Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Somálci umí podnikat i v extrémních podmínkách, říká šéf humanitární mise

  12:10aktualizováno  12:10
Somálsko loni postihlo nejhorší sucho za desítky let, hladomor nepřežily desetitisíce lidí. Zemi kromě chudoby sužuje i chaos a válka. Somálci jsou přitom velmi podnikaví a i v extrémních podmínkách dovedou mít malé firmy. Potřebují jen šanci, říká Joel Echevarria, šéf somálské mise organizace ADRA.

Joel Echevarria | foto: Iveta Polochová, iDNES.cz

Joel Echevarria přijel do Prahy na 1. Humanitární kongres, který na sobotu připravily největší české neziskové organizace. Jeho tématem je "humanitární pomoc na křižovatce". A na křižovatce svým způsobem už léta stojí i Somálsko.

V zemi panuje od začátku 90. let chaos a loni ji navíc zdecimoval hladomor. Život obyčejných Somálců i práci nevládních organizací navíc komplikují islamisté z hnutí al-Šabáb. Pro humanitární pracovníky je to jedna z nejnebezpečnějších zemí.

Situace se prý v Somálsku od loňského sucha a hladomoru mírně zlepšila. Jak to tam teď skutečně vypadá?
Nemůžu říct, že by se to zlepšilo nějak výrazně. I když OSN už nepoužívá termín hladomor, mnoho lidí tam trpí. A problémy by se mohly vrátit. Deště, které měly začít v polovině března, zatím nepřišly. Je sucho. Takže zřejmě se to zase zhorší. Somálci se přitom ještě nevzpamatovali z loňské katastrofy a pokud přijde další větší sucho...

Joel Echevarria

Je mu 39 let a pochází z Peru. Pro nevládní organizaci ADRA pracuje čtrnáct let. V současné době pracuje čtvrtým rokem jako ředitel pro misi v Somálsku. Pro nevládní organizace pracoval i před tím. Vystudoval management na univerzitě v Limě. Somálsko je jeho první zahraniční mise.
ADRA působí v Somálsku od roku 1992 v rámci humanitárních i rozvojových projektů. V zemi poskytuje základní humanitární pomoc vodu, jídlo, zdravotní potřeby, hygienické potřeby, provizorní přístřešky atd), ale i rozvojovou pomoc (v ní se soustředí na vzdělání, infrastrukturu, rozvoj malého podnikání apod.)

Kolik lidí nyní stále potřebuje urgentně pomoc?
Podle OSN žije pořád kolem 2,5 milionů lidí v humanitární krizi. To je skoro třetina Somálska. Nejvíce postižené jsou jižní a centrální oblasti. Situace byla nejhorší kolem října, listopadu. Teď už lidé neumírají tak moc. A nezabíjí je jenom hlad či nemoci, ale umírají i při bojích.

Působíte v oblastech, kde úřaduje radikální hnutí al-Šabáb, které západní nevládní organizace nemá rádo a vyhání je. Nezlepšilo se to v poslední době? A jak s nimi vycházíte vy?

Od loňského roku se to změnilo. Upřímně, bezpečnost je v Somálsku velmi nestálá. Loni tam vstoupili keňští vojáci a přidaly se k nim etiopské síly a bojují s ozbrojenci. Teď nelze říct, které oblasti al-Šabáb ovládá. Před tím to bylo jasné, byla to většina jihu. To už neplatí. A jak se různé jednotky posunují, tak se vše mění. Al-Šabáb stále kontroluje některé regiony, nebo to aspoň tvrdí, ale není jasné které.

Ovšem ADRA díky tomu letos začala pomáhat i na hranici s Keňou, kde to měl ještě loni zcela pod kontrolou al-Šabáb. Ten je tam sice stále, ale oblast už je přístupná. Nejen pro nás, ale začínají tam pracovat i další nevládní organizace. Nicméně al-Šabáb stále zakazuje nevládním organizacím působení, před dvěma týdny třeba vykázali z jihu Save the Children. To je jeden z velkých problémů, že nemůžeme pořádně pomáhat v Somálsku. ADRA už taky byla vykázána, v roce 2010.

Fotogalerie

Jak jste se vrátili?
Pracujeme v oblastech, které mají pod kontrolou neutrální síly. Al-Šabáb tam je taky, ale oblasti nekontroluje. Třeba Mogadišu, i když není plně pod kontrolou vlády, je dostupné.

