Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pojišťovny otočily: zázračný přístroj na léčbu rakoviny bude i pro Čechy

  19:25aktualizováno  19:25
Unikátní kybernetický nůž, který v Ostravě ozářil zhoubné nádory v mozku, plicích a páteři prvních tří pacientů, by neměl sloužit jen k léčbě cizinců. Slibují to alespoň zástupci regionálních zdravotních pojišťoven se sídlem v Moravskoslezském kraji.

V Ostravě funguje nový ozařovací přístroj, který ulehčí boj proti rakovině. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na to, že taková situace hrozí, upozornil v úterý David Feltl, přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě, která začíná nabízet šetrnou léčbu rakoviny na nejmodernějším robotickém ozařovači jako první v zemi. Nemocnice ale zatím neuzavřela smlouvu o úhradě této péče ani s jedinou zdravotní pojišťovnou.

"Tento týden ozařujeme prvních šest pacientů, z toho pět jsou klienti VZP. Stále přitom nevíme, kdo jejich léčbu zaplatí. VZP totiž nabídla tak nízké ceny, které jsou pro nás likvidační. Když pojišťovny nezaplatí rozumné ceny, nebudeme moci léčit tuzemské pacienty a zaměříme se na cizince," uvedl Feltl (více si přečtěte zde).

Rozruch, který tím vyvolal, přiměl vedení VZP, aby přehodnotilo situaci a začalo s nemocnicí o cenách znovu jednat. "Ve čtvrtek kvůli tomu jedu do Prahy," potvrdila ekonomická náměstkyně ředitele ostravské fakultní nemocnice Petra Lampartová.

A také dvě velké regionální pojišťovny přispěchaly s ujištěním, že stojí o to, aby jejich klienti měli přístup k nejmodernější péči.
"Jednání s nemocnicí finišují. Jsem přesvědčený, že brzy dospějí ke zdárnému konci," říká mluvčí Revírní bratrské pokladny se sídlem v Ostravě Jan Vomlela.

"Dohoda o léčbě kybernožem už je v závěrečné fázi. Věřím, že dopadne úspěšně a my budeme péči našim pojištěncům hradit," míní i mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Ozařování plic zabere 3 hodiny

Nemocnice jednala o cenách téměř rok. VZP ale nakonec nenaplnila předběžné dohody. Onkolog Feltl by měl rád jasno do pátku, aby věděl, zda má v pondělí přijmout nové pacienty, nebo jim odložit termíny. "Lidé už se nás ptají, co bude. Netajíme jim, že mohou nastat komplikace, ale snažíme se je uklidnit. Doufáme, že se vše stihne vyřešit včas," říká Feltl.

VZP nabídla sice na druhé pololetí ostravské nemocnici až 19 milionů korun, ale při rozpočtené ceně 8 tisíc korun za zákrok by kybernůž musel ozářit téměř 800 pacientů.

Tolik přitom nestihne ani za celý rok. Na rozdíl od běžného ozařovacího přístroje - lineárního urychlovače, na kterém trvá zákrok pár minut, ale musí se mnohokrát opakovat, kybernůž ozáří pacienta jen jednou až třikrát, maximálně u rakoviny prostaty pětkrát. Zákrok ale vždy trvá nejméně 30 minut, léčba prostaty 1 až 2 hodiny a ozařování plic dokonce až 3 hodiny.

To je důvod, proč do konce letošního roku ozáří kybernůž jen 200 pacientů a příští rok 600. Při nízké ceně nabízené VZP by tak nemocnice letos získala jen 1,6 milionu korun a příští rok 4,8 milionu, ale roční náklady na provoz, servis přístroje, mzdy personálu a také odpisy z pořizovací ceny přístroje činí 30 milionů korun.

Proč je přístroj v Ostravě?

Kybernůž stál totiž 200 milionů korun, které zaplatil stát. Proč? A proč je tak unikátní přístroj právě v Ostravě a ne třeba v Praze či Brně, jak se podivují mnozí čtenáři iDNES?

Odpověď je jednoduchá. "Stát vypsal před časem soutěž o strategické investice ve zdravotnictví, na které vzal z Fondu národního majetku asi 4 miliardy. My jsme vymysleli a sepsali projekt na pořízení kybernetického nože, kterých je ve světě už okolo 200, a podrobně zdůvodnili potřebu i výhody jeho pořízení na 650 stránkách. Tam jsme také podrobně spočítali náklady na léčbu a návratnost přístroje," líčí Feltl, který na projektu tvrdě dřel 3,5 roku.

O to víc ho překvapilo, když projektu schválenému vládou a podepsanému bývalým premiérem Miroslavem Topolánkem najednou hrozí krach kvůli tomu, že VZP neakceptovala předběžné dohody.

"Rozhodně to není tak, že bychom si dovolili koupit za státní peníze předraženou mašinu a snažili se "vydojit" peníze z pojišťoven nebo cizinců. Našim cílem od začátku bylo a stále je poskytovat českým pacientům s rakovinou nové možnosti léčby, které kolegové ve vyspělých zemích už dávno nabízejí," dodal David Feltl.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.