Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odpor vůči EU těží z menších měst a lidí po čtyřicítce, ukázala anketa

  16:33aktualizováno  16:33
Největší část čtenářů iDNES.cz preferujících odchod z EU tvoří obyvatelé menších měst a lidé pozdně středního věku. Ukázala to anketa, do níž se zapojilo na sto tisíc čtenářů. Časový souběh s reprezentativním výzkumem ukazuje ale i to, na co si při interpretaci internetových anket dát pozor.

V roce 2004, z nějž pochází snímek oslavného ohňostroje, výrazná většina Čechů se členstvím v EU souhlasila. Od té doby podpora zeslábla. | foto: Petr NovotnýMAFRA

Základní výsledek ankety jsme vám přinesli už v úterý (viz zde): ankety se zúčastnilo 98 830 čtenářů. Podporu odchodu České republiky z EU vyjádřilo 53,1 % z nich, pro setrvání bylo 46,9 %.

Internetovou anketu nabídla redakce iDNES.cz čtenářům pro přiblížení pocitů britských voličů, které ve čtvrtek 23. června budou hlasovat o skutečném odchodu z EU (články o britském referendu najdete zde).

Ankety na iDNES.cz se účastnili v naprosté většině muži - příslušnic něžného pohlaví bylo jen 17 procent. Celkový výsledek to ovlivnilo jen minimálně, ženy byly vůči členství v EU těsně kritičtější než muži (53,9 % oproti 52,9 %).

Výraznější rozdíly se pak projevily mezi skupinami čtenářů podle věku a podle velikosti místa bydliště. Obecně platilo, že čím mladší účastníci, tím větší část podporovala setrvání v EU - s tou výjimkou, že největší podíl odpůrců členství neměla nejstarší věková skupina (60+), ale lidé ve věku 40 až 59 let.

(Pokud se vám graf nezobrazuje, klikněte zde.)

Pokud jde o velikost bydliště, odpůrci členství mezi čtenáři shodně nejvýraznějším poměrem (59 ku 41 procentům) převládali v malých (5 až 15 tisíc) a středně velkých (15 až 50 tisíc) městech. Zastánců členství bylo o trochu víc v nejmenších obcích (do pěti tisíc obyvatel) a městech nad 50 tisíc obyvatel, ve velkoměstech (přes 100 tisíc) nad odpůrci členství převážili.

(Pokud se vám graf nezobrazuje, klikněte zde.)

Z deseti hodnocených aspektů souvisejících se členstvím v EU (či přesněji toho, jak si v nich EU vede) nejlépe dopadly volný pohyb zboží, volný pohyb osob a možnost práce v zahraničí. U zastánců i odpůrců členství převážilo kladné vnímání těchto hledisek (v tabulkách níže označujeme za „velmi kladná“ ta hlediska, kde čtenáři udělili alespoň dvakrát víc kladných „známek“ oproti záporným; u „velmi záporných“ hledisek to platí opačně).

EU pohledem čtenářů-zastánců členství ČR
Velmi kladná hlediskaVolný pohyb zboží, volný pohyb osob, práce v zahraničí, koordinovaná zahraniční a bezpečnostní politika, systém dotací
Převážně kladná hlediskaEuro a společná měnová politika
Velmi záporná hlediska-
Převážně záporná hlediskaSpolečná zemědělská politika, společná unijní legislativa, směrování k větší integraci, rozšiřování EU o další státy
  

Stoupenci členství označili čtyři aspekty, v nichž si podle nich EU vede špatně - například ve společné zemědělské politice či směřování k větší integraci. Pokud jde o odpůrce členství v EU, u všech sedmi hledisek, která vnímají negativně, byl poměr „protiunijních“ hlasů velmi výrazný.

EU pohledem čtenářů-odpůrců členství ČR
Velmi kladná hlediskaVolný pohyb zboží, práce v zahraničí
Převážně kladná hlediskaVolný pohyb osob
Velmi záporná hlediskaEuro a společná měnová politika, koordinovaná zahraniční a bezpečnostní politika, společná zemědělská politika,
systém dotací, společná unijní legislativa, směřování
k větší integraci, rozšiřování EU o další státy
Převážně záporná hlediska-

59 ku 41 (nebo 57 ku 43) pro EU. Proč výzkumy vyšly jinak?

Výsledky internetové ankety, jak jsme uvedli už dříve (viz zde), nemohou odrážet postoje statisticky reprezentativního vzorku obyvatel ČR. Tedy vzorku, jehož složení - zastoupením pohlaví, věkovým rozložením, vzděláním či velikostí místa bydliště - věrně kopíruje skutečnou strukturu obyvatel země.

