o židovských osadách.
V pondělí bude jedním z nich ministr obrany Robert Gates, který má v Jeruzalémě jednat hlavně o Íránu.
