Možná jste někdy přemýšleli, jak byste chtěli vypadat na vlastním pohřbu. Jestli vám taková otázka připadá divná, tak vězte, že v mnoha kulturách byla nebo je stále normální.
O tom, že například ve starověkém Egyptě bylo naprosto běžné připravit tělo mrtvého tak, aby co nejlépe vypadalo a hodně dlouho vydrželo, se ví. Je řeč o slavném egyptském umění - balzamování. Dovolit si to však mohly jen ty nejmovitější vrstvy - faraón, jeho nejbližší okolí a vysocí státní hodnostáři.
Ovšem balzamování není uměním minulosti, podobnou posmrtnou úpravu nyní nabízí i pohřební služba v Litoměřicích. V celé republice jde o jedinou firmu, která se balzamováním zabývá. Technika uchovávání těla už navíc není výsadou nejbohatších, dá se pořídit v řádech tisíců korun.
Lidem záleží na tom, jak vypadají po smrti
"Jsme schopni připravit tělo zesnulého tak, aby ve ´výborné kondici´ vydrželo zhruba okolo jednoho měsíce. Objednávají si to třeba lidé, kteří chtějí vidět svého příbuzného při pohřbu dobře vypadajícího. Hodně to pak bývá využíváno při úmrtí cizího státního příslušníka, kdy jeho tělo musí být převezeno do státu, odkud pochází, v takovém stavu, aby nedošlo při cestě k jeho rozkladu," vysvětluje Petr Rambousek, jednatel litoměřického pohřebního ústavu Auriga.
Podle Rambouska je stále pro mnoho pozůstalých důležité to, jak jejich zemřelí příbuzní vypadají. "Kosmetické a hygienické zákroky jsou ale stále běžnější. Smrt každého bohužel poznamená. Proto se snažíme zemřelého připravit tak, aby na něj měli lidé co nejlepší vzpomínky a mohli se s ním důstojně rozloučit," říká.
Samotná konzervace nebožtíka spočívá v napuštění speciálních tekutin do těla, jejich následné vypuštění a zmíněných kosmetických úpravách.
"V současné době pro nás tento proces, kromě kosmetiky, připravují lékaři. Pro balzamování zesnulých je totiž potřeba získat licenci, kterou v celém Česku nikdo nemá. My si ji teprve doděláváme. Jezdíme na stáže do Německa, Francie a Velké Británie. Na podzim bychom měli získat certifikát. A pak už si budeme všechno dělat sami," dodává Rambousek.
Rozdíl mezi staroegyptskou a nynější metodou balzamování spočívá ve vyjmutí či ponechání vnitřních orgánů.
"Zatímco staří Egypťané před mumifikací vyjmuli všechny orgány z těla, my je tam musíme nechat. Vyjmout srdce nebo játra mohou pouze zdravotníci. My orgány buď namáčíme do tekutiny a vracíme je zpět, nebo je napustíme přímo v těle. Odlišnost mezi námi a Egypťany spočívá i v délce životnosti balzamovaného těla," vysvětluje Rambousek.
Rozdíl: mumie faraónů vydržely tisíce let
Mumie egyptských faraónů vydržely ve slušném stavu několik tisíc let. Současná technika, kterou využívají v Litoměřicích, umožňuje nebožtíka zachovat v dobrém stavu přibližně měsíc.
"Záleží na tom, jaký se použije koncentrát formalínu. Když jde o slabý roztok, tělo se začne přibližně po měsíci rozkládat. Při použití silnějšího koncentrátu se hnilobný proces zastaví úplně. Tělo postupem času vyschne a rozpadne se. To ale třeba může trvat až padesát let. Silnějších koncentrátů je třeba, pokud někoho musíme připravit na delší cestu, například do Spojených států," objasňuje Rambousek.
Službu si objednávají (kromě zmíněných převozů mrtvých do ciziny) hlavně lidé, kteří chtěli vidět příbuzného, až se vrátí z delší cesty anebo pozůstalí, kteří chystali pohřeb s otevřenou rakví.
Občas se ale objevují zájemci, kteří mají dost zvláštní požadavky na pohřbení příbuzného. A firmy, nejen tedy zmíněná litoměřická, se přání snaží vyhovět. Trh je trh.
Ostatky mohou být vyslány na oběžnou dráhu, je možné nechat se pohřbít uprostřed moře či zanechat příbuzným věčnou vzpomínku - zemřelý se může proměnit v umělý diamant.
Chcete navěky putovat vesmírem?
"Cesta do vesmíru je poměrně nákladnou záležitostí, pohybuje se od sta tisíc korun výše. Podmínkou je zpopelnění.
Ostatky jsou potom pod obrovským tlakem vtlačeny do malé urničky, může mít velikost plnícího pera. Do vesmíru se nebožtík dostane při komerčních letech, které v současné době vypravují Francouzi, Američané a v poslední době i Rusové. V Česku to zatím nikdo nedělá, zemřelého pro let připraví firmy ve Francii a Spojených státech," uvádí Petr Rambousek.
Lidé si také mohou vybrat, jestli budou po oběžné dráze zeměkoule kroužit navěky, nebo jestli jejich ostatky po roce spadnou do atmosféry a shoří.
"Zatím jsme ale pro nikoho pohřeb ve vesmíru nezprostředkovali. Více zkušeností máme s pohřbíváním do moře. To jsme připravovali dvakrát," říká Rambousek.
Diamant "z dědečka" je levnější než hrobka
Necelý kilogram popela, který vznikne kremací zemřelého, pak stačí k tomu, aby z něj ve specializované firmě ve Švýcarsku vyrobili umělý diamant v hodnotě 3,8 karátu. Jde o patentovanou chemickou reakci za vysokého tlaku.
Ten si pozůstalí mohou vystavit doma. Nosit dědečka vloženého do prstenu totiž může být dost zvláštní. Cena zpracování mrtvého do drahého kamene začíná na osmdesáti tisících korunách.
"Ono to možná zní dost divně. Ale pořízení takového diamantu je o hodně levnější než hrobka a péče o ní. Když si spočítáte všechny náklady, vyjde vám, že diamant máte za deset let zpátky. Do hrobky však musíte investovat i nadále.
A ještě něco, při této formě posmrtného života jste se zemřelým v daleko těsnějším kontaktu než na hřbitově," popisuje Rambousek výhody umělého diamantu z popela nebožtíků.
. Co s ostatkyBalzamování Další možnosti pohřbení či spíše "pohřbení": - Vhození urny do moře - Vystřelení do vesmíru - Zkamenění - Běžné zpopelnění a uložení urny do země vyjde podle velikosti pohřbu zhruba na 15 tisíc korun. |