Volební model je sestaven z květnových odpovědí 956 respondentů starších osmnácti let. Z nich vyplývá, že k prezidentským volbám by přišlo 60,5 % voličů, přičemž nejvíce hlasů, 36 procent, by získal bývalý premiér a současný viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jan Fischer.
Na druhé místo se posunul bývalý premiér Miloš Zeman s 12,5 % hlasů, těsně za ním se umístil ekonom Jan Švejnar, tomu by dalo hlas 11,5 procenta občanů, kteří by přišli k volbám.
Vzhledem k uváděné statistické odchylce od 1,5 do 3,5 % (od nejslabšího po nejsilnějšího kandidáta) je však pozice Zemana a Švejnara v podstatě vyrovnaná.
"Od dubna ztratil Jan Švejnar, což lze přičíst mimo jiné i přetrvávající nejistotě, zda do prezidentského klání vůbec vstoupí," komentuje výsledky volebního modelu agentura Median. "Voliči, kteří si přejí nestranického kandidáta, se od něj posunuli více k Janu Fischerovi," dodávají autoři výzkumu. Lepší pozice Miloše Zemana je podle agentury výsledkem například zesílené medializace jeho prezidentské kandidatury v posledním měsíci.
Tři nejpřijatelnější kandidáti? Fischer, Švejnar a Zeman
Průzkum také zjišťoval, jací jsou tři nejpřijatelnější kandidáti na prezidenta pro respondenty, kteří by šli k volbám, což je klíčový indikátor pro druhé, rozhodující kolo prezidentských voleb. V této trojici byl nejčastěji zmiňován Jan Fischer (57,5 %), za ním Jan Švejnar (32,5 %) a Miloš Zeman (24,5 %).
Dále byli zmiňováni kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg, kandidát ČSSD Jiří Dienstbier, kandidát ODS Přemysl Sobotka, ale také Tomio Okamura, který prozatím zveřejnil pouze svůj úmysl kandidovat do Senátu.
