Jan Pohůnek a Michal Hráský

Jan Pohůnek a Michal Hráský | foto: ČTK

Jsem voják, o rozkazech nediskutuji, říká zpravodajec z kauzy Nagyová

  • 182
Jan Pohůnek je jedním z trojice důstojníků vojenské zpravodajské služby stíhaný v kauze Nagyová. Zbývající dva - Ondrej Páleník a Milan Kovanda - ji vedli, on byl jejich podřízeným a plnil rozkazy. Žalobce ho nyní viní ze zneužití pravomoci. Pohůnek ale tvrdí, že rozkaz k akci vnímal jako podnět přímo od premiéra Petra Nečase.

"Já jsem asi první důstojník tohoto státu, který je stíhán za to, že splnil rozkaz," řekl iDNES.cz Jan Pohůnek.

Vše pro něj začalo koncem října 2012, kdy od šéfa Vojenského zpravodajství, "od generála," jak říká, dostal úkol. Měl prověřit informace o možném bezpečnostním riziku, které by mohlo hrozit rodině premiéra Nečase, především jeho tehdejší manželce Radce.

"V zadání zaznělo, že premiér má podezření. Z mého pohledu úkol jednoznačně zadaný premiérem. Navíc jsem voják a pro nás platí zákon, základní řád a předpisy, na jejichž základě poslouchám rozkazy svých nadřízených. O rozkazech se nediskutuje, rozkazy se plní," vysvětluje Pohůnek, který slouží v armádě už 35 let.

Jeho advokát Michal Hráský připomíná, že stejně Pohůnek informoval i své podřízené, kterým práci na prověření informací zadal. Potvrzují to i slova zpravodajců nasazených na akci, kteří vypovídali jako utajovaní svědci a iDNES.cz viděl protokoly z jejich výslechů.

Jan Pohůnek byl v říjnu navíc ještě obviněn z toho, že podle policistů navrhl, aby exmanželku premiéra Petra Nečase sledovala místo vojenských agentů soukromá agentura. Tu měl podle policie platit stát.

Kauza Nagyová

  • Policie v červnu zatkla šéfku kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase, trojici důstojníků vojenské zpravodajské služby a trojici poslanců Fuksu,Tluchoře a Šnajdra. (více zde)
  • Detektivové útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a státní zastupitelství uvedli, že se zajímají o napojení politiků na takzvané kmotry, trafiky pro tři "rebely" z ODS a nezákonné sledovaní Radky Nečasové Vojenským zpravodajstvím. (více zde)
  • Pojítkem tří linií byla podle detektivu Jana Nagyová, nyní Nečasová. Právě ona měla jednat s "kmotry",  úkolovat Vojenské zpravodajství a účastnila se také vyjednávání o trafikách pro Fuksu, Tluchoře a Šnajdra.
  • Nejviditelnější je v současnosti postup policie u vojenských zpravodajců. Obviněni ze zneužití pravomocí byli šéfové vojenské rozvědky Ondrej Páleník, Milan Kovanda a jejich podřízený Jan Pohůnek.  Státní zástupce Ivo Ištvan informoval, že tato část vyšetřování může být brzy ukončena.
  • Stíhání bývalých poslanců Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy zrušil soud. Podle něj se na ně vztahuje imunita. Ta ale neochránila expremiéra Nečase. Toho podle verdiktu stíhat lze. (více zde)
  • Zatím není zřejmé, zda policie nějak postoupila v linii takzvaných kmotrů. V této souvislosti se mluvilo o Ivo Rittigovi a  Romanu Janouškovi. Oba policie vyslechla v pozici svědků.

"Tady nebyla najata agentura pro Vojenské zpravodajství, to bylo úplně v jiné rovině. Já jsem jenom odkázal, že pokud něco chtějí, co se týká soukromých věcí, ať si najmou bezpečnostní agenturu," vysvětluje Pohůnek, který proti obvinění podal stížnost.

