Moskva obvinění okamžitě popřela a Abcházie obvinila misi OSN, že zaujímá progruzínské postoje.
Zpráva pozorovatelské mise vycházela z videozáznamu, pořízeného z bezpilotního stroje 20. dubna těsně před sestřelením, prohlášení svědků a záznamu radaru, podle něhož útočící letoun po sestřelení gruzínského stroje nad Abcházií odletěl do ruského vzdušného prostoru.
"Vede to k závěru, že stroj patřil ruským vzdušným silám," uvedla mise na své internetové stránce. Potvrzuje tak gruzínské stížnosti, že Rusko pomáhá abcházským separatistům.
. útok stíhačky v přímém přenosuvideo z incidentu zveřejnil server BBC |
Sama Gruzie nejprve popírala, že by nad Abcházií operoval její špionážní stroj izraelské výroby, pak však z jeho ztráty obvinila Rusko. To zase tvrdilo, že stroj sestřelila abcházská protiletadlová baterie. Poté, co Gruzie zveřejnila videozáznam, Abcházie zase vyrukovala s verzí, že gruzínský letoun sestřelilo její cvičné letadlo československé výroby L-39 Albatros.
Na videozáznamu má však útočící stroj dvojité svislé ocasní plochy, jaké nemá Albatros, ale mají ruské stíhačky Su-27 a MiG-29. Ty ve výzbroji abcházských sil nejsou. Ruské ministerstvo obrany zprávu mise OSN rezolutně popřelo. "Žádné z našich letadel neporušilo (gruzínský) vzdušný prostor, natož aby střílelo," uvedl mluvčí Alexandr Drobyševskij.
Zprávu odmítla i Abcházie. "Nevěříme závěrům mise OSN, nepovažujeme je za objektivní," uvedl abcházský ministr zahraničí Sergej Šamba.
Naopak gruzínský prezident Michail Saakašvili zprávu přivítal. "Je to první případ, kdy mezinárodní organizace ukázala na Rusko... Je to přímé obvinění Ruska, že se dopustilo agrese," prohlásil.
Mise OSN nicméně kritizovala i Gruzii za vysílání špionážních strojů nad Abcházii, čímž porušuje uzavřené příměří.
Suchumi tvrdí, že letos sestřelilo už sedm gruzínských výzvědných letounů, zatímco Tbilisi přiznává ztrátu jediného stroje, jehož sestřelení přičítá ruské stíhačce.
Abcházie, bývalá sovětská autonomní republika, vyhlásila v roce 1992 stejně jako o rok dříve Jižní Osetie, jednostranně nezávislost na Gruzii. Konflikt proruského regionu s ústřední vládou v Tbilisi skončil podepsáním dohod v Moskvě v roce 1994. Od té doby někdejší autonomní republika v rámci Gruzie žije pod ochranou ruských mírových jednotek, ale disponuje i vlastními ozbrojenými silami. Rusko v poslední době k nelibosti prozápadně orientované Gruzie zintenzivnilo kontakty s oběma odštěpeneckými regiony.
Nicméně nový ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes prohlásil, že chce s Gruzií budovat konstruktivní vztahy. Po dlouhodobém období napětí mezi oběma zeměmi za předchozí hlavy ruského státu Vladimira Putina je to poprvé, co Moskva nasadila smířlivý tón. V blahopřání ke gruzínskému státnímu svátku Medveděv uvedl, že "počítá s konstruktivní spoluprací mezi oběma zeměmi v zájmu rozvoje dobrých sousedských vztahů a posílení stability a bezpečnosti na Kavkaze".
