Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pokroucená tvář umírající Bělorusky se stala mementem Černobylu

  18:13aktualizováno  18:13
Zkušený 67letý fotograf Paul Fusco neměl v roce 1997 za sebou nic menšího než nesmazatelný zápis v dějinách sociální fotografie. Když ale přijel z běloruské léčebny Novinki, kde fotil děti postižené po výbuchu Černobylu, prohlásil: "Změnilo mi to život."

Běloruské oběti havárie v Černobylu. (1997) | foto: Paul Fusco

Ještě dnes má nestor fotografie při vzpomínce na Bělorusko slzy v očích a tichým hlasem líčí příběhy snímků. Společné mají to, že v nich hlavní roli obsadil Černobyl, nikdy nekončí dobře a další podobné budou vznikat dalších 24 tisíc let, kdy bude oblast kontaminována radiací.

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Fotografie, která se stala ikonou největší jaderné tragédie v dějinách lidstva, vznikla v roce 1997, když prestižní agentura Magnum vyslala Paula Fusca do zamořených oblastí v Bělorusku. Původně odjel na čtrnáct dní a nakonec se vrátil až za dva měsíce. (na fotografie Paula Fusca z Běloruska se podívejte zde)

Na několika negativech, které vznikly v pavilonu číslo 1 léčebny Novinki na předměstí metropole Minsku, byl i nikdy nevyslovený příběh odložené čtyřleté holčičky. Té vlivem radiace soustavně odumíraly tkáně.

Ty děti mám někdy raději, než vlastní

Už asi nikdo nerozluští, jestli jí těsně před koupáním grimasu vytvaroval úsměv, údiv, bolest, křeč nebo prosté zívnutí. I když stopy jejího příběhu dávno zmizely pod jaderným spadem, je téměř jisté, že příliš mnoho dalších řádek její život nenapsal.

Dobře to ví i ošetřovatelka Alla Komarová, která tehdy dívku držela v náručí. "Někdy mám pocit, že mám ty děti ráda víc než vlastní," svěřila se Paulu Fuscovi a šlá dál mýt děti, o jejichž životě dávno před narozením rozhodla 26. dubna 1986 chyba na černobylském reaktoru číslo 4.

HAVÁRIE V ČERNOBYLU

Čtvrtý reaktor černobylské jaderné elektrárny vybuchl 26. dubna 1986 v 1:23:58 místního času. Exploze a následný požár vrhly do ovzduší radioaktivní mrak, který putoval východní Evropou do Skandinávie a po cestě kontaminoval rozsáhlé oblasti i v Bělorusku. Radiace se v oblasti udrží ještě 24 tisíc let.

Jen v Bělorusku, kam po havárii spadlo 70 procent radiace, stále žije 500 tisíc dětí, které přežívají s následky ozáření. Smrt je kosí každý den a většinou nepomůže ani statečný několikaletý boj, při kterém pomáhají moderní přístroje.

Alešija si hrála v dešti, byl radioaktivní

Fusco se takto dostal až na samý závěr příběhu další oběti Černobylu - šestnáctileté Alešiji. Provinila se jen tím, že si šla jako malá hrát ven. V tu chvíli zrovna z nebe začal padat takzvaný černý déšť.

Matka oplakává dceru Alešiju na smrtelné posteli

Matka oplakává dceru Alešiju na smrtelné posteli

Letadla nasypala na radioaktivní mrak chemikálie, aby jaderné látky padly k zemi a chemická reakce vyvolala déšť, který na dětském hřišti zastihl i Alešiju. Lékaři jí diagnostikovali leukemii v jedenácti letech a tehdy také začal její dlouhý boj se zákeřnou nemocí.

Kromě Běloruska se léčila i v Rusku, Irsku, nebo USA - marně. Fusco ji objevil v jejích šestnácti letech v běloruské nemocnici. Když se druhý den vrátil, upadla do kómatu.

Na začátku se zeptal matky Lídy, zda smí událost zvěčnit. "Ano. Chceme, aby každý věděl, co udělali," odpověděla. Za dceru se spolu s manželem Sašou modlila celý den a Fusco byl u toho s prstem na spoušti. Alešija večer zemřela.

PAUL FUSCO

Fotograf Paul Fusco ve své pracovněPaul Fusco se narodil v roce 1930 v USA a jako fotograf působil už u americké armády v Korejské válce. Fotografii poté vystudoval a stal se zaměstnancem v časopisu LOOK, kde zůstal až do roku 1971.

Zdokumentoval největší sociální problémy v USA, ale zpracoval i sociální témata v Rusku, Brazílii, Izraeli, Mexiku, nebo Egyptě. Od roku 1974 je Fusco členem nejprestižnější americké fotografické agentury na světě Magnum Photos. Jeho snímky už otiskly časopisy Time, Life i Newsweek.

Fotografování v Bělorusku v něm zanechalo hluboké stopy a vrátil se sem ještě v roce 1999 a 2000. Z jeho první cesty zpracovala Magnum Photos u příležitosti 20. výročí černobylské havárie dokument Chernobyl legacy v cyklu Magnum In Motion.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.