Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podle EU jsou Češi poctivci, nebo se na ně ještě nepřišlo

  9:32aktualizováno  9:32
Vypadá to jako hodně dobrá zpráva, která nás řadí mezi poctivce, jako je Finsko a Švédsko. Evropský protikorupční úřad vloni v Česku vedl jen tři z 220 loňských vyšetřování trestných činů za zpronevěru nebo vědomé špatné užití evropských peněz. Předloni to bylo o jeden méně.

Špatná pověst. Bulharka Želevová chtěla být evropskou komisařkou. Neuspěla i kvůli údajnému napojení své rodiny na mafii. | foto: AP

Jeden případ se týká zneužití peněz z unijního rozpočtu, další peněz z jedné euroinstituce a jeden případ strukturálních fondů. Vyšetřovatelé nechtějí prozradit detaily, dokud neskončí.

Není tedy jasné, jestli jde o finance na cestovní ruch, nebo třeba předražené nákupy nemocnic placené z eurofondů.

Tak malý počet, dva případy, vykázalo jen Švédsko, Slovinsko a Malta. Ale třeba Finsko, ale ani Slovensko, neobjevilo vloni žádný nový trestný čin stran zneužití evropských fondů.

Patříme tedy mezi europoctivce? Nelze říct

"Nedáváme zemím známky, jestli jsou dobré, nebo špatné, protože za počtem otevřených případů mohou být různé důvody," vysvětlil včera pro MF DNES mluvčí Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF Jiří Bořkovec. Nižší číslo neznamená automaticky, že jsme "čistí", i když v případě Švédska a Finska to nejspíš platí. Svou pověst korupčníka na první pohled potvrzuje i Bulharsko. Celá pětina kauz, 41 z 220, se řešila právě tam.

"Větší počet případů automaticky neznamená vyšší rizika," namítá mluvčí. "Může to být dané lepší informovaností, kontrolou a spoluprací s námi. Stejně ani nízký výskyt zpronevěr neznamená, že neexistují, ale může být signálem nedostatečné kontroly," dodal.

Sny o poctivosti Česka tak dostávají trhliny. Navíc 22 případů může náš rejstřík pošpinit. V nich se teprve vyšetřuje, jestli šlo o trestný čin, nebo ne. Špatně je na tom s pověstí celý jih Evropy, tradiční "hříšníci" Itálie, Řecko, Španělsko, uvádí se ve výroční zprávě OLAF.

Kontrola se týkala i využití 1,3 bilionu korun ročně z evropských fondů. Tyto peníze jdou na školy, mosty či cyklostezky.

Vyšetřovatelé se v žádostech setkávají s přemrštěnými cenami, domluvenými nabídkami a nedovoleným přesouváním zakázek na dodavatele, také s falšováním dat a se střety zájmů. Vždy vyšetřují jen úmyslné hříchy a nejčastěji ve zmíněných jižních zemích, pro které tento výsledek znamená horší možnost čerpání nových peněz a vracení těch nakradených.

V samotném Bulharsku se 26 ze 41 kauz týkalo podvodů v zemědělských dotacích. Za jednu kauzu za 190 milionů korun bylo odsouzeno už šest lidí. Bulharský gang vyvážel do Německa použité stroje na zpracování masa. Tam je nechal rozebrat a dovézt zpátky jako nové, na které měl nárok dostat evropskou pomoc. Na předražené stroje upozornili němečtí celníci.

Britský europoslanec se příliš chvástal

Daleko více se OLAF loni soustředil i na euroúřady samotné; i proto, že na ně s lisabonskou reformou mají větší pravomoci. Nejmarkantnější byl případ bývalého britského europoslance Toma Wise z euroskeptické Britské strany za nezávislost UKIP.

Nepatřil k pracovitým poslancům, aktivně vysedával v parlamentním baru, ale nikdy se neopomněl dostavit pro poslanecké náhrady. Nakonec ho také v oblíbeném baru dostihla reportérka z News of the World, která natočila jeho chvástání, kolik si zase vydělal na nezdaněných náhradách.

Vloni byl odsouzen na dva roky za to, že se domluvil se svou asistentkou, že jí bude platit z rozpočtu pro asistenty přes 4 000 eur (kolem 100 tisíc korun). To je v pořádku, ale ona z toho pobírala jen šestinu a zbytek posílala na jeho účet. I když peníze parlamentu vrátil, vyšetřovatelé předali případ britským soudům.

Další rozsudek padl v novém britském centru pro evropské policisty. Za evropské peníze si jeho zaměstnanci pořídili auta pro soukromé účely nebo nábytek.

KDO PODVÁDĚL?

Vloni řešil Evropský úřad pro boj s korupcí 220 kauz s podezřením na zpronevěru evropských peněz. Rok předtím šlo o 204 případů.

Země           Počet nových případů
Bulharsko    41
Belgie          18
ČR               3
Finsko          0
Francie        9
Itálie             10
Německo      11
Polsko          7
Rakousko     6
Švédsko       2

Bulharsko vede

Země je na tapetě od roku 2008, rok od vstupu do EU, kdy Unie vůbec poprvé v historii rozhodla zastavit přívod peněz z fondů kvůli korupci. Zmrazila tehdy Bulharům půl miliardy eur. Nová vláda, která vloni nastoupila do úřadu, si dala za úkol zemi od hanlivé pověsti očistit. První rozsudky už padají. V lednu však právě kvůli špatné pověsti země neuspěla jako jediná kandidátka do Evropské komise Bulharka Rumjana Želevová. Jen zčásti to bylo kvůli zvěsti o napojení jejího manžela na mafii, i když z větší části kvůli vnitropolitickým tlakům.

Vyšetřování

Šéf úřadu Nicholas Ilett chce počet odhalených kauz zvyšovat. Z loni otevřených 220 případů se už 188 uzavřelo. Přesto to průměrně trvá 25 měsíců. Ze zprávy vyplývá, že jen 56 procent uzavřených případů vedlo k trestnímu nebo disciplinárnímu řízení, což je méně než v roce 2008. Vyšetřování však vedlo k vrácení 249 milionů eur, což je o sto milionů více než v roce 2008.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na Slovensku odsoudili exministry, miliardový tendr vyvěsili na nástěnku

Slovenský soud uznal dva bývalé ministry vinnými z machinací při miliardovém tendru. Uložil jim za to dlouholeté tresty. Další tři obžalované, kteří se jako...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.