Internetová anketa to neumí, protože internetová populace (konkrétně v tomto případě množina čtenářů iDNES.cz, kteří hlasovali v anketě) neodpovídá skutečné. Naše anketa například nikomu neupřela právo hlasovat na základě toho, že jsme hlasů od jeho věkové skupiny měli už dostatek.

Rozdíl ankety iDNES.cz a výzkumů

Struktura čtenářů, kteří se účastnili ankety, je dobrou ukázkou, proč internetové průzkumy brát s nadhledem a co znamená upozornění, že „nejsou reprezentativní“.

Mezi našimi hlasujícími čtenáři například byli zhruba polovičně zastoupeni obyvatelé obcí do 5 000 obyvatel (než odpovídá jejich podílu v populaci) a zhruba dvojnásobně lidé z měst nad sto tisíc obyvatel. Výraznou disproporcí bylo i nízké zastoupení žen.

Nezjišťovali jsme také, koho jste naposledy volili do Sněmovny, ale některé výzkumy se snaží být reprezentativní i podle tohoto kritéria (postoje lidí konkrétně k EU se hodně různí právě podle stran, které podporují).

Porovnání skupin hlasujících čtenářů mezi sebou ukázalo dva rysy, které potvrzují i reprezentativní výzkumy:

  • členství v EU nejvíce podporují mladí, s věkem přibývá kritiků, přičemž u lidí středního věku je vyšší podíl kritiků než u lidí po šedesátce
  • členství v EU jsou nejvíce nakloněni obyvatelé velkoměst, následně obyvatelé nejmenších sídel; nejvyšší podíl kritiků je mezi obyvateli menších (a středních) měst

I proto dopadla naše anketa jinak než aktuální výzkum agentury Median pro Český rozhlas, podle nějž zastánci členství v EU převažují nad stoupenci odchodu podílem 59 ku 41 procentům (dotazování bylo osobní a telefonické, výzkum dle Medianu reprezentuje rozložení populace i z hlediska pracovního statusu a posledních voleb do Sněmovny).

Zjištění agentury Median se velmi podobá dubnovému výzkumu CVVM, v němž zastánci členství převážili nad odpůrci poměrem 57 ku 43 procentům (stejně jako v naší anketě odhlížíme od lidí bez jasného názoru).

Lze tak říci, že v internetové veřejnosti, která se zapojila do naší ankety, jsou kritici členství České republiky v EU zastoupeni větším poměrem (zhruba o 12 až 15 procentních bodů) než ve vzorcích obyvatel reprezentativních podle metodik agentur CVVM či Median (strukturu vzorku Medianu najdete v závěru jejich tiskové zprávy).

Podle sociologa Daniela Prokopa z Medianu mají lidé odpovídající on-line v agenturních průzkumech občas specifické postoje, pokud jde o politiku. „Například on-line výzkumy v Británii realizované po vraždě Jo Coxové vycházejí v průměru jednoprocentním náskokem ‚brexitu‘ a telefonní výzkumy, kde se volá na náhodně vybraná čísla, zhruba čtyřprocentním náskokem zastánců setrvání v Unii. Anket na webech se často účastní lidé s vyhraněnými názory, což mohou v případě EU být spíše odpůrci,“ řekl iDNES.cz Prokop.

Pozor na iluzi skupinové shody

Vysvětlení, proč anketa dopadla vyrovnaněji, než jaké názory - pravděpodobně - převažují ve vašem okolí, je prosté: lidé tvoří názorové skupiny. Vliv má i to, že lidský mozek se cíleně snaží (bez ohledu na to, co si přejeme) o určité zjednodušení svého chodu. Zkrátka o to, aby se nepřetížil.

Lidé proto mají obecně tendenci věnovat větší (a méně kritickou) pozornost názorům, s nimiž sami souzní, a informacím, které potvrzují jejich vidění světa. Umí si dokonce cíleně vytvářet falešné vzpomínky, s nimiž zacházejí jako s danou pravdou (více v tomto článku) - a pokud jsou s nějakým názorem ve skupině, do níž chtějí patřit, v menšině, příliš se jím nechlubí.

Dohromady to všechno napomáhá vytvářet tzv. iluzi skupinové shody. Díky sociálním sítím je dnes efekt této iluze ještě silnější než dříve, zmíněné sítě totiž dávají uživatelům velkou moc nad tím, jaké informace se k nim dostanou. Není ale absolutní, například Facebook, který stále více lidí bere za primární informační zdroj, výrazně filtruje, co se k lidem dostane, i když to málokdo tuší.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.