Ministři vlády Petra Nečase schválili snížení podpory pro stavební spoření i nižší slevu na dani na poplatníka o 1200 korun.

Ministři vlády Petra Nečase schválili snížení podpory pro stavební spoření i nižší slevu na dani na poplatníka o 1200 korun. | foto: Michal Doležal, ČTK

Podpora stavebního spoření klesne, daně na rok stoupnou kvůli povodním

  • 1346
Vláda Petra Nečase schválila balík úsporných opatření. Ministři se dohodli například na snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu i na "povodňové dani", tedy na snížení slevy na dani na poplatníka pro příští rok na 1 200 korun. Významné škrty se týkají i sociálních dávek, stát omezí třeba vyplácení porodného.

Jednání vlády trvalo sedm hodin. Krátce před devátou hodinou večer dva ministři iDNES.cz potvrdili, že se vláda shodla na opatřeních, které pocítí nejvíce lidí. Státní podpora u stavebního spoření klesne na polovinu, přičemž vláda již dříve avizovala, že se to bude týkat i již uzavřených smluv.

Místo 3 tisíc korun ročně tak lidé ke svému vkladu u stavební spořitelny dostanou příští rok od státu 1 500 korun, u starších smluv to místo 4 500 korun bude rovněž polovina. V dalších letech se bude vyplácet maximální podpora 2 tisíce korun. (čtěte o změnách ve stavebním spoření) ČSSD chce změny u stavebního spoření napadnout u Ústavního soudu.

Nižší sleva na dani o 1 200 korun má platit jen příští rok

Nižší budou také slevy na dani. Každý daňový poplatník si při podání daňového přiznání bude moci místo 24 840 korun odečíst z daní o 1 200 korun méně. Pro návrh se vžil název "povodňová stokoruna", protože vláda po povodních na Liberecku a v Ústeckém kraji řekla, že dá vyšší výnos z této daně na protipovodňová opatření.

"Splnil se můj požadavek, že toto snížení na dani bude platit pouze příští rok," řekl premiér Petr Nečas. Ministru financí Miroslavu Kalouskovi z TOP 09 se nepodařilo prosadit snížení slevy na dítě o 240 korun. Proti tomu byl jak premiér, tak další ministři z ODS a Věcí veřejných.

Jedním z dalších míst, kde chce vláda šetřit, je snížení sumy na platy státních zaměstnanců na příští rok o 10 procent. Proti tomu v úterý v Praze demonstrovalo okolo 40 tisíc policistů, hasičů, státních úředníků a dalších odborářů. (o protestech odborů čtěte zde)

Vláda na snížení částky na platy trvá. Pod tlakem odborářů, ale i kolegů z kabinetu, musel nakonec ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zatím ustoupit od okamžité zásadní změny platů ve veřejném sektoru překopáním tarifních tabulek. Ministr chce snížit význam pevné části mzdy a posílit význam individuálních odměn.

Demonstrace odborářů proti vládním škrtům na Palachově náměstí v Praze. (21. září 2010)

Ministrovi vnitra Radku Johnovi se na jednání vlády podařilo prosadit, že oproti původním úsporným plánům vlády nebude zdaněno odchodné policistů - maximálně šestiměsíční, které dostávají podle počtu odsloužených let. I to se dá přičíst úterní mohutné demonstraci policistů s dalšími odboráři. "Je to výrazný úspěch a signál, že stojíme o zkušené příslušníky," řekl John k ústupku, který si vybojoval ve vládě.

ČSSD neumožní zrychlené projednání vládních škrtů

Změny musí ještě schválit parlament. Vláda ale má ve Sněmovně většinu 118 poslanců, takže opozice může prosazení změn nanejvýš brzdit.

Sociální demokraté už před jednáním vlády řekli, že nebudou Nečasovu kabinetu v parlamentu nic ulehčovat. Nechtějí především umožnit, aby zákony, jimiž chce vláda škrtat státní výdaje, prosadila koalice během jednoho dne v mimořádném režimu. (více o plánovaném postupu ČSSD)

Součástí vládních úspor jsou i sociální škrty - zrušení sociálního příspěvku, nižší dlouhodobá nemocenská či omezení výplat porodného. Vyplácet se bude jen na první dítě a dostanou ho pouze rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima.

"V souladu s koaliční smlouvou se sníží příspěvek jen v případě čtyřleté mateřské," řekl iDNES.cz ministr Vít Bárta z Věcí veřejných. Bez ohledu na to, jak dlouho by rodič s dítětem doma zůstal, stát by mu přispěl celkovou částkou 216 tisíc korun. Všechny změny vláda prosazuje, aby stlačila schodek rozpočtu na příští rok na 135 miliard korun.

Šetření se dotkne i poslanců a senátorů. Zdaněny mají být jejich náhrady, které dostávají k platu, a jejich základní plat chce vláda snížit o pět procent. "Snížené platy politiků zůstanou až do roku 2014," řekl po jednání vlády Nečas.

Vláda schválila také snížení příspěvků politickým stranám za mandát o pět procent. Od ledna by tak platba straně za poslance nebo senátora měla klesnout z 900 na 855 tisíc korun, krajský zastupitel by místo rovného čtvrt milionu měl straně vynést 237 tisíc korun. Celkem stát za mandáty vyplácí 437 milionů korun ročně, po úpravě by suma měla klesnout na zhruba 416 milionů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video