Pamětníci a zastánci návratu monarchie se do "srdce Srbska", jak Topolu nazývají, sjeli ze všech koutů země, aby se naposled rozloučili s ostatky posledního jugoslávského krále Petra II. Karađorđeviće a dalších členů královské rodiny.
Pětasedmdesátiletý Milutin Vasiljevič, který na státní pohřeb přijel z města Petlovač v západním Srbsku, ukazuje kalendář s vyobrazením Petra II. z roku 1938. "Chtěl bych, aby se do Srbska vrátila monarchie," říká. "Srby by to spojilo a měli by se navzájem raději," usmívá se a vytahuje z náprsní kapsy dobové fotografie královské rodiny.
Do Topoly se mezitím sjíždějí pozvaní hosté. Představitelé královských rodin Rumunska a Bulharska, zástupci důležitých evropských šlechtických rodů, představitelé církve, členové srbské vlády i diplomaté. Déšť pomalu ustává a pár minut před příchodem následníka trůnu Alexandra II. Karađorđeviće, prezidenta srbské republiky Tomislava Nikoliće a předsedy vlády Ivici Dačiće vysvitne slunce. Dav výkřiky vítá svého krále a mává nad hlavami prapory s jeho podobiznou.
"Tato událost znamená mnoho pro mě osobně, ale i pro celé Srbsko," komentuje dojatě dění Živodin Jovanović, který na státní pohřeb přicestoval z města Dublje. "Komunisté nám vzali naši monarchii bez toho, aby se nás na něco ptali. Úspěch Srbska je možný pouze v případě, že se vrátí monarchie," vysvětluje.
Téměř dvou a půl hodinovou svatou liturgii vedenou srbským patriarchou Irinejem a dalšími významnými církevními představiteli mohou příchozí sledovat na velkých obrazovkách umístěných u vchodu do kostela sv. Jiří, kde se pozvaní loučí ostatky členů královské rodiny. Z kostela se ozývá zpěv a nebe se vyjasňuje.
Členové rodiny KarađorđevićKrálovna Marie Matka posledního jugoslávského krále, královna Marie, rozená jako rumunská princezna, byla manželkou krále Alexandra I. Zemřela v roce 1961 a byla pochována v královské hrobce v britském Windsoru. Povolení k vyzdvihnutí ostatků a jejich převozu do Srbska udělila královna Alžběta. Královna Alexandra Královna Alexandra, narozená jako řecká a dánská princezna, se v roce 1944 provdala za jugoslávského krále v exilu, Petra II. Po své smrti v roce 1993 byla převezena do Řecka a pohřbena ve svých rodných Athénách. Princ Andrej Princ Andrej Karađorđević byl mladším bratrem Petra II. a třetím synem krále Alexandra I. V roce 1990 byl pohřben ve Spojených státech. |
Na obrazovkách se objevují archivní záběry královské rodiny. Do královského mauzolea byly uloženy tělesné ostatky krále Petra II., jeho matky královny Marie, manželky Alexandry a bratra Andreje, které byly během minulých desetiletí pohřbeny na různých místech světa, když královská rodina žila v exilu (více viz BOX).
"Osud rodiny Karađorđevićů byl v průběhu historie úzce spjat s osudem celého srbského národa a s ustavením moderního srbského státu," pronesl po obřadu k přítomným syn Petra II. a následník trůnu Alexandr II.
"Jejich životy jsou odrazem toho, co se stalo jejich lidu a jejich vlasti. Jejich odloučení v exilu trvalo příliš dlouho – proto žili a zemřeli v různých částech světa. Dnes jsou ale zde v Oplenaci společně se svojí rodinou a se svými Srby. Pro mne a pro celou moji rodinu je to velmi významný den a historický moment, stejně tak jako pro srbský lid a srbský stát."
Po každé Alexandrově větě následuje nadšený potlesk z řad příchozích a provolání "My chceme krále". Nesouhlasnou reakci davu naopak vyvolalo vystoupení premiéra Ivici Dačiće, na kterého mnozí začali hvízdat ještě předtím, než se dostal ke slovu.
Prezident Srbska Tomislav Nikolić označil státní pohřeb za další krok směrem k jednotě srbského národa. "Návrat ostatků členů královské rodiny do jejich vlasti napravuje velkou křivdu. Nesmíme již dovolit další bezpráví. K tomu nás svazuje odkaz našich předků, kteří se nezištně obětovali pro svoji vlast," uvedl Nikolić.
Pod dohledem regenta a králem v exilu
Petr II. se stal jugoslávským králem v roce 1934, když zemřel jeho otec, Alexandr I. Karađorđević, který se během své oficiální návštěvy Francie stal obětí atentátu bulharského revolucionáře. Tehdy pouze jedenáctiletý Petr II. sice usednul na trůn, vládla za něj ale regentská rada v čele s Petrovým strýcem, princem Pavlem.
