Památku panovníka uctil mimo jiné americký prezident Bill Clinton, provázený bývalými prezidenty Spojených států Georgem Bushem, Jamesem Carterem a Geraldem Fordem. V řadě státníků a činitelů, kteří procházeli kolem Husajnova těla, byli i český prezident Václav Havel, generální tajemník OSN Kofi Annan, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, egyptský prezident Husní Mubarak, šéf palestinské národní správy Jásir Arafat, britský premiér Tony Blair a další.
Do Ammánu na pohřeb přicestoval i ruský prezident Boris Jelcin, přestože mu to lékaři nedoporučili. Jelcin však v Ammánu strávil jen dvě a půl hodiny a kvůli zdravotním potížím musel předčasně odletět zpět do vlasti.
Jelcin se ještě před pohřbem setkal krátce s Clintonem a podle ruské tiskové agentury ITAR-TASS s ním jednal o bilaterálních vztazích a mezinárodních otázkách.
Mezi státníky přítomnými na pohřbu byl překvapivě i syrský prezident Háfiz Asad, který byl svého času zapřísáhlým nepřítelem krále Husajna. Některé zdroje přisuzují odpovědnost za pokus o atentát na Husajna z roku 1996 Asadově tajné službě.
Husajnův pohřeb se stal příležitostí k největšímu shromáždění světových vůdců a hlav států od listopadu 1995, kdy se konal pohřeb zavražděného izraelského premiéra Jicchaka Rabina.
Rakev s Husajnovými ostatky nejdříve odvezl konvoj vozidel z paláce Báb as-Salám, který byl panovníkovou soukromou rezidencí, do zhruba 14 kilometrů vzdáleného hlavního královského palácového areálu v centru Ammánu, kde byla rakev v paláci Raghadan vystavena v korunním sálu tak, aby byla tváří obrácena k Mekce, která je pro muslimy nejposvátnějším místem.
Poté, co Husajnovi naposledy projevili úctu jordánští i zahraniční činitelé, byla rakev převezena na lafetě děla do mešity Hamzá bin Abdal Mutálib, vzdálené od paláce Raghadan zhruba 400 metrů. V pohřebním průvodu, který šel za rakví, byla královská rodina, vysoce postavení jordánští činitelé a desítky zahraničních hostů. V mešitě pak následovaly modlitby a na nedalekém hřbitově bylo Husajnovo tělo, zabalené do bílého plátna, vyzvednuto z rakve a pochováno.
V čele Jordánska stanul král Abdalláh
Jordánská vláda ihned jmenovala králem Husajnova syna Abdalláha a vyhlásila čtyřicetidenní smutek.
Abdalláh v neděli ve 14:00 SEČ přísahal před jordánským parlamentem věrnost ústavě Jordánského hášimského království. "Přísahám Bohu všemohoucímu, že budu ctít ústavu a věrně sloužit národu," přísahal nový král při ceremoniálu v budově parlamentu, kam ho doporvázel bratr zesnulého krále Husajna a bývalý následník trůnu Hasan. Novým jordánským korunním princem byl dnes jmenován princ Hamzá, 19letý syn zesnulého krále Husajna. Oznámila to agentura Reuters, která se odvolává na dekret nového krále Abdalláha.
Husajnova smrt je pro Jordánce šokem; ještě minulý měsíc tančili v ulicích radostí, protože se domnívali, že jejich král se uzdravil. Pozorovatelé vyslovují obavy, že jeho smrt uvrhne Blízký východ do nejistoty vzhledem k náhle změně v nástupnictví trůnu.
Do Ammánu na pohřeb jordánského krále přiletěly desítky státníků a činitelů z celého světa. Je mezi nimi americký prezident Bill Clinton, ruský prezident Boris Jelcin, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, generální tajemník OSN Kofi Annan a také český prezident Václav Havel. Do Ammánu překvapivě přiletěl i syrský prezident Háfiz Asad.
Král Husajn byl oficiálně prohlášen za mrtvého v neděli ve věku 63 let po neúspěšné léčbě rakoviny lymfatických uzlin. Nástupcem Husajna se stal jeho nejstarší syn Abdalláh (37).
Prezident Havel se s ním setkal v říjnu 1997, kdy byl Abdalláh na pracovní návštěvě České republiky na pozvání ministerstva obrany. Havel byl v Jordánsku na státní návštěvě v září 1997, kdy se také setkal s králem Husajnem.
