Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podvody s pěstounstvím: rozvedli se, aby dosáhli na tisíce od státu

  0:01aktualizováno  0:01
Někteří lidé si udělali z pěstounské péče zdroj zisku. "Zištnosti v této oblasti stále přibývá," řekla iDNES.cz žena, která pro stát vymáhá výživné od rodičů, jejichž dítě bylo svěřeno do pěstounské péče. Podle ní dochází ke zneužívání proto, že původně dobře míněný záměr už neplní svůj účel. Některé konkrétní případy popsala.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie - Plačící dítě | foto: Profimedia.cz

Na to, že někteří lidé našli obezličku, jak obrat stát o peníze na sociálních dávkách prostřednictvím fingované pěstounské péče, iDNES.cz upozornil 10. června. Praktiky potvrdily soudy na severu Čech a Moravy.

Podvodníci tak získají jednorázový příspěvek při převzetí dítěte až 10 tisíc korun a další tisíce každý měsíc na dávkách pěstounské péče (více v článku Drsná finta, jak obrat stát: místo dávek pěstounská péče).

děti svěřené pěstounům

1985 - 780
1990 - 771
2000 - 884
2001 - 908
2002 - 863
2003 - 1 015
2004 - 1 089
2005 - 864
2006 - 889
2007 - 1 105
2008 - 1 403

Zdroj: MPSV

Po uveřejnění článku se redakci ozvala žena, která se s podobnými případy ve své úřednické praxi v severních Čechách setkává. Tři z nich iDNES.cz popsala. Jméno si nepřála zveřejnit, aby se v příbězích nenašli konkrétní lidé.

V prvním případě se manželé nejprve naoko rozvedli. Matka pěti dětí pak oznámila, že nejmladší syn chce zůstat s exmanželem, svým otčímem. Otčím si podal žádost o pěstounskou péči. "Opatrovník ji doporučil, ačkoliv věděl, že matka a pěstoun setrvávají v jedné rodině," popsala pracovnice.

To, že rozvod a pěstounská péče jsou jen hra s úřady, se mimo jiné potvrdilo ve chvíli, když se matka dítěte přestěhovala na jinou adresu. Pěstoun i syn se přestěhovali s ní. "Rodina dál žije na téže adrese a matce nic nebrání se o syna starat," uvedla úřednice. Když na prahu zazvonili policisté, kteří prošetřovali trestní oznámení kvůli neplacení výživného, byl to právě pěstoun, který šel svoji bývalou manželku probudit.

To popírá princip pěstounské péče. Ta by měla přijít ve chvíli, kdy rodič není schopný se o dítě z nějakých důvodů postarat.

Druhý případ je odlišný, jedno ho ale s tím prvním spojuje. Je to také fingované pěstounství. Tentokrát je pěstounkou babička dítěte, která si ho odvezla do Německa, kde má přítele. V Česku na dítě pobírá pěstounské dávky a za matku dítěte platí státu výživné. V Německu zažádala o další dávky, které jí přísluší podle tamních zákonů.

Úřady by měly pěstounskou rodinu navštěvovat nejméně jednou za půl roku. Ve chvíli, kdy je dítě za hranicemi, je ale tato možnost komplikovaná, ne-li zcela nemožná.

U třetího příkladu matka protestovala proti zvýšení dvousetkorunového výživného na dítě, které má v pěstounské péči její příbuzný. S rozhodnutím nesouhlasila a mimo jiné namítala, že se o syna přece stará a soudu každý rok píše, jak prospívá. Sama tak přiznala tři paradoxy. První je, že dítě dala do pěstounské péče, přestože se o něj může postarat a fakticky tak činí, navíc rodič se nesmí zdržovat v bydlišti pěstouna a soudu má psát opatrovník a nikoliv rodič.

co dostávají navíc pěstounské rodiny

Rodina s vlastními nebo osvojenými dětmi / Rodina s dítětem v pěstounské péči

Přídavek na dítě: ano / ano
Sociální příplatek: ano / ne
Příspěvek na bydlení: ano / ano
Rodičovský příspěvek: ano / ano
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte: ne / ano
Odměna pěstouna: ne / ano
Sleva na dani z příjmů na dítě: ano / ano

Zdroj: MPSV

Proč stát takové praktiky toleruje? Vypadá to, že chyba je především na straně úřadů i soudů.

