Pokrok v otázkách azylové politiky

Na včerejším zasedání Rady ministrů spravedlnosti a vnitra v Bruselu se ministři shodli na znění směrnice, která zajistí přechodnou ochranu lidem přicházejících do Evropské unie z důvodů válek či vážného porušování lidských práv. Návrh této směrnice dává uprchlíkům možnost přechodně v zemích EU pracovat, usídlit se, mít právo na vzdělání či zdravotní pojištění.

Důležitým prvkem v návrhu Rady je i právo na spojení rozdělených rodin.

Ochrana pro uprchlíky bude zaručena minimálně na jeden rok s možností prodloužit ji nejprve dvakrát o šest měsíců a poté o jeden rok. Celková doba, kdy může uprchlík a jeho rodina využívat zvýhodněný systém ochrany v zeních EU, je limitována na tři roky. Jestliže se však situace v zemi, ze které osoba přichází, výrazně zlepší, může vláda členského státu ochranné období předčasně ukončit.

„Jedná se o výrazný průlom v jednáních o společné evropské azylové politice,“ prohlásila po skončení bruselského jednání švédská ministryně Maj-Inger Klingvallová. Tato opatření mohou podle ní výrazně zlepšit fungování azylových a imigračních systémů v jednotlivých členských zemích EU a zabránit tak tzv. „azylové turistice“, s jejímiž negativními aspekty ze strany EU se potýká například Slovensko.

Kvůli snahám některých rómských rodin ze Slovenska získat azyl a s ním spojené štědré sociální dávky v zemích EU zavedly mnohé vlády EU pro slovenské občany vízovou povinnost. Sladění jednotlivých azylových systémů v EU je jedním z hlavních cílů evropské azylové, přistěhovalecké a vízové politiky, po jehož dosažení se předpokládá, že podobné snahy některých skupin obyvatel nejen ze zemí střední a východní Evropy ustanou.

Na zasedání Rady ministrů se vedle azylových otázek diskutovalo i o posílení spolupráce při potírání zločinnosti, vybudování celoevropské sítě pro prevenci kriminality a v neposlední řadě i o sankčních postizích za převádění lidí přes hranice a obchodování s nimi.


Video