V čele Jordánska stanul Husajnův syn Abdalláh
Nový jordánský král Abdalláh (37) v televizním projevu přislíbil kontinuitu s politikou svého otce. Pohřeb zesnulého krále byl stanoven na pondělí. Jordánská vláda vyhlásila čtyřicetidenní státní smutek.
"Královská hodnost byla ústavně přenesena na korunního prince Abdalláha...vzhledem ke smrti Jeho Veličenstva krále Husajna," uvádělo se v prohlášení vlády, které předčítal plačící televizní hlasatel.
Krátce poté se na televizní obrazovce objevil nový jordánský král Abdalláh v tmavém obleku a s bílo-červeně kostkovaným šátkem na hlavě. "Král Husajn byl otcem každého z vás, stejně jako byl otcem mým. Dnes jste moji bratři a sestry a jste mi drazí," prohlásil Abdalláh poté, co po vzoru svého otce vyzval svou "rodinu a kmen" k loajalitě. "Zachováme dědictví Husajna při budování silného Jordánska a žádám všechny z nás, abychom se sjednotili ve vší loajalitě jako jedna rodina," nabádal nový jordánský panovník.
Na Západě vyškolený voják novým jordánským králem
Abdalláh bin Husajn, vystudoval na západních vojenských školách, velel četným vojenským útvarům, ale v politických kruzích je nováčkem. Energický a rázný Abdalláh je zejména v jordánských vojenských kruzích značně populární - na rozdíl od svého sice respektovaného, ale dosti "suchého" strýce a někdejšího následníka trůnu Hasana. Abdalláh, který býval občas s celou rodinou vidět v ammánské kavárně Hard Rock, se dobře zná s řadou princů z různých království Perského zálivu a je znám jako "pracant".
Ke změnám v královské dynastii Hášimovců přikročil nejdéle vládnoucí monarcha na Blízkém východě král Husajn (63) letos v lednu po návratu z USA, kde se půl roku léčil z rakoviny lymfatických žláz. Zhoubnému onemocnění však nakonec "malý velký muž" blízkovýchodní politiky dnes podlehl; Abdalláh byl vzápětí vládou prohlášen králem a před parlamentem přísahl věrnost jordánské ústavě.
Mezi Jordánci si Abdalláh získal sympatie mimo jiné svým sňatkem v červnu 1993. Oženil se s Ranjou Jasínovou, která je podobně jako polovina obyvatel království palestinského původu.
Abdalláh bin Husajn se narodil 30.ledna 1962 v Ammánu z druhého manželství krále Husajna s Angličankou Toni Gardinerovou (arabské jméno Múna). Má ještě tři sourozence, ale manželství jeho rodičů se rozpadlo v roce 1972. Malý Abdalláh byl krátce korunním princem, ale v nejisté době poloviny 60.let plné atentátů a možných vojenských střetů byl úřadu v roce 1965 zbaven ve prospěch Hasana.
Princ Abdalláh byl již ve čtyřech letech poslán do britských škol, začátkem 80.let ukončil britskou vojenskou akademii v Sandhurstu a později sloužil v britské armádě v Německu i v Británii. Po ročním studiu mezinárodní politiky na Oxfordské univerzitě velel jordánské 40.obrněné brigádě a v polovině 80.let absolvoval velitelský kurs ve Ford Knoxu v USA. Před dalším ročním studiem na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu velel jordánské jednotce protitankových helikoptér Cobra.
Od října 1994 velí Abdalláh elitním jednotkám určeným pro udržování vnitřní bezpečnosti země. Loni získal hodnost generálmajora. V srpnu 1996 například jeho jednotka zasáhla v jihojordánském Karaku při demonstracích proti zdražení chleba; proslavila se loni, kdy v Ammánu dopadla šíleného střelce, který předtím zabil osm lidí. Abdalláhovo jméno se nato oslavně zpívalo v ammánských ulicích.
Fotbalový fanoušek, výborný potápěč a vášnivý automobilista Abdalláh má se svou ženou Ranjou syna prince Husajna a dceru princeznu Imán. K Abdalláhovým zálibám patří - podobně jako u jeho otce - létání v letadle, plavání či sbírání starých zbraní. Abdalláh je též patronem francouzské televizní soutěže Pouštní výheň, která se pořádá v jihojordánském Vádí Rumm.
Státníci z celého světa vyjadřují zármutek nad smrtí jordánského krále
Přední státníci z celého světa vyjadřují zármutek nad úmrtím jordánského krále Husajna, který dnes podlehl dlouhému zápasu s rakovinou a postoupil tak místo v čele pouštního státu svému nejstaršímu synovi, princi Abdalláhovi.
