Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podle poslanců má každý právo na informace

  13:38
- Občan se konečně dočkal - na každé státní instituci se mu bude věnovat pracovník, který mu odpoví na jeho otázky. Poslanci totiž schválili tolik očekávaný zákon o svobodném přístupu k informacím..
Podívejte se na RealVideo záznam z hlasování a poslechněte si, co přijetí zákona říká jeden z původních předkladatelů, Michael Žantovský - RealAudio.
Uvnitř článku naleznete zajímavé pasáže z nového zákona i s návodem, jak postupovat při vyžádání informace. Nechybí ani link na celé znění zákona.
Vybrali jsme pro vás z nového zákonu o svobodném přístupu k informacím:
plné znění na stránkách parlamentu zde
Jak postupovat při vyžádání informace, přesně jak říká zákon:
(1) Žádost je podána dnem , kdy ji obdržel povinný subjekt. Sdělení žadatele, že trvá na poskytnutí informace podle § 5 odst. 2, se považuje za nové podání žádosti.

(2) Z podání musí být zřejmé, kdo žádost podává, u podání pomocí telekomunikačního zařízení 1) též příslušná identifikace žadatele (například elektronická adresa). Neobsahuje-li žádost tyto údaje, není žádost podáním ve smyslu tohoto zákona a žádost se odloží.

(3) Povinný subjekt posoudí obsah žádosti a:
a) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,
b) v případě, že požadovanou informaci nemá k dispozici, sdělí tuto skutečnost do tří dnů žadateli a žádost odloží; pokud je to možné, poučí současně žadatele o tom, kde je třeba žádost podat,
c) poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podání, nebo od upřesnění žádosti podle písmena a), a to písemně, nahlédnutím do spisu včetně možnosti pořídit kopii nebo na paměťových médiích.

(4) O postu pu při poskytování informace se pořídí záznam.

(5) Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:
a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Co dále říká nový zákon
Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet).
Pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje, umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace.
Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji za příslušnou úhradu poskytne.
Informace, které vypovídají o osobnosti a soukromí fyzické osoby, jejím rasovém původu, národnosti, politických postojích a členství v politických stranách a hnutích, vztahu k náboženství, o její trestné činnosti, zdraví, sexuálním životě a majetkových poměrech, povinný subjekt poskytne pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo s předchozím písemným souhlasem žijící dotčené osoby. Jestliže dotčená osoba nežije, lze informaci o ní poskytnout jen za předpokladu, že bude zachována její lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno její dobré jméno.
Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy povinný subjekt pos kytne jen za podmínek stanovených zvláštním zákonem

Zákon o svobodě informací

Peripetie návrhu zákona o svobodném přístupu k informacím
20. ledna 1998 První návrh zákona byl podán současně ve Sněmovně i v Senátu.
21. května 1998 Sněmovna návrh schválila a postoupila do Senátu.
11. června 1998 Senát návrh o dva hlasy nepřijal a vrátil Sněmovně. Ta už ho ale nemohla stihnout projednat do voleb, což by znamenalo, že se bude muset čekat, jestli se po volbách objeví nový návrh.
18. června 1998 Senát přijal vlastní návrh zákona a posl celý proces znova v bodě, kde byl 20. ledna.al ho do Sněmovny. Tím vlastně začal
10. února 1999 Poslanecká sněmovna zákon podruhé přijala.
11. března 1999 Senát zákon podruhé vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy.
11. května 1999 Poslanecká sněmovna zákon schválila ve znění navrženém Senátem.
autor: MF Dnes Jan Lipold
Dolní komora parlamentu tuto normu sice schválila již v únoru, Senát ji ale s pozměňovacími návrhy vrátil zpět do sněmovny. Návrh zákona o svobodě informcí se tak stal nejdéle projednávaným zákone od doby, kdy existují obě komory. Dnešním dnem je však reální možnost, že se putování tohoto návrhu konečně zastaví a bude schválen.

Co bude sněmovna dále projednávat

Sněmovnu dnes čeká také druhé parlamentní čtení několika návrhů zákonů a jejich novel. Poslanci by se v této fázi projednávání, kdy jsou vznášeny pozměňovací návrhy, měli zabývat například vládním návrhem zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko a předlohou zákona o veterinární péči.
V příštích dnech má dolní komora parlamentu rozhodnout o vládním návrhu na zvýšení spotřebních daní a novele zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Poslanci mají projednat i vládní zprávu o stavu společnosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.