Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podobu Velikonoc diktuje životní styl, říká etnografka

  14:46aktualizováno  14:46
Vysočina - Velikonoce jako svátky příchodu jara a především oslavy mučednické smrti a zmrtvýchvstání Krista se slavily na Vysočině stejně jako v jiných regionech od nepaměti a jejich průběh se až na drobnosti nijak neodlišoval. V něčem však přece. "Jejich celková podoba byla poněkud chudší, což odpovídalo i tomuto ne příliš bohatému kraji hornaté Vysočiny," říká etnografka jihlavského Muzea Vysočiny Dana Nováková.

Do jaké doby v minulosti lze  slavení Velikonoc na Vysočině vystopovat?
Slavení velikonočních svátků má opravdu dlouhou historii a tradici. Nejbohatší písemné doklady o slavení těchto svátků jsou sice z devatenáctého a dvacátého století, ale lze je zpětně vysledovat až do středověku. V některých momentech lze hovořit o vlivu i z doby předkřesťanské. Navazovaly na židovský svátek pesach, který byl památkou na vysvobození Židů ze zajetí v Egyptě. Pro křesťany byly ale Velikonoce vždy příležitostí k oslavě umučení a vzkříšení Krista, a snažili se proto o přísné oddělení od židovské tradice.


Byly postaveny na nějakém náboženském základě, nebo vycházejí spíš z lidových zvyklostí?
Na velikonoční svátky lze v podstatě nahlížet ze dvou úhlů: z pohledu náboženské tradice již zmiňované u Židů a křesťanů a dále pak z pohledu lidového pojetí, opředeného řadou pověr a zvyků, které sahají až do pohanské doby - oslavy slunovratu, ochrana zdraví a úrody, nebo odvrácení škodlivého vlivu zlých sil. Do oblasti lidového pojetí spadá i například pomlázka a veselí, spojené s Červeným pondělkem.


Jaké byly dříve typické slavnosti jara na Vysočině, co symbolizovaly?
Nejčastěji, a stejně tak tomu bylo i na Vysočině, docházelo k mísení obou těchto vlivů. Postní období začínalo Popeleční středou, trvalo celých čtyřicet dní a končilo Božím hodem velikonočním. Před samotnými Velikonocemi předcházelo tedy šest nedělí, naplněných různými obyčeji a praktikami jako je vítání jara, vynášení Morany, chození s lítem, vaření typických pokrmů, či svěcení kočiček. Následoval vlastní svatý pašijový týden, spojovaný s již zmíněnou křesťanskou tradicí.
Z dávných zvyků lze připomenout hrkání mládeže místo zvonění zvonů při obchůzkách vesnicí od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, chození s proutkem po koledě na Zelený čtvrtek, věštění na Velký pátek, které mělo odhalit roušku budoucna, svěcení ohně a pokrmů na Bílou sobotu. Bývaly také okázalé sobotní oslavy vzkříšení Krista, často s procesím a v neposlední řadě i vlastní pomlázka na Červené pondělí se spoustou her s vykoledovanými vejci - koulení vajíček, sekání mincí do vajec nebo házení vejci přes střechu.


Jak vnímáte podobu Velikonoc v současnosti?
Řada zvyků vymizela - umývání v potoce, sypání cestiček milenců, požívání určitých jídel, domácí a hospodářské zvyky - pro mnohé přestaly existovat vhodné podmínky: zrušení soukromého hospodaření, přesuny obyvatel do měst, vliv moderního způsobu života, ztráta víry a podobně. Pro řadu lidí se dnes Velikonoce staly především symbolem příchodu jarního období, několika dnů volna a příležitostí k vzájemným návštěvám a neobvyklému povyražení v den Červeného pondělí. Pro křesťany však tyto svátky zůstaly a zůstávají i v současnosti nejvýznamnějšími dny v roce.


Má v tomto směru etnograf na Vysočině ještě co zkoumat?
Muzeum Vysočiny má snahu jakoukoli podobu velikonočních svátků na Vysočině dokumentovat. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let proběhl hlubší výzkum této oblasti dotazníkovou formou i přímo v terénu a bylo zjištěno stále ještě mnoho zajímavého. Vždyť i různé moderním způsobem zdobené kraslice, nové způsoby pletení pomlázek, novodobé velikonoční dekorace a výzdoba i vlastní průběh pondělních obchůzek svědčí o způsobu myšlení dnešních lidí a jsou dokladem současného životního stylu.


Kolik je na Jihlavsku míst, kde se ještě tradiční Velikonoce udržely?
Jde především o oblasti se silným náboženským smýšlením: oblasti Novo a Staroříšska, Telčska a Polenska a v oblastech s původně českým obyvatelstvem. V místech bývalého jazykového ostrova, tedy v obcích po válce osídlených obyvatelstvem z různých míst došlo k mísení jednotlivých zvyků, tak jak si je lidé přinesli ze svého původního prostředí. Nebo tam zanikly zvyky úplně.


Předpokládáte, že velikonoční svátky ještě v budoucnu projdou nějakou proměnou, nebo se spíše stanou dalším z řady takřka zapomenutých svátků?
Stejně tak jako Vánoce je není možné nechat upadnout v zapomnění. Jsou a budou součástí našeho života. Do jaké míry budou prožívány, záleží na řadě okolností, jako jsou rodinné tradice, religiozita, prostředí. V neposlední řadě i na tom, do jaké míry se lidé jimi budou sami zabývat. Zda jim postačí pouze každoroční přivítání jara, nebo v nich budou hledat odpověď na složitější a hlubší otázky života, nutící k zamyšlení o smyslu oběti, přinesené lidstvu Kristem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.