Egypt, který je vedle Jordánska jedinou arabskou zemí, jež podepsala mírovou smlouvu s Izraelem, vyhlásil třídenní státní smutek. Prezident Husní Mubarak v prohlášení uvedl, že přijal zprávu o Husajnově úmrtí s hlubokým zármutkem. Husajn podle Mubaraka "věřil v zásady spravedlnosti a míru a dosáhl pro svůj lid stability".
Izraelský prezident Ezer Weizman, s nímž Husajn podepsal před pěti lety mírovou smlouvu, označil zesnulého krále za "smělého vojáka bojujícího za mír".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal k uctění Husajnovy památky zvláštní schůzi vlády.
Britský premiér Tony Blair charakterizoval jordánského krále jako vizionáře a vyjádřil přesvědčení, že 37letý Husajnův nástupce Abdalláh bude "upřímným přítelem míru na Blízkém východě".
|
ONEMOCNĚNÍ JORDÁNSKÉHO KRÁLE |
| leden 1984 - první příznaky onemocnění: král hospitalizován s bolavým žaludkem červen 1991 - hospitalizován kvůli srdečním potížím srpen 1992 - poprvé umístěn na klinice Mayo v Rochesteru (stát Minnesota) v USA kvůli podezření z rakoviny; byl mu odňat močovod a levá ledvina, na níž odborníci zjistili zhoubný nádor 12. prosince 1992 - po další sérii lékařských testů jeho osobní lékař oznámil "absolutní úspěch při operaci rakoviny", březen 1995 - v Ammánu se podrobil chirurgickému zákroku, při němž mu byla z ucha odstraněna cysta duben 1995 - kontrola na klinice Mayo v USA 23. března 1996 - v nemocnici v Los Angeles se podrobil operaci pravého ucha 19. července 1996 - menší chirurgický zákrok na londýnské klinice, při němž mu byl odstraněn absces; podle osobního lékaře Sámira Farradže byla operace úspěšná 26. ledna 1997 - v Ammánu se podrobil drobnému chirurgickému zákroku na obou kolenou 6. dubna 1997 - úspěšná operace zanícené prostaty na klinice Mayo v USA listopad 1997 - na klinice Mayo mu byla odstraněna zanícená lymfatická uzlina 14.července 1998 - na klinice Mayo hospitalizován s rakovinou lymfatických žláz typu B; podle zdroje z Ammánu rakovina "není v pokročilém stadiu a je stoprocentně vyléčitelná"; chemoterapie zahájena 27.července 1998 18. října 1998 - izraelský list Jediot Achronot napsal, že jeho rakovina je v konečném stadiu 14. listopadu 1998 - král oznámil, že ho američtí lékaři z kliniky Mayo úspěšně vyléčili z rakoviny lymfatických žláz; od července do prosince 1998 podstoupil šest kol chemoterapií a transplantaci kostní dřeně; nemocnici opustil 29.prosince 1998 19. ledna 1999 - triumfální návrat do vlasti 26. ledna 1999 - odletěl do USA s horečkami a špatným krevním obrazem; lékaři na klinice Mayo u něj 27.ledna 1999 objevili nové symptomy rakoviny lymfatických žláz; podstoupil chemoterapii a opět transplantaci kostní dřeně 4. února 1999 - podle lékařských zdrojů u něj selhaly játra a pravá ledvina 5. února 1999 - "v kritickém stavu" převezen z USA do Jordánska poté, co nezabrala transplantace kostní dřeně |
Rakovinou trpící král Husajn (63) se v pátek ráno vrátil v kritickém stavu do Jordánska z USA, kde se podrobil neúspěšné léčbě.
"Král je naživu udržován uměle na jednotce intenzivní péče, nemáme už žádnou naději," řekl AFP zdroj z kliniky v Ammánu, kam byl král převezen přímo z letiště.
Oficiálně bude král prohlášen za mrtvého, jakmile bude odpojen od podpůrných přístrojů, o čemž má rozhodnout jeho rodina. Podle Reuters by to mohlo být dnes večer.
Někteří členové rodiny, mezi nimiž byl i mladší bratr a bývalý korunní pronc Hasan bin Talán, se již s králem rozloučili a opustili kliniku.
Na letišti v Ammánu ho čekal jeho syn a korunní princ Abdalláh a premiér Faíz Taravná.
