Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Včera Berlusconi, dnes Babiš a Trump. Vítejte v Demokracii, s.r.o.

  19:52aktualizováno  19:52
Zvolení Donalda Trumpa je potvrzením trendu, který nyní sílí i v zavedených demokraciích. Do čela států míří podnikatelé – a lidé jim často věří víc než politikům. Itálie si dodnes velmi dobře pamatuje Silvia Berlusconiho, Ukrajině vládne Petro Porošenko a Andrej Babiš se pomalu chystá na funkci českého premiéra.

Silvio Berlusconi, Donald Trump a Andrej Babiš | foto: koláž iDNES.cz

Cosi je shnilého ve státě dánském, pardon, demokratickém. Naznačuje to i fakt, že zasloužilé politiky stále častěji válcují bohatí „outsideři“ bez politických zkušeností – a častěji než dříve jde o byznysmeny.

Česko do tohoto trendu přispělo úspěchem miliardáře Andreje Babiše a nemusí to být konečná – za vážného kandidáta na úřad prezidenta je nyní považován rovněž úspěšný podnikatel Michal Horáček.

Pokud by Horáček uspěl, hodně by připomněl cestu Andreje Kisky na prezidentský stolec na Slovensku. Ten se v roce 2012 vynořil jako kandidát bez „politické minulosti“, zato s úspěšnou kariérou podnikatele v oblasti půjčování na splátky, po níž se dal na charitu – byl spoluzakladatelem české nadace Dobrý anděl.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při tiskové konferenci k výsledkům krajských a senátních voleb. (8. října 2016)
Andrej Kiska
Textař a hudební producent Michal Horáček se chce na začátku roku 2018 utkat v přímé volbě o post prezidenta republiky. Oznámil to na tiskové konferenci uspořádané ve staré čistírně odpadních vod v Praze. (3. listopadu 2016)

Prezidentskou kampaň si zaplatil ze svého a v roce 2014 překvapivě vymazal naděje předchozího i nynějšího premiéra Roberta Fica, proti němuž od svého zvolení působí jako silná protiváha. V evropském měřítku je nicméně Kiska jen „drobným příštipkářem“ ve srovnání s jinými podnikatelskými esy.

Momentálně asi nejznámějším z velkých podnikatelů v politice je miliardář Petro Porošenko, ukrajinský prezident. Největší slávu mu zajistila firma na čokoládové výrobky Rošen, s níž prorazil i na ruském trhu. Jako politik už působil od roku 1998, kdy byl zvolen do ukrajinského parlamentu.

Rozhodující vzestup jeho popularity však nastal až v souvislosti s ukrajinskou krizí na přelomu let 2013 a 2014, kdy Porošenko podpořil protesty proti proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a posléze i obranu před separatistickými tendencemi na Krymu a ve východní Ukrajině. V květnu 2014 byl hned v prvním kole zvolen prezidentem.

Gruzínský sen, italská noční můra

Ještě čistším příkladem angažmá velkého byznysu v politice je kariéra Gruzínce Bidziny Ivanišviliho. Zdaleka nejmovitější člověk v zemi (v žebříčku největších boháčů světa podle časopisu Forbes se už několik let pohybuje ve druhé stovce) své miliardy vydělal především v obchodu s mobily a v bankovnictví, hlavně na ruském trhu.

Fotogalerie

V dubnu 2012 založil stranu Gruzínský sen (pojmenovanou podle písničky jeho syna, populárního zpěváka) – a ještě ten rok s ní triumfoval v parlamentních volbách. V říjnu 2012 už byl Ivanišvili premiérem země. Přestože později oznámil, že z politiky odchází, na svůj Gruzínský sen nadále dohlíží – a strana v letošních říjnových volbách poprvé dosáhla ústavní většiny.

Za „proroka“ bohatých podnikatelů v evropské politice je brán Silvio Berlusconi – italský mediální magnát, v letech 1994 až 2011 několikanásobný premiér země. Jeho konflikty zájmů, doprovázené soudními spory, byly jinde v Evropě brány často jako odstrašující příklad toho, kam až může propojení byznysu s politikou dospět.

Nyní však politické ambice podpořené předchozím úspěchem v podnikání fungují lépe, než by se ještě před pár lety čekalo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.