Karel Schwarzenberg si takto opřel hlavu o čelo loni v září na představení projektu na podporu němčiny Šprechtíme. Pokud si přečte poslední průzkum preferencí agentury CVVM, zřejmě toto gesto zopakuje.

Karel Schwarzenberg si takto opřel hlavu o čelo loni v září na představení projektu na podporu němčiny Šprechtíme. Pokud si přečte poslední průzkum preferencí agentury CVVM, zřejmě toto gesto zopakuje. | foto: Petr Topičpro iDNES.cz

Podpora TOP 09 spadla na dvouleté minimum, komunisté se drží před ODS

  • 1297
Volební výsledek pouhých 8,5 procenta přisoudil průzkum agentury CVVM druhé nejsilnější vládní straně TOP 09. Partaj vedená Karlem Schwarzenbergem a Miroslavem Kalouskem se tak, zřejmě i kvůli nepopulárním reformám, ocitla na dvouletém minimu.

V prosinci 2011 by TOP 09 ve volbách získala 17,5 procenta hlasů. Strana "reformních bouráků" byla v těsném závěsu za ODS. Jenže od té doby voliči od "topky" utíkají. V lednu zaznamenala patnáct procent. V únoru a březnu čtrnáct, v dubnu 11,5, v květnu 10,5, v červnu 10. A teď už jen 8,5 % (tiskovou zprávu agentury CVVM najdete zde).

Volby by nyní vyhráli sociální demokraté s přesvědčivou většinou 31,5 % hlasů. Stejně jako před prázdninami se na druhém místě před ODS drží komunisté, byť je rozdíl mezi nimi půl procentního bodu. Navíc ve volbách KSČM proti průzkumům často doplácí na to, že se pro ni jen málokdy rozhodnou voliči, kteří do poslední chvíle váhají.

Volební model, září 2012 podle průzkumu CVVM

Pátou a poslední stranou, která by dosáhla na křesla ve Sněmovně, je KDU-ČSL. Té volební model přisoudil zisk rovných šesti procent. Zemanovci by získali tři procenta, zelení 1,5 %, na hranici jednoho procenta pak skončili Lidem, Piráti, Suverenita a ANO 2011 podnikatele Andreje Babiše.

Model a stranické preference

Stranické preference jsou v zásadě anketou o tom, kterou stranu mají lidé v oblibě - bez ohledu na to, zda skutečně půjdou volit. V "koláči" stranických preferencí patří díl i lidem, kteří volit nepůjdou nebo nejsou rozhodnutí.

Volební model pak odráží předpokládaný podíl zisku dané strany na celkovém počtu platných hlasů.

TOP 09 ztrácí popularitu i kvůli tomu, že se vládní kroky symbolizované jejími ministry bezprostředně prolínají do života lidí: Miroslav Kalousek vede finance a neúprosně zvyšuje DPH. Jaromír Drábek rozčiluje voliče závislé na různé formě podpory či dávek a úřad ministra zdravotnictví patří k nejostřelovanějším vládním pozicím dlouhodobě.

Kalousek kromě toho vehementně hájí či hájil nepopulární pozice - církevní restituce, obří tendr na likvidaci ekologických škod nebo Vlastu Parkanovou, obviněnou v kauze letounů CASA.

TOP 09 tak ztrácí, aniž by vyměnila jediného z pěti ministrů. ODS s ostudou vyměnila ministry životního prostředí a průmyslu, premiér Petr Nečas též udělal rošády na zemědělství a spravedlnosti a z původních ministrů ODS zůstal už jen aférou ProMoPro zasažený Alexandr Vondra - ale volební model největší vládní strany se drží kolem 22 %.

Značnou částí veřejnosti kritizovaná prohibice se do průzkumu nepromítla, sběr dat totiž skončil ještě před jejím zavedením. Stejně tak se nestihla projevit neschopnost ministryně kultury Aleny Hanákové vysvětlit, proč odvolala ředitele Národního divadla (více o vysvětlování čtěte zde).

Bez ČSSD by se vládní většina neobešla

Z průzkumu se zdá, že jsou lidé citlivější na reformy či škrty než na aféry a vnitrostranické boje.

Povolební matematika by při potvrzení daného modelu nebyla příliš složitá. Při vyloučení spolupráce ODS a komunistů by se totiž žádná parlamentní většina neobešla bez ČSSD. Ta by si mohla vybrat, zda se například nechá tolerovat komunisty, zopakuje si velkou koalici s ODS nebo se spojí s dvojicí menších stran KDU-ČSL a TOP 09.

Zejména bližší budoucí vazbu mezi sociální demokracií a lidovci nelze vyloučit. Ve středu obě strany, ještě spolu se zelenými, představily společného kandidáta do Senátu sociologa Martina Potůčka. "Spojuje nás kritika současné vlády a důraz na hodnoty, které se týkají spravedlnosti a lidské důstojnosti," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (více o možném spojenectví zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video