Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Analýza DNA pravěkých lidí odhalila incestní vztahy i mezidruhové křížení

  21:24aktualizováno  21:24
Analýza genomu z ostatků pravěkých lidí ze sibiřské jeskyně ukázala, že neandrtálci pravděpodobně holdovali incestním vztahům a křížili se i s našimi předky. Kromě toho z nalezené kosti vědci získali dosud nejucelenější sekvenci DNA neandrtálce a poukázali na možnost existence záhadného pravěkého druhu lidí.

Ilustrační snímek. | foto: U.S. DoE Human Genome Project

Vědcům z Max-Planckova institutu pro evoluční Antropologii se podařilo z kosti získat sekvenci prozatím nejucelenější neandrtálské DNA, jenž poukazuje na incestní soužití pravěkých lidí.

Analýzou DNA z kůstky neandrtálské ženy nalezené v sibiřské Denisově jeskyni výzkumníci totiž zjistili, že se pravděpodobně narodila nevlastním sourozencům se stejnou matkou. "V úvahu však přichází i možnost, že jejími rodiči byli strýc s neteří nebo teta se synovcem," popsali vědci.

Antropologický výzkum v Denisově jeskyni badatelům významně pomohl posunout znalosti o pravěkých lidech. Na základě zdejších nálezů vědci v roce 2010 oznámili také objev nového lidského druhu, který pojmenovali po místě nálezu. Genom takzvaných denisovanů se liší od neandrtálců i moderních lidí, uvádí britská BBC

Vedle denisovanských kosterních ostatků obsahovala jeskyně bohaté artefakty z různých období patřící neandrtálcům i Homo sapiens (přímému předkovi současného člověka).

DNA neandrtálců i denisovanů koluje i v nás

Porovnání genetických sekvencí neandrtálců, denisovanů a Homo sapiens navíc odhalilo podrobnosti z jejich vzájemných evolučních vztahů. Výsledky testů ukázaly, že druhová větev neandrtálců a denisovanů se od předka dnešního člověka oddělila přibližně před 400 tisíci lety. Do dvou různých druhů se pak neandrtálci a denisované rozdělili asi o sto tisíc let později.

Výsledky však odhalily i překvapující zjištění: v genomu denisovanů kolovaly navíc známky DNA záhadného čtvrtého druhu, který se měl od ostatních vývojových linií pravěkých lidí oddělit před více než milionem let.

Testy DNA rovněž ukázaly, že nezřídka docházelo k mezidruhovému mísení. Času na takové "bratříčkování" měly druhy dost. Homo sapiens se objevil jako samostatný druh asi před 400 tisíci lety a neandrtálci zmizeli před 30 tisíci lety. Výzkum uvádí, že 1,5 až 2,1 procenta genomu současné neafrické populace tvoří DNA neandrtálců.

Denisované naopak zanechali genetickou stopu mezi některými oceánskými etniky. Asi šest procent jejich DNA koluje mezi původními obyvateli Austrálie. Přibližně 0,2 procenta denisovanského genomu obsahuje DNA amerických etnik.

"Mezi druhy jednoduše docházelo ke křížení, o němž víme, ale nepochybuji o tom, že existují i mezidruhová křížení, která jsme zatím neobjevili," prohlásil Montgomery Slatkin z Kalifornské univerzity v Berkely. 

Autor:


Témata: Neandrtálci




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.