Pokud by Československo nebylo rozděleno, těžko by podle Pitharta mohli zůstat dominantními osobnostmi Klaus a Mečiar. "Je oba to nesmírně posílilo. Netvrdím, že by ti lidé zmizeli z politiky, to vůbec ne, ale nebyli by tak dominantními lídry, jako byli po těch pět let," uvedl.
Rozdělení státuPrávě před 20 lety - 23. července 1992 se v Bratislavě představitelé vládnoucích stran ODS a HZDS dohodli na společném postupu při prosazování zákonů o rozdělení Československa na dvě nezávislé republiky. Společný stát se pak definitivně rozdělil 31. prosince 1992. |
Pro Čechy v rozdělení federace žádný zisk nevidí. "Máme menší trh, jsme slabší na mezinárodním grémiu," poznamenal s tím, že odtržením Slovenska se území dříve společného státu zmenšilo o třetinu. Soužití dvou blízkých, jazykově si srozumitelných národů, ale jinak úplně odlišných, bylo podle Pitharta nesmírně obohacující. Přispívalo k sebereflexi, kterou Pithart nyní silně postrádá. Poznamenal ale, že se Češi vždycky na Slováky dívali jako "na mladšího zaostalejšího bratra", což jim zůstalo.
"Bylo neštěstí, že ty slovenské volby vyhrál Mečiar a že tím partnerem nezůstal (expremiér Ján) Čarnogurský, který v dlouhodobé perspektivě myslel na samostatné Slovensko, ale až v Evropské unii. Tam jsme všichni kus suverenity dobrovolně ztratili," řekl nynější místopředseda Senátu Pithart (KDU-ČSL), který vedl českou vládu do poloviny roku 1992.
Mečiar by Slovensko přiblížil k Bělorusku
Petr PithartByl jedním ze signatářů Charty 77. V roce 1989 a později se angažoval v Občanském fóru. V lednu 1990 se stal poslancem. Od února 1990 do července 1992 byl předsedou české vlády. Byl zastánce zachování Československa. V letech 1996–1998 a 2000–2004 byl předsedou Senátu a v letech 1998–2000 a od roku 2004 je jeho místopředsedou. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta České republiky. Od roku 1990 působí jako docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy, |
Uvedl, že samostatné Slovensko žádná politická strana vyjma slovenských ultranacionalistů nepožadovala. Slovákům podle něj šlo o to, aby federace byla ustavena pořádně, ne tak lajdácky, jako v roce 1968. "Slováci to chtěli zgruntu a já jsem s nimi v tom byl zajedno," prohlásil. Situace se ale podle Pitharta změnila až po volbách 1992, kdy se lídry stali Mečiar, opak logického a korektního Čarnogurského a nynější prezident Václav Klaus, který se rozhodl, že nebude sestavovat federální vládu. "To byli dva velmi závažné příznaky, že se situace mění," řekl Pithart.
V následných jednáních byl podle něj rozhodující požadavek Mečiara, že chce zachovat společný stát, ale pro Slovensko také mezinárodněprávní subjektivitu. Což je neslučitelné, neboť mezinárodněprávní subjektivita znamená samostatný stát, podotkl Pithart. "Klaus té blbé nabídky prostě využil a řekl: Dobře, máš to mít, máš samostatné Slovensko," poznamenal Pithart. Mečiar byl podle něj v tu chvíli možná překvapen a zaskočen. "Ale pravda je, že si o to řekl," dodal Pithart.
Rozdělení federace přineslo podle Pitharta obrovskou hrozbu vzhledem k tomu, že Slovensko pod Mečiarem směřovalo k Bělorusku a Miloševičově Jugoslávii. "Kdyby Slovensko vypadlo ze středoevropského bloku, Balkán by se v podstatě přiblížil do středu Evropy," podotkl Pithart. "Měl jsem z toho strach, znal jsem Mečiara a bál jsem se, jak to dopadne. Měli jsme kliku, jinak to říct prostě nejde," uvedl Pithart.
Slovensku podle něj mimo jiné hrozilo, že nebude ani v EU, ani v NATO. Do obou institucí vstoupilo až v roce 2004, šest let po volbách, které sice vyhrál opět Mečiar, ale už nedokázal sestavit vládu. Slovensko se tehdy v čele s premiérem Mikulášem Dzurindou dokázalo vrátit "mezi postkomunistické země, které se prostě chytly". "Podruhé směřovali k nějakému Slovenskému štátu, ale dokázali se vývoji postavit a jsou standardní demokracií. Můžou si gratulovat, posílilo to jejich sebevědomí," řekl.
Pithart za absurdní označil vyzdvihování skutečnosti, že se oba státy rozdělily bez násilností na rozdíl od zemí bývalé Jugoslávie. "My jsme po sobě nemohli střílet. My jsme si nikdy nic neudělali hrozného. My jsme si často nerozuměli a někdy jsme se míjeli, ale my jsme se měli vždycky se Slováky rádi, ne až teď," dodal.
Bylo rozdělení Československa správným krokem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 7. srpna 2012. Anketa je uzavřena.