S Nagyovou jsem mluvil dvakrát

Podle obvinění měla sledování manželky premiéra objednat Jana Nagyová, nyní Nečasová. Pohůnek, který má hodnost plukovníka, říká, že se s ní jednal jen dvakrát -  v obou případech 1. listopadu 2012. Poprvé zastoupil svého šéfa a nesl do Hrzánského paláce dopis premiérovi, který nebyl přítomen, a proto ho převzala šéfka jeho kanceláře.

Druhý kontakt byl telefonický a uskutečnil se tentýž den. "Dostal jsem číslo mobilního telefonu, na který jsem měl zavolat pro odpovědi na otázky, které byly v dopise premiérovi," říká obviněný důstojník.

Zpravodajská služba se v dopise, který Pohůnek Nagyové dal, ptala na dvě otázky. Jak dlouho mají hlídat Radku Nečasovou, a potom chtěla vědět, jestli je na jednom ze snímků pořízených v rámci akce opravdu jeho žena, nebo "dvojnice".

Podle informací iDNES.cz se v domě, kde tehdejší premiér bydlel, objevila žena, která byla Radce Nečasové nesmírně podobná. Jediný rozdíl bylo jiné oblečení a jiný účes. Nečas odpověděl, že si je na šedesát procent jistý, že se nejedná o jeho tehdejší manželku. Zpravodajci v té chvíli už věděli, že se skutečně jedná o jinou ženu.

Advokát Michal Hráský připomíná, že podle obvinění se měl jeho klient ještě spolu s generálem Kovandou 27. listopadu sejít s Janou Nagyovou a údajně dohadovali další postup. "Můj klient to jednoznačně odmítá. Ve spise není vůbec nic, co by takovou schůzku potvrzovalo, svědek, nějaký záznam, prostě nic," říká advokát.

Proto navrhl, aby policie získala informace o pohybu telefonu jeho klienta, ale k tomu nedošlo. Bez odpovědi zůstala také žádost, aby si státní zastupitelství nechalo udělat výpis z knih jízd šéfů tajné služby Milana Kovandy a Jana Pohůnka.

Bylo to sledování či kontrasledování?

Všichni tři obvinění důstojnici se brání, že úkolem nebylo sledovat Radku Nečasovou, ale prověřit bezpečnostní rizika. Tedy laicky řečeno nikoli sledování, ale zjištění, zda tehdejší manželku premiéra někdo nesleduje.

Důležité je to zejména proto, že sledování musí odsouhlasit soud. Pokud by se tedy skutečně jednalo o sledování, byl by v tomto případě porušen zákon. Prověřit bezpečnostní riziko, tedy kontrašpionáž, je ale povinností zpravodajské služby a o nasazení lidí či techniky může rozhodnout šéf zpravodajství.

Na špionáž a kontrašpionáž jsou podle zpravodajců používány také úplně jiné techniky. "Kuchařka" Vojenského zpravodajství je však utajeným materiálem a současný šéf Rostislav Pilc ji vyšetřovatelům nemůže vydat.

Při výsleších zazněly dotazy, proč tedy zpravodajci Radku Nečasovou nekontaktovali a nespolupracovali s ní při odhalování možných rizik, která se nakonec nepotvrdila.

"Konkrétně se mluvilo o takzvané trase sledování. To je jedna z technik, která umožní rychle zjistit, jestli je člověk sledovaný. Používá se zejména před konspirační schůzkou, aby její účastník zjistil, zda je takzvaně čistý," vysvětluje Pohůnek.

Techniku ale podle Pohůnka umí proškolení zpravodajci, laici nikoli. Ti se začnou chovat nápadně. Budou sledovat, zda je někdo pozoruje. Dělat věci, které by normálně nedělali a jsou pro ně nepřirozené.

"Kdybychom paní Nečasové řekli 'vy chodíte deset let nakupovat do obchodního centra tady za roh touto cestou, nyní ale zvolíme jinou trasu', tak pokud by ji opravdu někdo sledoval, rychle zjistí, že něco není v pořádku," dodává Pohůnek.

Proč nejsme zbaveni mlčenlivosti?

