Pražský vrchní soud změnil původní verdikt městského soudu, který loni v září uložil podnikateli "jen" pět let vězení.
Šebek v roce 1994 uzavřel s ministerstvem obrany kupní smlouvu na areál kasáren ve Vimperku na Prachaticku. Podle rozsudku objekty záhy rozprodával dalším zájemcům, ale armádě za ně nezaplatil.
Předseda senátu Jaromír Klimša zdůvodnil zpřísnění trestu společenskou nebezpečností jednání obžalovaného. Upozornil, že způsobená škoda několikanásobně převýšila zákonem stanovenou pětimilionovou spodní hranici pro škodu velkého rozsahu.
Dosud bezúhonný pětatřicetiletý podnikatel si má trest odpykat ve věznici s dozorem.
Šebek: Měl jsem slíbený úvěr
Šebek před podpisem smlouvy ujišťoval realitní kancelář a jejím prostřednictvím i ministerstvo o příslibu bankovního úvěru, z něhož by areál uhradil.
Majetek získal pod podmínkou, že ho do jednoho měsíce zaplatí. Další podmínka mu zapovídala rozprodávat jeho části do doby, než bude splacen.
Obžalovaný však podle soudu nezaplatil ani korunu. Bezprostředně poté, co byl zapsán jako vlastník majetku do katastru nemovitostí, začal objekty rozprodávat.
Podnikatel ale trvá na své nevině: "Bankovní příslib byl jasně předán realitní kanceláři i ministerstvu obrany. Tento doklad tam někde musí existovat."
Už u soudu nižší instance tvrdil, že peníze z rozprodaného majetku byly použity výlučně na rekonstrukci areálu, jehož část, hodnocenou na 110 milionů korun, prý armáda dostala zpět.
Obhájce: Šebek chtěl částku splatit
Podle advokáta měl Šebek v úmyslu armádě dlužnou částku splatit, ale překazil mu to finanční úřad.
Když totiž Šebek nezaplatil daň z prodeje nemovitostí a na výzvy finančního úřadu nereagoval, vydal katastrálnímu úřadu příkaz, že může povolit převod vlastnictví z Šebka na další osoby až v okamžiku, kdy kupující daň za obžalovaného zaplatí.
Tento krok finančního úřadu podle obhájce způsobil, že jedna plzeňská firma, která od Šebka chtěla odkoupit část kasáren za 85 milionů korun, na poslední chvíli od smlouvy odstoupila. "Šebek tak přišel o peníze, z nichž chtěl armádě dluh zaplatit," uvedl advokát.
Ředitelka vimperského finančního úřadu Marie Šleisová, která v procesu se Šebkem svědčila, ale prohlásila, že její úřad postupoval přesně podle předpisů. Uvedla, že podnikatel neplatil daň, nepřebíral od úřadu zásilky a na upomínky nereagoval. Úřadu proto podle ní nezbyla jiná možnost, než daň vymáhat od lidí, kteří od Šebka nemovitosti kupovali.
Obrana neprověřila, zda je kupující solventní
Při předchozím soudním přelíčení vyšlo najevo, že komise pro prodej a převod neupotřebitelného majetku ministerstva obrany počátkem 90. let neprověřovala solventnost zájemců o stovky přebytečných nemovitostí a rozhodovala se jen na základě doporučení realitní kanceláře.
