Základní výsledek ankety jsme vám přinesli už v úterý (viz zde): ankety se zúčastnilo 98 830 čtenářů. Podporu odchodu České republiky z EU vyjádřilo 53,1 % z nich, pro setrvání bylo 46,9 %.
Internetovou anketu nabídla redakce iDNES.cz čtenářům pro přiblížení pocitů britských voličů, které ve čtvrtek 23. června budou hlasovat o skutečném odchodu z EU (články o britském referendu najdete zde).
Ankety na iDNES.cz se účastnili v naprosté většině muži - příslušnic něžného pohlaví bylo jen 17 procent. Celkový výsledek to ovlivnilo jen minimálně, ženy byly vůči členství v EU těsně kritičtější než muži (53,9 % oproti 52,9 %).
Výraznější rozdíly se pak projevily mezi skupinami čtenářů podle věku a podle velikosti místa bydliště. Obecně platilo, že čím mladší účastníci, tím větší část podporovala setrvání v EU - s tou výjimkou, že největší podíl odpůrců členství neměla nejstarší věková skupina (60+), ale lidé ve věku 40 až 59 let.
(Pokud se vám graf nezobrazuje, klikněte zde.)
Pokud jde o velikost bydliště, odpůrci členství mezi čtenáři shodně nejvýraznějším poměrem (59 ku 41 procentům) převládali v malých (5 až 15 tisíc) a středně velkých (15 až 50 tisíc) městech. Zastánců členství bylo o trochu víc v nejmenších obcích (do pěti tisíc obyvatel) a městech nad 50 tisíc obyvatel, ve velkoměstech (přes 100 tisíc) nad odpůrci členství převážili.
(Pokud se vám graf nezobrazuje, klikněte zde.)
Z deseti hodnocených aspektů souvisejících se členstvím v EU (či přesněji toho, jak si v nich EU vede) nejlépe dopadly volný pohyb zboží, volný pohyb osob a možnost práce v zahraničí. U zastánců i odpůrců členství převážilo kladné vnímání těchto hledisek (v tabulkách níže označujeme za „velmi kladná“ ta hlediska, kde čtenáři udělili alespoň dvakrát víc kladných „známek“ oproti záporným; u „velmi záporných“ hledisek to platí opačně).
| Velmi kladná hlediska | Volný pohyb zboží, volný pohyb osob, práce v zahraničí, koordinovaná zahraniční a bezpečnostní politika, systém dotací |
| Převážně kladná hlediska | Euro a společná měnová politika |
| Velmi záporná hlediska | - |
| Převážně záporná hlediska | Společná zemědělská politika, společná unijní legislativa, směrování k větší integraci, rozšiřování EU o další státy |
Stoupenci členství označili čtyři aspekty, v nichž si podle nich EU vede špatně - například ve společné zemědělské politice či směřování k větší integraci. Pokud jde o odpůrce členství v EU, u všech sedmi hledisek, která vnímají negativně, byl poměr „protiunijních“ hlasů velmi výrazný.
| Velmi kladná hlediska | Volný pohyb zboží, práce v zahraničí |
| Převážně kladná hlediska | Volný pohyb osob |
| Velmi záporná hlediska | Euro a společná měnová politika, koordinovaná zahraniční a bezpečnostní politika, společná zemědělská politika, systém dotací, společná unijní legislativa, směřování k větší integraci, rozšiřování EU o další státy |
| Převážně záporná hlediska | - |
59 ku 41 (nebo 57 ku 43) pro EU. Proč výzkumy vyšly jinak?
Výsledky internetové ankety, jak jsme uvedli už dříve (viz zde), nemohou odrážet postoje statisticky reprezentativního vzorku obyvatel ČR. Tedy vzorku, jehož složení - zastoupením pohlaví, věkovým rozložením, vzděláním či velikostí místa bydliště - věrně kopíruje skutečnou strukturu obyvatel země.
