"Ruské vedení nemá žádné aktuální plány na odstranění Lenina z mauzolea," prohlásil podle agentury ČTK Vladimir Kožin, který má v Kremlu na starosti správu majetku.
"Jakýkoli pohyb nebo rozhodnutí v této otázce by mohlo pobouřit zemi a rozdělit ji. Tak proč bychom to dělali? Tato otázka by mohla být někdy posouzena, ale kdy, to nevím. Rozhodně to není otázka krátkodobá, dokonce ani střednědobá," dodal Kožin.
Vůdce ruské bolševické revoluce z roku 1917 zemřel začátkem dvacátých let. Po smrti vláda rozhodla jeho tělo nabalzamovat a umístit do mauzolea u Kremelské zdi. Od té doby ho navštívilo více než 120 milionů turistů.
Osud těla revolučního hrdiny ale v postsovětském Rusku už roky vzbuzuje ostré debaty, do kterých zasáhl i někdejší prezident a současný premiér Vladimir Putin. Podle něj by Lenin měl na Rudém náměstí zůstat.
V roce 2008 udělali Rusové v zemi průzkum, v němž se ukázalo, že 38 procent tamních obyvatel chce Lenina pohřbít, zatímco 28 procent dotázaných usoudilo, že s takovým krokem by se mělo počkat ještě alespoň jednu generaci. Čtvrtina respondentů má za to, že Lenin by měl zůstat tam, kde je - v mauzoleu na Rudém náměstí.
CHTĚL BÝT POHŘBEN,SKONČIL V MAUZOLEU- Vladimir Iljič Uljanov (od roku 1901 pseudonym Lenin) zemřel v 53 letech dne 21. ledna 1924. Oficiálně byla příčinou čtvrtá mozková mrtvice a arterioskleróza. Řada faktů hovoří pro hypotézu, že Lenin po dlouholetém léčení podlehl zhoubné syfilidě. Původně bylo Leninovo tělo balzamováno jen na kratší čas, ale zejména Stalin odhadl potenciál kultu leninismu. Vůdce revoluce, který chtěl být normálně pohřben, se už z mauzolea na Rudém náměstí nedostal. Výjimkou byly jen válečné roky 1941–45, kdy ho Sověti odvezli před hrozící nacistickou armádou na Sibiř. V roce 1953 Lenina v mauzoleu doplnilo tělo jeho nástupce Josefa Stalina. Ten byl však po necelých osmi letech v průběhu destalinizace odstraněn a pohřben za zdmi Kremlu. |