Král byl vrtulníkem dopraven do vojenské nemocnice. Podle lékařů jeho tělo nepřijalo transplantaci kostní dřeně, jíž se král podrobil před dvěma dny na minnesotské klinice Mayo. Husajnovi ve čtvrtek selhaly životně důležité orgány a byl napojen na dýchací přístroje.
V Minnesotě byl třiašedesátiletý panovník léčen loni půl roku chemoterapií. Letos v lednu se vrátil do Jordánska s tím, že léčba byla úspěšná. Kvůli komplikacím a horečce byl však po týdnu převezen zpět do USA k další léčbě.
Lékaři se na klinice Mayo ve státě Minnesota od 26. ledna snažili druhou transplantací kostní dřeně zvrátit postupující rakovinu lymfatických uzlin. Osobní lékař jordánského krále ještě na klinice Mayo v toiskovém prohlášení uvedl, že pacientovi selhávají některé vnitřní orgány.
Král Husajn - diplomat, bojovník, vzdělanec
Jordánský král Husajn se narodil 14. listopadu 1935 v Ammánu. Studoval v Egyptě, na britské koleji Harrow i na proslulé Královské vojenské akademii v britském Sandhurstu. Jako patnáctiletý byl svědkem zavraždění svého dědečka krále Abdalláha v červenci 1951 v jeruzalémské mešitě Al-Aksá. Palestinský střelec mířil i na Husajna, ale střela se odrazila od řádu na jeho hrudi. Korunován byl 2.května 1953 v den svých (podle muslimského kalendáře) 18.narozenin.
Nástup na trůn
Na trůn nastoupil ve svých 18 letech v roce 1953. Za téměř pět desetiletí své vlády viděl král Husajn nastupovat na scénu i odcházet četné západní i východní vůdce. V době jeho nástupu na trůn například ještě úřadoval Winston Churchill a právě zemřel Stalin, studená válka prohlubovala příkop mezi Východem a Západem a na Blízkém východě se chystala první střetnutí mezi arabskými státy a Izraelem.
Od vyhlášení nezávislosti v roce 1946 třetí panovník Jordánska z dynastie Hášimovců, kteří svůj původ odvozují přímo od proroka Muhammada, převzal po svém nemocném otci zaostalý pouštní stát s téměř žádným průmyslem a všeobecnou nevzdělaností. Nyní je Jordánsko jednou z nejrychleji se rozvíjejících zemí v Levantě a garantem stability celé oblasti.
Před pěti lety uzavřelo historický mír s někdejším úhlavním nepřítelem, Izraelem. Sám král se zasloužil o další mírové dohody: stažení Izraele ze tří čtvrtin Hebronu v lednu 1997 a naposledy loni v říjnu přispěchal z léčení k podpisu Memoranda z Wye Plantation mezi Izraelem a Palestinci v USA.
Jordánsko za vlády krále Husajna
Jordánská monarchie zažila za vlády krále Husajna roky válek, ale i doby klidu. V 50.letech, v době vzmáhajícího se panarabského hnutí, byl král extrémními kruhy v Egyptě a Sýrii vnímán jako prozápadní loutka. Již v dubnu 1957 čelil ve svém paláci "nájezdu" jejich vojáků a v říjnu 1958 na něj při soukromém letu do Švýcarska útočila syrská letadla. Později řekl, že v té chvíli "byl nejblíže smrti". Jepičí trvání mělo vytvoření Arabské federace s Irákem v roce 1958, kde vládl jeho bratranec král Fajsal II., kterou svrhl protimonarchistický převrat v Bagdádu.
Šedesátá léta znamenala pro Jordánsko územní ztrátu v "šestidenní válce" v červnu 1967, ve které Izrael obsadil mimo jiné dosud jordánský západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém. Sám Husajn to později označil za jednu ze dvou (vedle války v Perském zálivu) "nejtěžších chvil svého života". Přežil pokusy o atentát ze strany izraelské tajné služby Mossad, i roztodivné snahy syrských agentů odstranit ho (otrávili jeho nosní kapky a jídlo).
Sedmdesátá léta začala zejména s ohledem na vzmáhající se palestinské hnutí v Jordánsku krvavě. Nejprve se jej v červnu 1970 pokusila zastřelit skupina palestinských fedajínů (ozbrojení bojovníci). V palestinské organizaci "černé září" v roce 1970 přerostly spory v ozbrojený desetidenní boj, při němž Husajn vyhnal ze země Palestince. Zahynulo přitom na 5000 lidí a dalších 10.000 bylo zraněno. I přes další pokusy o jeho svržení milovník létání a rychlých aut v roce 1974 uznal Organizaci pro osvobození palestiny (OOP) Jásira Arafata jako "jedinou legitimní organizaci" Palestinců. Jordánsko se též účastnilo války s Izraelem v roce 1973.
