Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
on-line reportáž z rozloučení s Waldemarem Matuškou končí. Děkujeme za pozornost.
Před Žofínem stále zůstává fronta příchozích.
Na mapu vyšehradského hřbitova, kde bude uložen Waldemar Matuška, se podívejte zde.
Martin Michal odvedl Olgu Matuškovou ze sálu, vrátí se do něj až v 19 hodin, kdy rodinu doprovodí ke zpopelnění těla. Urnu s ostatky rodina uloží na vyšehradském hřbitově v pátek v pravé poledne.
Památce zesnulého zpěváka se chodí poklonit stále další lidé. "Myslím, že jsme neudělali nic, co by srazilo důstojnost obřadu. Vše proběhla tak jak mělo a jak si to Waldemar zasloužil," zhodnotil za pořadatele Martin Michal.
Pořadatelům se veřejná část piety přece jen vymkla z rukou. "Oni si sedli, jo? Tak to teda nastalo, co nemělo. Já nevím, proč tady nechali ty židle," uklouzlo jednomu ze členů ochranky. V sále si totiž sedli na zbývající židle i obyčejní hosté, s čímž organizátoři nepočítali.
Reportéři iDNES.cz ze dvou různých míst davu mají nejednotné informace. Podle jedné zprávy, citující Martina Michala, ochranka dav zvládá, podle druhé jsou ale fanoušci neukáznění a pořadatelé mají co dělat.
Po pozvaných smutečních hostech se dostalo i na Matuškovy příznivce, kteří dosud trpělivě čekali před Slovanským domem. Za znění evergreenu Tereza proudí dovnitř.
Sál je vyklizen, zbývá v něm asi třetina židlí. Před Žofínem je pět až šest stovek lidí. Jednou stranou budou vcházet, druhou odcházet.
-
Olga Matušková, Václav Klaus, Pavel Bém, Karel Gott - poslední rozloučení s Waldemarem Matuškou na Žofíně (18. června 2009) / Autor: Mediafax
Po jedenácté hodině oficiální část programu, které se zúčastnilo kolem pěti set hostů, skončila. V sále vyklízejí židle, aby mohli dovnitř pustit veřejnost, tísnící se venku.
Kolem zábran Žofína stojí stovky lidí. Netrpělivě čekají, až je pustí dovnitř. Zatím fotí a natáčejí, hlásí reportérka iDNES.cz.
Po skončení obřadu se uskuteční kremace. V pátek ve 12:00 spočinou Matuškovy ostatky ve hrobu na Vyšehradě v blízkosti herce a komika Vlasty Buriana a vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterleho.
Prezident Václav Klaus se před odjezdem ze Žofína vyjádřil pro iDNES.cz: "Neřeknu nic výjimečného, známe ho všichni stejně. Důkazem je, že dokázal vyvolat spontánní radost i spontánní smutek teď, když zemřel. Byl to kamarádský člověk, neupejpal se, choval se vždy přirozeně a toho jsem si na něm cenil." Pak Klaus nasedl do limuzíny a odjel.
Waldemara Matušku dnes ocenil i pražský magistrát, když ho vyznamenal pamětní stříbrnou medailí. Stejnou dostal i Karel Gott, který nedávno - trochu s předstihem - oslavil sedmdesáté narozeniny. Návrh dnes schválili zastupitelé, informovala agentura ČTK.
Kondolence doprovází Matuškův nezaměnitelný hlas z reproduktorů.
Tereza, jedině Tereza měla by slyšet píseň mou...
Začínají kondolence. Olze Matuškové a Waldemaru Matuškovi mladšímu jako jedni z prvních kondolují prezident Klaus, primátor Bém nebo Karel Gott.
Tklivé tóny kytary a foukací harmoniky uvozují píseň "Sbohem lásko". S K.T.O. zpívá i Olga Matušková.
Kamarádi táborových ohňů hrají Aby nás Pán Bůh miloval, pokračují písní Když se ten tálinskej rybník nahání. Zpívají i smuteční hosté v síni - třeba i primátor Pavel Bém.
"Byl jsi K.K.T.O., kamarád Kamarádů táborových ohňů," vzpomněl stručně kapelník František Hacker.
Waldemar Matuška mladší: "Táta mě především vychovával příkladem. Odmalička jsem měl pocit, že jsem rovnoprávným členem rodiny. Od pěti roků jsem se setkával s různými kulturami. Chápu až teď, čeho se byl tatínek ochoten vzdát, abych mohl vyrůstat ve svobodném prostředí," hodnotí Matuška mladší otcovu emigraci v osmdesátých letech.
Jiří Suchý: "Obdivoval jsem zpěváky, kteří dokázali ke svému hlasu přidat i srdce. Takových je málo, velmi málo. A dneska je dokonce o jednoho míň."
Karel Gott mluví spatra. "Je tolik věcí, co jsem ti chtěl říct, ale nedopověděl jsem to. A ty jsi nedozpíval svoji píseň," řekl a v očí se mu zableskly slzy.
"To, jak sis dokázal získat publikum, to neučí žádná konzervatoř, žádná akademie. To Ti prostě bylo dáno. (...) Mnozí si mysleli, že jsme rivalové a konkurenti. My jsme si publikum rozdělili - na matuškovce a gottovce. A na to, na ten rytířský 'souboj', jsem velmi hrdý. Cítil jsem přitom vzájemnou úctu." I sedmdesátiletému zlatému slavíkovi se chvěl hlas.
Zastřeným hlasem mluví Helena Vondráčková. "Lidé zbožňovali Tvůj nezaměnitelný hlas a Tvé písně, z nichž většina zlidověla. Lidé tě milovali, protože jsi byl jedním z nich. Člověk, se kterým byla vždy radost se sejít a popovídat si. Pro mě jsi tím, kdo stál u mých pěveckých začátků a držel mě za ruku, abych neměla trému," čte dojatá Vondráčková emotivním hlasem.