„V moderním světě extremismus bývá používán jako geopolitický nástroj a slouží pro utváření sfér vlivu. Vidíme, k jakým tragickým následkům vedly takzvané barevné revoluce,“ řekl Putin na setkání bezpečnostní rady v Moskvě. Vinu na tom podle něj především vnější vměšování - čí, to už neuvedl.
„Pro nás je to lekce a varování. Měli bychom dělat vše nezbytné, aby se nic podobného nestalo v Rusku,“ varoval ruský prezident. Nařídil proto radě, aby vymyslela dlouhodobý plán na „boj proti extremismu“.
Extremismus podle něj narůstá hlavně na internetu mezi mladými lidmi, proto by se Rusko mělo zaměřit na práci s mládeží a její volnočasové aktivity. Omezovat internet však Putin nechce.
„Extremismus je hrozbou pro národní bezpečnost, je schopen destabilizovat politický, ekonomický a sociální systém,“ řekl Putin bezpečnostní radě státu. Podle něj „živnou půdou“ extremismu a trestné činnosti je ilegální migrace, proto by úřady měly zesílit kontroly migrantů.
Boj s extremismem se však podle ruského prezidenta nesmí stát bojem proti jiným názorům. „Máme svobodnou, demokratickou zemi a její občané mají právo na vyslovení vlastního názoru, mají právo být v opozici,“ uvedl Putin, kterému se podle západních aktivistů podařilo od nástupu k moci v roce 2000 zlikvidovat jakoukoliv opozici.
Barevné revoluce označují lidová povstání v zemích bývalého Sovětském svazu. Ukrajina si v sobotu připomene deset let od tzv. oranžové revoluce, během které se lidé vzbouřili proti zfalšovaným volbám a k moci se dostala Julija Tymošenková a Viktor Juščenko.
