Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podobu Velikonoc diktuje životní styl, říká etnografka

  14:46aktualizováno  14:46
Vysočina - Velikonoce jako svátky příchodu jara a především oslavy mučednické smrti a zmrtvýchvstání Krista se slavily na Vysočině stejně jako v jiných regionech od nepaměti a jejich průběh se až na drobnosti nijak neodlišoval. V něčem však přece. "Jejich celková podoba byla poněkud chudší, což odpovídalo i tomuto ne příliš bohatému kraji hornaté Vysočiny," říká etnografka jihlavského Muzea Vysočiny Dana Nováková.

Do jaké doby v minulosti lze  slavení Velikonoc na Vysočině vystopovat?
Slavení velikonočních svátků má opravdu dlouhou historii a tradici. Nejbohatší písemné doklady o slavení těchto svátků jsou sice z devatenáctého a dvacátého století, ale lze je zpětně vysledovat až do středověku. V některých momentech lze hovořit o vlivu i z doby předkřesťanské. Navazovaly na židovský svátek pesach, který byl památkou na vysvobození Židů ze zajetí v Egyptě. Pro křesťany byly ale Velikonoce vždy příležitostí k oslavě umučení a vzkříšení Krista, a snažili se proto o přísné oddělení od židovské tradice.


Byly postaveny na nějakém náboženském základě, nebo vycházejí spíš z lidových zvyklostí?
Na velikonoční svátky lze v podstatě nahlížet ze dvou úhlů: z pohledu náboženské tradice již zmiňované u Židů a křesťanů a dále pak z pohledu lidového pojetí, opředeného řadou pověr a zvyků, které sahají až do pohanské doby - oslavy slunovratu, ochrana zdraví a úrody, nebo odvrácení škodlivého vlivu zlých sil. Do oblasti lidového pojetí spadá i například pomlázka a veselí, spojené s Červeným pondělkem.


Jaké byly dříve typické slavnosti jara na Vysočině, co symbolizovaly?
Nejčastěji, a stejně tak tomu bylo i na Vysočině, docházelo k mísení obou těchto vlivů. Postní období začínalo Popeleční středou, trvalo celých čtyřicet dní a končilo Božím hodem velikonočním. Před samotnými Velikonocemi předcházelo tedy šest nedělí, naplněných různými obyčeji a praktikami jako je vítání jara, vynášení Morany, chození s lítem, vaření typických pokrmů, či svěcení kočiček. Následoval vlastní svatý pašijový týden, spojovaný s již zmíněnou křesťanskou tradicí.
Z dávných zvyků lze připomenout hrkání mládeže místo zvonění zvonů při obchůzkách vesnicí od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, chození s proutkem po koledě na Zelený čtvrtek, věštění na Velký pátek, které mělo odhalit roušku budoucna, svěcení ohně a pokrmů na Bílou sobotu. Bývaly také okázalé sobotní oslavy vzkříšení Krista, často s procesím a v neposlední řadě i vlastní pomlázka na Červené pondělí se spoustou her s vykoledovanými vejci - koulení vajíček, sekání mincí do vajec nebo házení vejci přes střechu.


Jak vnímáte podobu Velikonoc v současnosti?
Řada zvyků vymizela - umývání v potoce, sypání cestiček milenců, požívání určitých jídel, domácí a hospodářské zvyky - pro mnohé přestaly existovat vhodné podmínky: zrušení soukromého hospodaření, přesuny obyvatel do měst, vliv moderního způsobu života, ztráta víry a podobně. Pro řadu lidí se dnes Velikonoce staly především symbolem příchodu jarního období, několika dnů volna a příležitostí k vzájemným návštěvám a neobvyklému povyražení v den Červeného pondělí. Pro křesťany však tyto svátky zůstaly a zůstávají i v současnosti nejvýznamnějšími dny v roce.


Má v tomto směru etnograf na Vysočině ještě co zkoumat?
Muzeum Vysočiny má snahu jakoukoli podobu velikonočních svátků na Vysočině dokumentovat. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let proběhl hlubší výzkum této oblasti dotazníkovou formou i přímo v terénu a bylo zjištěno stále ještě mnoho zajímavého. Vždyť i různé moderním způsobem zdobené kraslice, nové způsoby pletení pomlázek, novodobé velikonoční dekorace a výzdoba i vlastní průběh pondělních obchůzek svědčí o způsobu myšlení dnešních lidí a jsou dokladem současného životního stylu.


Kolik je na Jihlavsku míst, kde se ještě tradiční Velikonoce udržely?
Jde především o oblasti se silným náboženským smýšlením: oblasti Novo a Staroříšska, Telčska a Polenska a v oblastech s původně českým obyvatelstvem. V místech bývalého jazykového ostrova, tedy v obcích po válce osídlených obyvatelstvem z různých míst došlo k mísení jednotlivých zvyků, tak jak si je lidé přinesli ze svého původního prostředí. Nebo tam zanikly zvyky úplně.


Předpokládáte, že velikonoční svátky ještě v budoucnu projdou nějakou proměnou, nebo se spíše stanou dalším z řady takřka zapomenutých svátků?
Stejně tak jako Vánoce je není možné nechat upadnout v zapomnění. Jsou a budou součástí našeho života. Do jaké míry budou prožívány, záleží na řadě okolností, jako jsou rodinné tradice, religiozita, prostředí. V neposlední řadě i na tom, do jaké míry se lidé jimi budou sami zabývat. Zda jim postačí pouze každoroční přivítání jara, nebo v nich budou hledat odpověď na složitější a hlubší otázky života, nutící k zamyšlení o smyslu oběti, přinesené lidstvu Kristem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

AYANA Resort and Spa, Bali
Češi na Bali marně čekali na volební průkazy, zatoulaly se neznámo kde

Sněmovních voleb se účastní i tisíce Čechů v zahraničí. Minimálně čtyři z nich, kteří přechodně žijí na Bali, ale nakonec nebudou moci hlasovat. Jejich...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.