Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pohled "obyčejného" diváka: česká kritika fim Pouta přecenila

  13:22aktualizováno  13:22
Uvedení nového českého snímku Pouta režiséra Radima Špačka provázely v tisku i na internetu velmi pochvalné reakce. Objevila se dokonce označení jako „nejlepší porevoluční film“ a známky 100 procent. Známý novinář Petr Fischer na motivy filmu dokonce publikoval velmi složitou filozofickou úvahu. Kdo dá na kritiku, což je případ autora tohoto textu, obvykle salvám chvály, v tomto případě skutečně nebývalým, podlehne, a jde se na to podívat.

Z filmu Pouta | foto: 2media

Po několika dnech od zhlédnutí filmu Pouta nepřestávám mít pocit, že jsem viděl jiný, o dost horší film než autoři ód na něj. S obavami, zda nejsem blbec, si kladu otázku: Čím to je, že Pouta vnímám tak jinak?

Nejprve k základním proporcím Štindlova a Špačkova díla. Člověk nemusí být filmovým historikem, kritikem ani velezkušeným divákem, aby konstatoval, že v případě Pout jde na poměry tuzemské kinematografie opravdu o posun umělecké formy: námět staví do popředí odpudivého hrdinu, práce s kamerou a výpravou je znamenitá, s chutí a přesvědčivě hrající herci jsou srozumění s látkou (hlavní postava estébáka Rusnáka je doslova hvězdná), a co je nejdůležitější, scénář se blýská vtipnými a neotřelými replikami, po jistou dobu má i strhující spád. Nějaký ten Český lev Pouta nemine.

Z filmu Pouta

Z filmu Pouta

A jak si stojí obsah? Jistě, normalizace, prohnilost, kam se podíváš, až z toho jednomu estébáčkovi přeskočí. Disidenti vlastně morálně taky nic moc, nevěra, metody státní bezpečnosti, nereálný pokus o sblížení, není tedy úniku - a sebevražda. Prostě hrozná deprese, ale nic víc, ani přes lupu.

Je dobře, že se filmaři k této době vrací, Pouta jsou jedním z mála českých filmů, kterému se podařilo základní atmosféru normalizace důvěryhodně a vlastním způsobem interpretovat. Přinejmenším scény s výslechem nebo konspirační schůzky by měly být pro naše středoškoláky povinné. Jenže není to právě to muzeum, kterému se tvůrci chtěli vyhnout?

Film má dvě části. V první, obecně řečeno, estébák Rusnák ze země vyžene disidenta Tomáše. To je zajímavé jako pohled na estébácké metody, člověk pochopí, jakému svinstvu nesehnutí lidé v této zemi za normalizace čelili. Až do této chvíle je příběh logicky rozehraný, stísňující a velmi sugestivní. Když však scénu vyklidí Tomáš s rodinou, film se začne rychle hroutit. Vytratí se vzdor persekvovaných, stupňované napětí, násilí, prostě akce zabalená do dobré psychologie postav.

Z filmu Pouta

Z filmu Pouta

Osu zbytku díla tvoří Rusnákův pokus navázat vztah s Tomášovou bývalou milenkou Klárou, nyní opuštěnou, čili něco jako kráska a zvíře. Na rozdíl od pohádky však není - ani přes náznaky - příliš zřejmé, čím Rusnáka Klára zaujala. Když jí vysype všechny své pocity a názory, divák žasne, co všechno mu předtím na plátně uniklo. Že by zrovna ženská, nadto z druhého společenského břehu, byla pro Rusnáka řešením?

Působivé, nicméně sporné je i to, proč Rusnák zavraždí svého kolegu. To mu opravdu tolik překážel, nebo se mu tak hnusil? Že to celé skončí sebevraždou estébáka a Klářiným pláčem, už nepřekvapí a - nudí...

Pouta se proto jeví jako celek rozpůlený vedví, vnitřně nespojitý, nelogicky vystavěný, a v závěru tím pádem, bohužel, jako i teatrální a bezradný.

Z filmu Pouta

Z filmu Pouta

Více než o Pouta, dílo něčím velmi sympatické a hlavně slibné jako jisté měřítko příštích pohledů na naši minulost, ovšem běží o odborné reakce. Ať se vážení recenzenti nezlobí, ale v životě i ve filmu platí pouze jedna logika. Když jedno nesouvisí s druhým, nemůže vzniknout smysluplný celek, ať je forma jakákoliv. Naše sympatie, pocity a hlavně projekce jsou jiná věc. Skoro se ani nechce věřit, že za dosavadními ohlasy jsou jen spontánní sympatie k neotřelému dílu. Špatná kritika a špatný film jsou bratříčci.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.