V době, kdy se Evropa nezadržitelně blížila ke 2. světové válce, se jugoslávský král jasně postavil proti spolupráci s nacistickým Německem. Regent Pavel ale preferoval odlišný postup a v březnu 1941 oznámil, že Jugoslávie přistoupí k Paktu tří, který tvořilo Německo, Itálie a Japonsko. V reakci na regentovo jednání byl proto sedmnáctiletý Petr II. prohlášen za plnoletého a účastnil se převratu proti Paktu tří. Jeho úsilí ale Jugoslávii nezachránilo a po její porážce byl mladý král donucen odejít do exilu.
OBRAZEM: Ostatky posledního jugoslávského krále se vrátily do Bělehradu    |
Přes země Blízkého východu se po několika měsících dostal do Londýna, kde se jugoslávská exilová vláda přidala k početné skupině ostatních evropských vlád, které byly donucené odejít do zahraničí. Petr II. ukončil své vzdělání na univerzitě v Cambridgi a vstoupil do britských královských vzdušných sil.
V Jugoslávii mezitím nad roayalisty zvítězili partyzáni v čele s Josipem Brozem Titem, který získal v roce 1943 podporu spojenců a o rok později se stal ministerským předsedou nově vytvořené jugoslávské vlády. Titova komunistická strana pak krále v exilu sesadila z trůnu. Petr II. však nikdy neabdikoval a po skončení války se usadil ve Spojených státech, kde v roce 1970 zemřel na cirhózu po nezdařené transplantaci jater. Až do začátku tohoto roku byly jeho ostatky uloženy v chrámu svatého Sávy, patrona Srbska, v Libertyville ve státě Illinois. 22. ledna byly po více než čtyřiceti letech převezeny do Bělehradu, aby mohly být pohřbeny v rodinné hrobce.
Následník trůnu věří v návrat monarchie do Srbska
Podle následníka trůnu, korunního prince Alexandra II., státní pohřeb jeho otce a dalších členů královské rodiny naplňuje přání jeho pradědečka, krále Petra I., který chtěl, aby všichni Karađorđevićové byly pohřbeni na stejném místě. Alexandr II. se sice po smrti svého otce stal králem, tento titul se ale rozhodl nepoužívat vzhledem k tomu, že jeho rodina dlouhodobě žila v exilu. Rozhodně to ale neznamená, že by se tím vzdával následnického práva na srbskou korunu.
Alexandr II. Karađorđević, se narodil v roce 1945 v Londýně, v hotelu Claridge‘s, během pobytu svých rodičů v exilu. Britská vláda prohlásila na tento den apartmá 212 za jugoslávské území, aby následník trůnu nebyl oficiálně narozen v zahraničí. Alexandrovými kmotřenci se nestal nikdo jiný než britský král Jiří VI. a jeho dcera Alžběta, dnes britská královna.
Do své vlasti, ve které nikdy nežil, se Alexandr II. poprvé podíval v roce 1991, kdy aktivně spolupracoval s demokratickou opozicí proti režimu Slobodana Miloševiće. Nastálo se do Bělehradu přestěhoval až po Miloševićově pádu v roce 2000. V roce 2001 získal on, jeho druhá manželka Kateřina a tři synové z prvního manželství jugoslávské občanství, které bylo rodině odebráno v roce 1947. Následník trůnu má k dispozici královské paláce, které jeho rodině patřily před tím, než je jugoslávští komunisté znárodnili, účastní se společenských událostí na nejvyšší úrovni a aktivně usiluje o nastolení konstituční monarchie v Srbsku.
"Upřímně věřím, že jediná možná cesta pro Srbsko je stát se parlamentní konstituční monarchií. Moje role krále by přitom napomohla pozitivnímu obrazu Srbska ve světě," uvedl korunní princ Alexandr II. v jednom ze svých mnoha vyjádření na toto téma.
Podle posledního průzkumu veřejného mínění, který se konal v dubnu tohoto roku, nejsou přitom Srbové v otázce restaurace monarchie jasně pro ani proti. 39,7 procent sice odpovědělo, že by si přáli návrat monarchie, jen o něco méně z nich, 32,3 procenta, se ale vyjádřilo proti. 27,4 procent přitom nemá v této otázce jasno a nepřiklonilo se ani k jedné variantě. Podle průzkumu lidé nejvíce oceňují Alexandrovy humanitární aktivity a podporu studentských stipendií. Jako jeho největší slabina se přitom projevila nedostatečná znalost srbského jazyka, kterou mu Srbové nedokážou odpustit i přesto, že většinu života strávil v zahraničí.
"Myslím, že jako monarchie by si Srbsko vylepšilo svůj obraz v zahraničí. Král Alexandr II. je určitě lepší než politikové, kteří naší zemi vládnou nyní," říká po skončení pohřbu Olga Petrovićová, která do Topoly přijela za srbského hlavního města Bělehradu.
