Podnikatel Luboš Pitter z Teplic si před lety pořídil bývalou štěrkopískovnu u obce Štrbice. S jediným cílem - zavézt ji stavební sutí a zeminou, zrekultivovat a udělat z ní zahradu. Od začátku přiznával, že coby podnikatel nabízející stavební a zemní práce materiál na zavážku má.
„Chodili tu lidé s peticí, že sem budu zavážet nebezpečný odpad nebo odpad z Německa. Na jednu stranu obavy chápu, na druhou, jak to máte udělat, když chcete pozemek zrekultivovat?“ říká dnes Pitter. Místní, kterým se plán nezamlouval, nakonec prohráli. Krajský úřad Ústeckého kraje mu zařízení k využívání stavebních a demoličních odpadů na povrch terénu povolil.
Podnikatel předložil plán, že do pískovny chce navézt 55 až 83 tisíc kubíků zeminy a sutě, přičemž slibuje maximálně 150 tun denně - to je zhruba dvanáct nákladních automobilů.
Klasických skládek ubývá
Jeho příběh je typickým příkladem nového byznysu - podnikatelé koupí vytěžený lom, pískovnu či důlní dílo a chtějí po úřadech povolit zařízení k využívání stavebních a demoličních odpadů.
Kde je uhlí, bude voda. Ve vytěžených lomech by se dalo i podnikat |
Na klasické skládky už totiž pamatuje většina krajských plánů odpadového hospodářství a jejich kapacity úřady omezují. „Tento trend jsme zaznamenali, zařízení se záměrně nejmenuje skládka, kterou je dnes už téměř nereálné kvůli přísným podmínkám povolit,“ říká pod podmínkou anonymity jedna z krajských úřednic mající odpadové hospodářství na starosti.
A podobných míst existují v Česku desítky. Od jižních Čech přes Vysočinu až po jižní Moravu či severní Čechy. Jen pro představu, například v Kopidlně v Královéhradeckém kraji provozuje takovou „skládku“ město a ceny jsou následující: za uložení země si účtují 240 korun za kubík, za písek a jíl 360 korun, stejně stojí vysypání betonu, cihel, tašek nebo štěrku. Kubík suti z demolice vyjde na 300 korun.
Kdyby do štěrkopískovny u Teplic uložil podnikatel Pitter jen 55 tisíc kubíků po 200 korunách, vynese mu zavezení pískovny 11 milionů korun. „Není potřeba do lomů ukládat nebezpečné či problematické odpady a i tak je ukládání nezávadné zeminy a suti slušný byznys,“ přiznává jihočeský podnikatel, který má takové plochy dnes už dvě.
Firmám se jednoduše vyplatí pořídit si vhodný pozemek a ten následně zavážet, než platit za uložení zeminy na již existujících místech. Kromě toho díky nižším cenám pak stáhnou i část zákazníků konkurenci.
Zemina nevadí, úřady se však bojí nebezpečných odpadů
Úřady se však obávají, aby rekultivace bezproblémovou zeminou nepřerostly ve zbavování se nebezpečných odpadů.
Do pískovny vozí jedy a ohrožují tak zdraví, tvrdí opozice v Brně |
„Rizikem je nedodržování provozních podmínek, zejména využívání odpadů neschválených druhů a nevhodných vlastností,“ upozorňovala například Monika Zeman, vedoucí krajského odboru životního prostředí Ústeckého kraje v povolení pro zavezení pískovny u Štrbic.
Zdejší místostarosta Václav Fišer přitom říká, že po povolení už musí jen lidé doufat, že podnikatel bude dodržovat veškeré podmínky, aby hlukem a prachem provoz neobtěžoval obyvatele. „I když jsme se zasypáváním pískovny nesouhlasili, nemáme možnost to kontrolovat, nikdo nám ani nemusí nic dokladovat,“ krčí rameny Fišer.
Úředníci z odborů životního prostředí radnic a magistrátů se už proto navzájem upozorňují a informují, jaké možnosti úřady u takového záměru mají. Vedoucí životního prostředí v jihočeském Písku Miroslav Šatra je jedním z ostražitých.
Všechna zavážení jakýchkoliv pozemků kontrolují úředníci. „Klíčové je vždy udělat biologické monitoringy důlních děl a následně stanovit jasná pravidla, aby těžební prostory byly zaváženy a rekultivovány materiálem k tomu určeným. A provádět kontroly,“ popisuje Šatra.