Somálsko je jednou z nejnebezpečnějších zemí pro humanitární pracovníky. Unesli už radikálové i vaše zaměstnance?
Nikoho nám neunesli, ale obsadili naše kanceláře a zadrželi místní zaměstnance. Drželi je ale jenom hodinu. Dávali jim nějaké otázky a pak je propustili. Zabrali nám ovšem všechny naše věci. Fakt je, že Somálsko je nejnebezpečnější zemí pro humanitární pracovníky. V roce 2009 bylo zabito ve světě 50 humanitárních pracovníků, z toho 37 v Somálsku.

Jak se snažíte zaměstnance chránit?
Máme speciální bezpečnostní manuál. Denně monitorujeme situaci a děláme rozhodnutí. Určujeme, kdo kdy a kam pojede nebo nepojede. A nepracujeme sami. Všechny nevládní organizace přispívají do programu, který je něco jako oddělení zpravodajců. A když jedeme do terénu, tak máme eskortu, kterou poskytují úřady. I když to platí spíše na severu země.

Somálsko

Somálsko nemá plně funkční centrální vládu už více než dvacet let a o moc spolu válčí různé znepřátelené milice a klany. Část země ovládá al-Šabáb a v zemi působí i somálští piráti. Al-Šabáb měl dlouho pod kontrolou hlavně obrovské části jižního a centrálního Somálska. V posledních měsících na něj ale útočí jednotky Etiopie, Keni a Africké unie.
Právě jih a střed země postihlo loni nejhorší sucho za několik desítek let. Hladomor pak zabil desetitisíce lidí. Situace je nadále špatná, podle OSN je hladem ohroženo skoro čtvrt milionu lidí.
Kvůli islamistům tam působí jen málo humanitárních organizací. Povstalci část nevládních uskupení vyhnali s tvrzením, že z politických důvodů zhoršují situaci v oblasti a pokoušejí se muslimy přivést na křesťanskou víru.
Somálsko je také jednou z nejnebezpečnějších zemí pro humanitární pracovníky, jejich únosy nejsou nikterak výjimečné. V roce 2009 bylo zabito ve světě 50 humanitárních pracovníků, z toho 37 v Somálsku.

Jak vnímají obyčejní Somálci radikály? Podporují je nebo ze strachu jen mlčí?
Zpočátku komunita al-Šabáb přijímala. Je to muslimská skupina a Somálci jsou muslimové. A povstalci přišli s ideologií vytvořit islámský stát. A navíc, když se kolem roku 2007 objevili, byli zrovna v Somálsku etiopští vojáci, které tam místní nechtěli. I proto al-Šabáb podporovali, aby s nimi bojoval. Změnilo se to ale, když začal provádět teroristické útoky. Lidé se od al-Šabábu začali odvracet a v poslední době dostáváme informace, že na většině míst je už nepřijímají. Ale místní moc dělat nemohou, nemají žádnou moc. A al-Šabáb je dobře vyzbrojen.

Somálsko působí jako takový kotel problémů, kromě chudoby, sucha a hladu ho drtí ozbrojenci a násilí. Vidíte kolem sebe i nějaké pozitivní věci?
Somálci jsou podnikaví. Myslím tím, že pokud dostanou příležitost, dovedou obchodovat. Srovnávám to se sousedními zeměmi, tam jsou lidé zcela odlišní. Somálci jsou také velmi chytří. V našich rozvojových projektech s nimi máme dobré zkušenosti. I v extrémních podmínkách dovedou mít malé firmy. A navzdory tomu, že je všude poušť, jsou velmi kreativní v tom, jak žít. Nic tam není, ale přežijí.

Jak by se dala podle vás situace v Africkém rohu řešit dlouhodobě?
Osobně si myslím, že neexistuje řešení v krátkém nebo středním časovém horizontu, protože mezinárodní společnost nebere případ Somálska vážně. Projekty tam jsou hlavně krátkodobé - přinést jídlo. Ale problém nevyřešíte jenom rozdáváním jídla. Samozřejmě je třeba ty lidi nakrmit, ale  zároveň je naučit, jak se starat sami o sebe. A to se neděje. Chybí dlouhodobé projekty. A druhá věc je, že al-Šabáb není jediný problém v zemi. Jsou tam lidé, kteří nechtějí situaci v Somálsku řešit, třeba někteří politici nebo obchodníci. Je tam příliš korupce.

Pocházíte původem z Peru, kdy jste se dostal do Somálska? A proč jste se rozhodl jet zrovna tam?
V Somálsku jsem už čtyři roky, poslala mně tam ADRA. Je fakt, že oproti Jižní Americe je to obrovská změna, ale taky velká výzva. Na Somálsku mám rád to, že mě drží pořád ve střehu. Peru je bezpečné, takové rutinní. Somálsko je každý den jiné, musíte pořád něco řešit, třeba bezpečnost a podobně.

Somálsko

Somálsko







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.