Král Husajn v červenci 1988 zrušil právní i správní styky se západním břehem Jordánu, který od dubna 1950 do června 1967 patřil k Jordánsku, čímž nechal další vývoj na Izraelem okupovaných územích Palestincům. Po protestech proti zvýšení cen na jihu Jordánska vypsal Husajn první volby po 20 letech a později povolil činnost politických stran. Kvůli "arabské jednotě" se ve válce v Perském zálivu v roce 1991 postavil na stranu Iráku, který byl po anexi Kuvajtu mezinárodním společenstvím vojensky donucen se území vzdát.
Někdejší světák, jenž se v mládí pohyboval mezi Monte Carlem, Paříží a New Yorkem, se narodil 14.listopadu 1935 v Ammánu. Studoval v Egyptě, na britské koleji Harrow i na proslulé Královské vojenské akademii v britském Sandhurstu. Jako patnáctiletý zažil zavraždění svého dědečka krále Abdalláha v červenci 1951 v jeruzalémské mešitě Al-Aksá. Palestinský střelec mířil i na Husajna, ale střela se odrazila od řádu na jeho hrudi. Korunován byl 2.května 1953 v den svých (podle muslimského kalendáře) 18.narozenin.
Otec jedenácti dětí
Sportovec a radioamatér Husajn, jenž obdržel mnoho vyznamenání, je počtvrté ženatý a má 11 dětí a jednu adoptivní dceru. První manželkou byla v roce 1955 o sedm let starší vzdálená sestřenice Díná ze Saúdské Arábie (měli dceru Alíju). Rozvedli se o dva roky později. Podruhé si v roce 1961 vzal Angličanku Toni Gardinerovou, která přijala arabské jménu Múna. Měli dva syny (starší Abdalláh je od ledna následníkem trůnu) a dvě dcery-dvojčata. Třetí svatba následovala rok po rozvodu v roce 1972. S Palestinkou Alíjou Tukanovou, která zahynula při srážce helikoptér o pět let později, měl syna Alího a dceru Háju. Jeho poslední manželkou je od roku 1978 Američanka Elizabeth Halabyová, nazývaná královna Núr. Mají dva syny a dvě dcery.
Ohlasy sousedních arabských států na kritický stav krále Husajna
Sousední arabské státy s velkou pozorností a zármutkem sledovaly kritický stav jordánského krále Husajna, trpícího nevyléčitelnou rakovinou. Navíc se podle agentury AP obávají důsledků, které očekávaná zpráva o monarchově úmrtí může mít na celkovou situaci na Blízkém východě.
Podle arabských zemí měl král Husajn v posledních letech v regionu umírňující vliv a v kritických okamžicích dokázal zasáhnout ve prospěch jednání mezi Izraelci a Palestinci.
Izrael má mnohem těsnější styky s Jordánském než jakákoli jiná sousední země. Stabilitu království analytici považují za oporu proti možnosti zhroucení míru na Blízkém východě. Arabové se proto obávají, zda jakákoli změna v jordánské metropoli Ammánu nepovede k nestabilitě oblasti.
Všechny významné izraelské noviny informovaly o beznadějném stavu jordánského krále. "Všichni se modlíme, aby se stal zázrak a všechno se změnilo k lepšímu," prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Palestinský vůdce Jásir Arafat, který je na návštěvě v Německu, řekl: "Víme, že situace je kritická, ale doufáme ve zlepšení."
V Iráku bylo často ve čtvrtek v noci přerušováno televizní vysílání, v němž hlasatelé informovali o průběhu nemoci jordánského krále.
Také egyptský prezident Husní Mubarak, kterého stejně jako krále Husajna předtím arabští vůdci dlouho odsuzovali za snahy o mír s Izraelem, vyslovil znepokojení nad panovníkovým stavem.
Dokonce i jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih vyslovil v televizi "svou hlubokou lítost i lítost jemenského lidu nad kritickým stavem jordánského panovníka". Podle jeho slov králova smrt "způsobí velké politické vakuum v arabském světě".
 Palestinský vůdce Jásir Arafat vzdává hold zesnulému jordánskému králi. |
 Rakev se zesnulým jordánským králem Husajnem. |
 Čtyři američtí prezidenti Clinton, Bush, Carter a Ford před rakví jordánského krále. |
