Drtivá většina lidí je přesvědčena, že třídění je správné a prospěšné, přesto se v Česku recykluje pouze necelých dvacet procent odpadků, které lidé vyhodí.
Tímto rozporem se zabývají nejen odborníci na životní prostředí, ale i sociologové. Ukazuje se, že postoje lidí k třídění se liší podle věku, regionu i toho, zda žijí ve městě či na vesnici. To potvrdil i průzkum MF DNES.
"Před rokem jsme si na zahrádku pořídili kompostér a od té doby už nic takového nevyhazujeme," vysvětlil jeden z obyvatel Hustopečí nad Bečvou, proč v popelnici před jeho domem není vůbec žádný biologicky rozložitelný odpad, jako třeba slupky od brambor či shrabané listí.
V Hustopečích to není výjimka. V ostatních prozkoumaných popelnicích se z bioodpadu dala najít jen hrst uschlých fazolových lusků. Právě bioodpad podle odborníků tvoří největší část odpadu vyváženého na skládky či do spaloven – zhruba třetinu.
Vesničané jsou více spořiví
"Třídit kuchyňské odpadky nebo zelený odpad ze zahrad je možné jen v několika málo českých městech. Je to oblast, v níž má Česko velké rezervy. Přitom se tento odpad může recyklovat do kompostu nebo použít k výrobě bioplynu," podotýká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Obyvatelé vesnic vyhazují do popelnic poloviční množství odpadků, než je český průměr. Není to však tím, že by uvažovali "zeleněji". Podle sociologů jsou obecně více spořiví, což vede k jinému druhu problémů, například se spalováním odpadků v kamnech. Stále více vesničanů přestává své zahrady využívat k pěstování zeleniny, nepotřebují proto kompost, proto i zde přibývá nevyužitého bioodpadu.
Ten se příliš netřídí ani v místech, kde k tomu lidé mají příležitost. Třeba v berounské čtvrti Palouček byl hnědý kontejner téměř prázdný, a přitom v obyčejných popelnicích zabíral bioodpad nejvíc místa.
Netřídiči z principu – starší lidé z rodinných domků
Kontejnery na sídlišti Praha-Řepy se lišily tím, že se v nich dalo najít velké množství potravin. "Pochopitelně platí, že čím bohatší společnost, tím větší sklon k určitému plýtvání. Nevypovídá to však o vztahu obyvatel Prahy k životnímu prostředí a k třídění jako takovému. Ten je, jako v celém Česku, převážně velmi kladný," říká sociolog Jiří Remr.
Podle posledních sociologických průzkumů se k třídění hlásí 69 procent Čechů a Češek. Třídí, protože je to pro ně jednoduché a mají z toho dobrý pocit. Nepotřebují výraznou finanční motivaci.
Kolem deseti procent lidí lze označit za principiální netřídiče. "To jsou ti, které nikdo nepřesvědčí. Třídění je pro ně práce navíc, kterou od nich nemá nikdo právo vyžadovat. Nejvíce jich je v Praze. Mimo ni jde převážně o starší lidi s nižším vzděláním, často obyvatele rodinných domů, kteří topí tuhými palivy," shrnuje výsledky průzkumů Remr.
Podle něj už nelze očekávat, že by počet třídičů v Česku výrazně vzrostl. "Zapojí se maximálně kolem osmdesáti procent obyvatel. Osvětové kampaně by nyní měly vést lidi k tomu, aby třídili pečlivěji," soudí Remr.