"Zneužívání pěstounské péče je možné předcházet zejména tím, že soudy budou ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí pečlivě posuzovat, zda existují důvody pro svěření dítěte do náhradní péče," popsala mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová.

Jenže to v praxi selhává. Úředníci a soudci na severu Moravy a Čech přiznávají, že roste počet podezřelých žádostí o pěstounskou péči. Podle statistik MPSV byl v roce 2008 počet dětí svěřených pěstounům vůbec nejvyšší od roku 1985. Což ovšem ještě neříká, že všechny tyto děti skončily u podvodníků.

pěstounské rodiny

1992 - 4 028
2000 - 4 607
2008 - 5 790

Zdroj: MPSV

Podle pracovnice, která iDNES.cz popsala konkrétní případy, nejsou úřady a soudy při vydávání rozhodnutí nebo kontrolách pěstounských rodin důsledné.

Příbuzní na rozdíl od ostatních žadatelů o pěstounskou péči navíc nemusí projít například psychologickými testy. Chybí také zákony jednoznačně určující podmínky pěstounské péče. Po změně legislativy volají soudci, úředníci i MPSV.

"Zákon o rodině žádná kritéria nestanoví, a proto je soudní praxe nejednotná a jednotlivé soudy rozhodují ve srovnatelných případech odlišně. Řešením je zakotvení bližších kritérií, podle kterých by soud určil, zda svěří dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče nebo do příbuzenské pěstounské péče," dodala Filipová.

Přitom problém se zneužíváním dávek pěstounské péče nemusí být vůbec malý. Soudy totiž nejčastěji svěřují děti do pěstounské péče příbuzným. Příbuzenská pěstounská péče podle ministerstva práce a sociálních věcí v Česku převažuje. Příbuzní tvoří dvě třetiny pěstounů. Jen v roce 2008 bylo do pěstounské péče svěřeno 1 780 dětí, bylo podáno celkem 612 žádostí a pěstounských rodin bylo v Česku v tomto roce celkem 5 790.

Ministerstvo zatím nemá počty žádostí o pěstounskou péči za loňský rok. Až budou k dispozici, provede analýzu. "Bude-li nestandardní nárůst zjištěn, požádá MPSV o prověření jeho příčin příslušný krajský úřad, který kontroluje činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve svém obvodu," dodala Filipová.

Jenže takový nárůst se vůbec nemusí projevit. Například mluvčí Okresního soudu v Mostě Marie Tesařová iDNES.cz již dříve uvedla, že podvody se dějí léta.

Pěstounská péče

V České republice žije zhruba 20 tisíc dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Dvě procenta z této skupiny jsou úplní sirotci, ostatní vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí starat.

O svěření dítěte do pěstounské péče, kterou upravuje zákon o rodině a zákon o sociálně-právní ochraně dětí, rozhoduje podle zákona o rodině soud, a to na návrh případných pěstounů.

Souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko s péčí soudu dává orgán sociálně-právní ochrany dětí, zjednodušeně řečeno odbor příslušného městského úřadu. Ten také podává soudu informaci o poměrech v rodině rodičů dítěte i pěstounů.

Soud může rozhodnout o svěření dítěte do pěstounské péče v případě, že rodiče se o dítě z vážných důvodů nemohou starat.

Kromě pěstounské péče může soud zvolit i další možnosti výchovy (například u jiné fyzické osoby než rodiče, kdy nevzniká nárok na pěstounské dávky, nebo poručnickou péči, osvojení nebo umístění do ústavu).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.