Jan Pohůnek i zbývající důstojníci si stěžují, že dosud nebyli zbaveni mlčenlivosti. Mohli by se prý totiž účiněji bránit obvinění. "Podle vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství se může můj klient v trestní věci bránit tak, jak uzná za vhodně. Podle tohoto výkladu by tak mohl vyzradit jakékoli utajené informace, pokud by to považoval za důležité pro svou obhajobu," zlobí se Michal Hráský, který na to upozornil v podané ústavní stížnosti. (více o stížnosti zde

Uvádí, že státní zástupci vycházejí z trestního práva. Je tu však také zákon o Vojenském zpravodajství, podle kterého může zpravodajce zbavit mlčenlivosti jen ministr obrany.

"Kdyby tomu tak nebylo, pak by mě mohl kdokoli účelově obvinit jen proto, aby se dostal k utajovaným informacím," říká plukovník Pohůnek, který odmítá podle vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství postupovat.

Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek říká, že ministr zbavil v kauze mlčenlivosti všechny, o které policie požádala. Těmi podle informací iDNES.cz ale byli jen ti zpravodajci, kteří nebyli obviněni.

Státní zástupce Ivo Ištvan vysvětluje, že u svědků bylo třeba o zbavení mlčenlivosti požádat, obvinění ale mají právo hájit, jakým způsobem chtějí, a nejsou tedy vázáni automaticky mlčenlivostí. "Představte si situaci, že by stát, který nějakého obviněného stíhá, ho mlčenlivosti nezbavil. Ten člověk by se nemohl hájit. To by bylo naprosto nesmyslné," říká Ištvan.

Nikdo se Nečase nezeptal, zda příkaz nedal on

Tím, kdo zadání na sledování Radky Nečasové převzal, byl Ondrej Páleník. V rozhovoru pro deník Právo uvedl, že prověrku bezpečnostního rizika ohledně premiéra a jeho rodiny nařídil na základě více podnětů. Nebylo to prý tak, že by ho úkolovala Jana Nagyová.

Úkol následně převzal 1. listopadu 2012 jeho nástupce ve funkci Milan Kovanda. "Klient popisuje, že když nastoupil, tak to byl takový fofr, jako když se postavíte před rozjetý rychlík. Neuvědomuje si, že by musel v této věci nějak rozhodovat, ale uznává, že věděl o tom, že se bezpečnostní riziko prověřovalo," říká Kovandův advokát Jiří Matzner.

Všichni ostatní, počínaje Janem Pohůnkem, tvrdí, že úkol dostali s tím, že je od premiéra. Vyjádření Petra Nečase, zda tomu tak bylo, ale chybí. "Nikdo se na to premiéra nezeptal a ani nemohl. Státní zástupce v době, kdy Nečas vypovídal, nepřipustil žádné dotazy. Pan Nečas uvedl jen něco, co podle mě bylo spíš obšírné politické vyjádření. Pak byl výslech přerušen a dosud nepokračoval," tvrdí Matzner.

" V době, kdy byl Petr Nečas ochotný mluvit, odpovídat, tak to státní moc vlastně neumožnila. Já nevím, zda tato otázka vůbec bude moci být položena, protože jak jistě víte, paní Nagyová, nyní Nečasová, odmítla vypovídat. Je možné, že stejným způsobem zareaguje i Nečas. Je to jeho právo a nikdo ho nemůže nutit," připomíná Hráský.

Státní zástupce Ivo Ištvan se nechtěl v průběhu vyšetřování vyjadřovat k tomu, co kdo konkrétního řekl a na co se kdo konkrétně ptal. "Obecně mohu říci, že Vojenskému zpravodajství zadává úkoly vláda prostřednictvím ministra obrany. Pokud pak Vojenské zpravodajství shromáždí nějaké poznatky ze své činnosti, tak je předá vládě opět prostřednictvím ministra obrany. Tolik zákon o zpravodajských službách," uvádí Ištvan.

Nečas si vyzvedl Nagyovou po jejím propuštění z vazby (19. července):

29. května 2013


Video