Internetová anketa to neumí, protože internetová populace (konkrétně v tomto případě množina čtenářů iDNES.cz, kteří hlasovali v anketě) neodpovídá skutečné. Naše anketa například nikomu neupřela právo hlasovat na základě toho, že jsme hlasů od jeho věkové skupiny měli už dostatek.
Rozdíl ankety iDNES.cz a výzkumůStruktura čtenářů, kteří se účastnili ankety, je dobrou ukázkou, proč internetové průzkumy brát s nadhledem a co znamená upozornění, že „nejsou reprezentativní“. Mezi našimi hlasujícími čtenáři například byli zhruba polovičně zastoupeni obyvatelé obcí do 5 000 obyvatel (než odpovídá jejich podílu v populaci) a zhruba dvojnásobně lidé z měst nad sto tisíc obyvatel. Výraznou disproporcí bylo i nízké zastoupení žen. Nezjišťovali jsme také, koho jste naposledy volili do Sněmovny, ale některé výzkumy se snaží být reprezentativní i podle tohoto kritéria (postoje lidí konkrétně k EU se hodně různí právě podle stran, které podporují). Porovnání skupin hlasujících čtenářů mezi sebou ukázalo dva rysy, které potvrzují i reprezentativní výzkumy:
|
I proto dopadla naše anketa jinak než aktuální výzkum agentury Median pro Český rozhlas, podle nějž zastánci členství v EU převažují nad stoupenci odchodu podílem 59 ku 41 procentům (dotazování bylo osobní a telefonické, výzkum dle Medianu reprezentuje rozložení populace i z hlediska pracovního statusu a posledních voleb do Sněmovny).
Zjištění agentury Median se velmi podobá dubnovému výzkumu CVVM, v němž zastánci členství převážili nad odpůrci poměrem 57 ku 43 procentům (stejně jako v naší anketě odhlížíme od lidí bez jasného názoru).
Lze tak říci, že v internetové veřejnosti, která se zapojila do naší ankety, jsou kritici členství České republiky v EU zastoupeni větším poměrem (zhruba o 12 až 15 procentních bodů) než ve vzorcích obyvatel reprezentativních podle metodik agentur CVVM či Median (strukturu vzorku Medianu najdete v závěru jejich tiskové zprávy).
Podle sociologa Daniela Prokopa z Medianu mají lidé odpovídající on-line v agenturních průzkumech občas specifické postoje, pokud jde o politiku. „Například on-line výzkumy v Británii realizované po vraždě Jo Coxové vycházejí v průměru jednoprocentním náskokem ‚brexitu‘ a telefonní výzkumy, kde se volá na náhodně vybraná čísla, zhruba čtyřprocentním náskokem zastánců setrvání v Unii. Anket na webech se často účastní lidé s vyhraněnými názory, což mohou v případě EU být spíše odpůrci,“ řekl iDNES.cz Prokop.
Pozor na iluzi skupinové shody
Vysvětlení, proč anketa dopadla vyrovnaněji, než jaké názory - pravděpodobně - převažují ve vašem okolí, je prosté: lidé tvoří názorové skupiny. Vliv má i to, že lidský mozek se cíleně snaží (bez ohledu na to, co si přejeme) o určité zjednodušení svého chodu. Zkrátka o to, aby se nepřetížil.
Lidé proto mají obecně tendenci věnovat větší (a méně kritickou) pozornost názorům, s nimiž sami souzní, a informacím, které potvrzují jejich vidění světa. Umí si dokonce cíleně vytvářet falešné vzpomínky, s nimiž zacházejí jako s danou pravdou (více v tomto článku) - a pokud jsou s nějakým názorem ve skupině, do níž chtějí patřit, v menšině, příliš se jím nechlubí.
Dohromady to všechno napomáhá vytvářet tzv. iluzi skupinové shody. Díky sociálním sítím je dnes efekt této iluze ještě silnější než dříve, zmíněné sítě totiž dávají uživatelům velkou moc nad tím, jaké informace se k nim dostanou. Není ale absolutní, například Facebook, který stále více lidí bere za primární informační zdroj, výrazně filtruje, co se k lidem dostane, i když to málokdo tuší.
