Pohlaví nejsou jen dvě, tvoří spektrum, řekla socioložka

Česká akademie věd zažije tento týden unikátní událost. Poprvé se bude na její půdě probírat na semináři problematika transsexuálů, lidí, kteří se narodili v těle opačného pohlaví, než jaké cítí jako své pravé. Hosty on-line rozhovoru byly transsexuálka Tereza Spencerová a pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR Marcela Linková. Ta se v odpovědi na jednu z otázek mimo jiné pokusila vyvrátit mýtus, že žijeme v prostředí,kde existují jen dvě pohlaví: Pohybujeme se ve spektru, v prostředí, které různě kombinuje ženské a mužské znaky, řekla. Všechny odpovědi najdete ZDE.

Tereza Spencerová

- narodila se v roce 1965
- po studiích na fakultě žurnalistiky sedm let v zahraniční redakci ČTK
- v letech 1991-92 zpravodaj ČTK v Egyptě
- nyní pracuje v nakladatelství Reader's Digest Výběr
- z "minulého" života má desetiletého syna 
- v roce 1998 stála u zrodu občanského sdružení Transforum, první oficiální organizace svého druhu ve východní Evropě

Marcela Linková a gender

- absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor amerikanistika a anglistika
- od března roku 2000 pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky ve výzkumném týmu doktorky Marie Čermákové, který se zaměřuje na studium role a úlohy muže a ženy ve společnosti
- studium pohlaví z tohoto pohledu se shrnuje pod termín gender studies (anglické slovo gender znamená pohlaví, avšak pojímá ho daleko šířeji než český ekvivalent, zahrnuje nejen fyzické pohlaví, ale i role a úlohy, které mají muži a ženy ve společnosti)

Cílem akademického semináře je představit problematiku transsexuálů zástupcům médií i široké veřejnosti. Vystoupí na něm jak lékaři, tak samotní transsexuálové.

Tereza Spencerová většinu svého života prožila v roli muže, přestože se cítila být ženou. Operativní změnu pohlaví prodělala před čtyřmi lety.

Hostem on-line rozhovoru už jednou byla: před rokem. Tehdy na jednu z otázek odpověděla, že se vždy snažila transsexuály přesunout ze škatulky "devianti" do škatulky "lidé". "Transsexuálové jsou stejní jako ostatní -- dobří, špatní, chytří, hloupí," zdůraznila. Co se za tu dobu v jejím životě změnilo?

Loňské odpovědi Terezy Spencerové najdete ZDE.

Co je transsexualita

porucha pohlavní identity, kdy se pohlavní ústrojí, ale i celé tělo, vyvinulo jedním směrem, avšak mozková centra řídící sexuální pochody se formovala opačně. Projevuje se nespokojeností s vlastním pohlavím, s jeho anatomií, touhou patřit k opačnému pohlaví. . Je to stav vrozený, získaný již před narozením, ale nikoliv dědičný.

Co není transsexualita

Transsexualita nijak nesouvisí s transvestitismem či homosexualitou. Transvestité jsou lidé, kteří mají touhu oblékat se do šatů opačného pohlaví a vystupovat v příslušné roli, ale zároveň jsou spokojeni se svým tělem a netouží po změně pohlaví. Gayové jsou přitahováni k jiným mužům, oba v takovém svazku fungují jako muži a  netouží po odstranění svých mužských orgánů (stejně jako lesbická žena netouží zbavit se svých ženských orgánů). Homosexualita se týká sexuální orientace, transsexualita se týká sexuální identity.

Jak změna pohlaví probíhá

Proces změny pohlaví trvá několik let, vlastní operace je pouze jeho závěrem. Předchází jí dlouhodobé psychologické, psychiatrické či sexuologické šetření, které má s určitostí stanovit diagnózu i duševní vyrovnanost pacienta. Proces změny pohlaví nepodstupují osoby psychotické, duševně nemocné či osoby podléhající pouhému sebeklamu. Poté následuje zahájení hormonální terapie, které trvá zhruba dva roky. Po určitou dobu (nejméně 1 rok) musí transsexuál - jako součást procesu změny pohlaví - žít kompletně a výlučně jako příslušník žádaného pohlaví. Teprve potom je možné přistoupit k chirurgickému zákroku. Po operaci hormonální terapie nekončí, ale pokračuje po celý život. Trvalé užívání hormonálních přípravků vážně zatěžuje játra.

- s použitím materiálů Transforum.cz a Encyklopedie Diderot

Tereza Spencerová odpovídá v redakci iDNES po internetu na otázky čtenářů

Tereza Spencerová čte na obrazovce otázky čtenářů iDNES

Tereza Spencerová u počítače v redakci iDNES


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video