Zemědělství může být velmi výnosné. Nesmíte však mít žádné náklady a jen brát dotace. Ilustrační snímek

Zemědělství může být velmi výnosné. Nesmíte však mít žádné náklady a jen brát dotace. Ilustrační snímek | foto: Petr Janeček, MAFRA

Zemědělci dřeli na polích, evropské dotace ale brali podvodníci

  • 118
Někdo pracuje, jiný se jen veze. Zatímco drobní zemědělci na Frýdecko-Místecku tvrdě pracovali na svých polích, podvodníci na jejich půdu brali dotace od Evropské unie. Přišlo se na to jen náhodou. Jeden člověk už kvůli tomu čelí obžalobě u soudu, dalšího stíhá policie. Podobných případů je však asi mnohem více.

Když dcera Petra Liberdy z Třince-Tyry před časem požádala otce, aby jí pronajal kus svého pole, protože chce zkusit hospodařit, odhalila nečekané. Na frýdecko-místecké pobočce Agentury pro zemědělství a venkov (AZV) jí řekli, že pozemek o rozloze přes dva hektary otec už před mnoha měsíci pronajal Romaně Šimkové z Návsí. Tuto ženu ale Petr Liberda neznal a fakt, že má od něj pronajatý pozemek, ho překvapil stejně jako dceru.

Hned proto začal zjišťovat detaily. Ukázalo se, že podpis na nájemní smlouvě pro Romanu Šimkovou není jeho. Byl zfalšovaný. Rovněž zjistil, že zatímco se staral o svůj pozemek, protože je to povinné ze zákona, dotace na půdu brala ona.

Petr Liberda postupně zjistil, že podobně podvedených lidí je v jeho okolí řada. "Jedná se nejméně o dvacet až třicet lidí," říká. Na Romanu Šimkovou podal trestní oznámení. Žena teď čelí obžalobě u soudu. O případu jako první informoval týdeník Horizont.

Podváděla pravděpodobně celá rodina

Podle vlastníků půdy a zemědělců z Třinecka a Jablunkovska je ale v rodině Šimkových více členů podezřelých z falšování nájemních smluv na pozemky a následného čerpání dotací, které mohly jejich neoprávněným příjemcům vynášet statisíce korun ročně.

Jak se podvádělo s dotacemi?

Podvodníci si podle lidí z Třinecka a Jablunkovska našli na webu ministerstva zemědělství pozemky, jejichž majitelé hospodařili bez dotací. Šlo vesměs o menší parcely. Prostřednictvím zfalšované nájemní smlouvy se sami stanovili nájemcem půdy. Zatímco o půdu se starali vlastníci, oni na ni bez jejich vědomí brali dotace. Kvůli možným podvodům dnes už jedna osoba čelí u soudu obžalobě, další stíhá policie.

Ve smlouvách, o nichž vlastníci pozemků netušili, figuruje třeba i jméno Romanina švagra Mariana a manžela Lukáše. Ten tvrdí, že o dotace žádal podle pravidel, veškerou půdu měl od vlastníků legálně pronajatou a není jeho starost, pokud teď majitel tvrdí, že podpis na smlouvě není jeho. Za rozpoutáním kauzy vidí údajnou závist ostatních zemědělců, kteří mimo jiné nemohou "rozdýchat", že se před lety ze zaměstnance jedné místní farmy vypracoval na podnikatele.

Zkušenost jednoho z podvedených ale ukazuje, že podvodníci se zřejmě nezastavili před ničím. "Zjistili jsme, že Marian Šimko si podvodně za účelem čerpání dotací pronajal pozemky od mých rodičů, tety, babičky, a dokonce i od mého prapradědečka, který zemřel ve třicátých letech minulého století a stále byl evidován ve výpisu z katastru nemovitostí. Všechny je sám podepsal na zfalšované nájemní smlouvy," říká jedna z podvedených osob, jejíž jméno redakce zná, vzhledem k jejím obavám z možné msty je ale slíbila neuvádět.

Peníze po podvodnících budou fondy chtít zpátky

Zemědělci na Třinecku odhadují, že podvedených vlastníků půdy může být mnohem víc než třicet. "Může to být i více než sto lidí, někteří o tom zatím ani neví," myslí si jeden ze zemědělců. O případu už vědí i na ministerstvu zemědělství.

"Případem se zabývá nejen místní AZV, ale i Státní zemědělský intervenční fond a rozkladová komise ministra. Ministerstvo zemědělství smlouvy detailně zkoumá a při zjištění chyb nebo nepravdivého uvedení údajů budou pozemky odebrány z veřejného registru půdy," sděluje mluvčí ministerstva Jan Žáček.

Na Státním zemědělském intervenčním fondu zatím vědí jen o jednom případu žadatele o dotaci, kterého již státní zástupce obžaloval z toho, že se snažil zfalšovanými nájemními smlouvami vylákat z fondu peníze. "V daném případě jsme přerušili řízení o dotacích, a to do doby rozhodnutí soudu," říká mluvčí fondu Petr Hlavatý. V případě, že bude obžalovaná osoba odsouzena, dotace podle něj od fondu nedostane.

"Pokud zjistíme, že v předchozích letech byly již na dané pozemky dotace vyplaceny, zahájíme správní řízení o vrácení peněz neoprávněně vyplacených v době, kdy byla podle soudu páchána trestná činnost. Může se jednat o stovky tisíc až jednotky milionů korun," dodává Petr Hlavatý.

Zfalšovat podpis na smlouvě je snadné, nemusí být ověřený

Jak je možné, že pracovníci AZV ve Frýdku-Místku přijali spolu s žádostmi o dotace i nájemní smlouvy, na nichž byl podle vlastníků půdy zfalšován jejich podpis? "V občanském zákoníku není uvedeno nic o tom, že by součástí nájemní smlouvy měl být ověřený podpis. Jak tedy mají pracovníci agentury zjistit jeho pravost?" podotýká vedoucí AZV ve Frýdku-Místku Jiří Matějka.

Podle Petra Liberdy je dnes velmi snadné zfalšovat ve smlouvě podpis vlastníka půdy, aniž by se na to přišlo. A to nahrává podvodníkům. "Dřív musela být smlouva notářsky ověřena, případně podepsána přímo na agentuře. Vše důkladně ověřovali. Nebylo možné jako dnes, že někdo zfalšoval podpis vlastníka půdy a ještě si v něm spletl háčky nebo písmena, jak se to stalo."

Zatímco jedna osoba teď kvůli možným špinavým praktikám čelí obžalobě u soudu, další začala stíhat policie pro zločin dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropského společenství.

Zemědělci na Třinecku a Jablunkovsku se zlobí, že jim podvodníci kazí dobrou pověst. Nedávno pětatřicet z nich sepsalo memorandum, ve kterém se shodli, že nekalé praktiky už překročily únosnou míru a oni se chtějí bránit. Krátce předtím policii někdo anonymně podal trestní oznámení na třiadvacet z nich za to, že údajně podvádějí s dotacemi. Podle zemědělců je to snaha odvést pozornost od skutečných podvodů jinam.


Video